Otevřít hlavní menu

Helsingin Sanomat (zkratkou HS) jsou finské noviny vlastněné společností Sanoma. S nákladem 365 994 výtisků[1] a čteností 883 000 čtenářů[2] jsou největšími novinami ve Finsku a všech severských zemích.[3] Jejich webové stránky, které jsou dostupné i v angličtině, jsou na finském internetu druhé nejnavštěvovanější.[4] V roce 2010 se Helsingin Sanomat staly prvními finskými novinami, vydávajícími zprávy i pro iPad.[5]

Helsingin Sanomat
Helsingin Sanomat wordmark.svg
Druh Denní tisk
Majitel Sanoma
Šéfredaktor Mikael Pentikäinen
Založení 1889
Politické zaměření neutrální
Jazyk finština
Sídlo společnosti Helsinky, Finsko
Náklad 365 994 (2011)[1]
ISSN 0355-2047
Oficiální web
http://www.hs.fi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Helsingin Sanomat v 90. letech silně podporoval vstup do Evropské unie a později i do NATO. Údajně „bylo o vstupu Finska do unie rozhodnuto ve chvíli, kdy Helsingin Sanomat začal psát proevropsky“.[6]

HistorieEditovat

Předchůdcem dnešního Helsingin Sanomat byl deník Päivälehti, založený roku 1889 a vydávaný až do roku 1904. Mezi jeho zakladateli byli mj. Eero Erkko, Juhani Aho nebo Arvid Järnefelt. Finsko bylo v této době pod ruskou nadvládou a politickou cenzurou. Po vraždě ruského guvernéra Finského velkoknížectví Nikolaje Ivanoviče Bobrikova v červnu 1904 byl o měsíc později Päivälehti zrušen. O rok později byl založen Helsingin Sanomat, jakožto pokračovatel Päivälehti, a 7. července 1904 bylo vydáno první číslo.

S celou historii deníku i jeho vlastnické společnosti Sanoma je úzce spjato jméno rodiny Erkko, jejíž členové byli zakladateli deníku a rovněž i jeho šéfredaktory. Jejich potomci mají dodnes podíl na vlastnictví.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Cirkulace 2011. www.levikintarkastus.fi [online]. [cit. 13-11-2013]. Dostupné v archivu pořízeném dne 13-11-2013. 
  2. Readers (2011/2012). www.levikintarkastus.fi [online]. [cit. 16-12-2013]. Dostupné v archivu pořízeném dne 16-12-2013. 
  3. Helsingin Sanomat
  4. [1]
  5. Sanoma. www.sanoma.com [online]. [cit. 2012-10-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-28. 
  6. HEJKALOVÁ, Markéta. Finsko – Stručná historie států. Praha: Libri, 2003. ISBN 80-7277-207-4. Kapitola Konečně v Evropě, s. 97. 

Související článkyEditovat