Hekatón z Rhodu
Hekatón z Rhodu či Rhodský (řec. Ἑκάτων; asi 160 př. n. l. – 90 př. n. l.[1]) byl starořecký filosof, jeden z představitelů tzv. středního stoicismu. Napsal řadu spisů, ale zachovalo se z nich jen několik zlomků.
| Region | Západní filosofie |
|---|---|
| Období | Antická filosofie |
| Narození | 2. století př. n. l.? |
| Úmrtí | 1. století př. n. l.? |
| Škola/tradice | stoicismus (střední stoa) |
| Oblasti zájmu | etika |
| Vlivy | Panaitios |
| Vliv na | Seneca, Cicero |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
O jeho životě nemáme téměř žádné zprávy. Pocházel z ostrova Rhodos a byl žákem stoického filosofa Panaitia.[2] Spolu se svým učitelem působil i v Římě; jedno ze svých děl věnoval římskému politikovi.[3]
Dílo editovat
Hekatón patřil ve své době k známým představitelům stoické filosofie. Díogenés Laertios zmiňuje v knize Životy, názory a výroky proslulých filosofů šest jeho spisů:
- Anekdoty (řec. Χρεῖαι)[4]
- O dobrech (řec. Περὶ ἀγαθῶν)[5]
- O cíli (řec. Περὶ τελῶν)[6]
- O ctnostech (řec. Περὶ ἀρεθῶν)[7]
- O vášních (řec. Περὶ παθῶν)[8]
- O neuvěřitelných výrocích (řec. Περὶ παραδόξων)[9]
Cicero ve svém spisu O povinnostech cituje z Hekatónovy knihy, která se též nazývala O povinnostech[10] (tedy pravděpodobně řec. Περὶ ϰατήϰοντος).
Všechny Hekatónovy spisy se ztratily, zachováno je jen několik zlomků. Nalézají se v díle Díogena Laertia, v uvedené knize Cicerónově a dále v některých pracích Seneky, jmenovitě ve spisu O dobrodiních[11] a v Listech Luciliovi.
Přestaneš se bát, přestaneš-li doufat.[12]
Ptáš se, jaký pokrok jsem učinil? Začal jsem být sám sobě přítelem.[13]
Ukážu ti, jak získat lásku bez kouzelného prostředku, bez nápoje z čarovných bylin, bez zaklínání nějaké čarodějnice: chceš-li být milován, miluj.[14]Hekatón z Rhodu
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Seneca. O dobrodiních. Překlad Václav Bahník. 1. vyd. v tomto souboru. Praha: Svoboda, 1991 (v tir. 1992). 376 s. ISBN 80-205-0168-1. S. 352.
- ↑ Seneca. Výbor z listů Luciliovi. Překlad Bohumil Ryba. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1969. 282 s. cnb000145619. S. 261.
- ↑ CICERO, Marcus Tullius. O povinnostech: rozprava o třech knihách věnovaná synu Markovi. Překlad Jaroslav Ludvíkovský. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1970. 193 s. cnb000127118. S. 149 a 190.
- ↑ Diogenés Laertios. Životy, názory a výroky proslulých filosofů. Překlad Antonín Kolář. Vyd. 2. Pelhřimov: Nová tiskárna, 1995. 473 s. ISBN 80-901916-3-0. S. 232.
- ↑ Diogenes Laertios, cit. dílo, s. 287.
- ↑ Diogenes Laertios, cit. dílo, s. 286.
- ↑ Diogenes Laertios, cit. dílo, s. 283.
- ↑ Diogenes Laertios, cit. dílo, s. 289.
- ↑ Diogenes Laertios, cit. dílo, s. 292.
- ↑ CICERO, Marcus Tullius. O povinnostech: rozprava o třech knihách věnovaná synu Markovi. Překlad Jaroslav Ludvíkovský. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1970. 193 s. cnb000127118. S. 149, 159–161 a 190.
- ↑ Seneca. O dobrodiních. Překlad Václav Bahník. 1. vyd. v tomto souboru. Praha: Svoboda, 1991 (v tir. 1992). 376 s. ISBN 80-205-0168-1. S. 23, 54, 58, 87, 214.
- ↑ Seneca. Výbor z listů Luciliovi. Překlad Bohumil Ryba. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1969. 282 s. cnb000145619. S. 15 (z pátého listu).
- ↑ Seneca. Další listy Luciliovi. Přeložil Václav Bahník. Praha: Svoboda, 1984. 332 s. cnb000020857. S. 24 (z šestého listu).
- ↑ Seneca. Další listy Luciliovi. Přeložil Václav Bahník. Praha: Svoboda, 1984. 332 s. cnb000020857. S. 25–26 (z devátého listu).
Literatura editovat
- Dictionnaire des philosophes antiques publié sous la direction de Richard Goulet, tome III : d’Eccélos de Lucanie à Juvénal, Paris, C.N.R.S.–Éditions, 2000, 1071 p. [Stať Hécaton de Rhodes je na str. 526.] (francouzsky)
Externí odkazy editovat
Dílo 1911 Encyclopædia Britannica/Hecato of Rhodes ve Wikizdrojích (anglicky)
