Heeresfliegertruppe
Heeresfliegertruppe je označení pro jednotky vojskového letectva armády (Heer) Spolkové republiky Německo.
| Heeresfliegertruppe (Vojskové letectvo) | |
|---|---|
 Znak Heeresflieger | |
| Země |  Německo |
| Vznik | 1955 |
| Typ | vojskové letectvo |
| Funkce | taktický transport, průzkum, letecká podpora pozemních sil |
| Velikost | 265 strojů[1] (2017) |
| Motto | „Nach vorn“ („Kupředu“) |
| Velitelé | Brigadegeneral Uwe Klein[2] |
| Nadřazené jednotky |  Bundesheer |
| Účast | |
| Války | válka v Afghánistánu |
| Mise | UNOSOM SFOR KFOR[3] ISAF EUFOR RD Congo MINUSMA[4] |
| Insignie | |
| Znak |  |
| Znak na SOP |  |
Historie editovat
Heeresfliegertruppe byly v tehdejším Západním Německu založeny spolu s celým Bundeswehrem v roce 1955 v kontextu studené války. První rozsáhlou akcí tohoto druhu zbraně byla v únoru 1962 pomoc obětem rozsáhlých záplav v okolí Hamburku, které se zúčastnilo 71 vrtulníků Německé armády, za pomoci 25 vrtulníků Armády Spojených států amerických.[5]
Vybavení editovat
Do vybavení německého vojskového letectva dříve patřily spojovací a užitkové letouny s krátkým vzletem a přistáním typů Dornier Do 27 a Do 28 Skyservant.
Od doby vzniku bylo vybaveno i vrtulníky, typů Aérospatiale Alouette II a později Bell UH-1. Později došlo k zavedení typu MBB Bo 105, včetně jeho protitankové verze Bo 105P/PAH-I (Panzerabwehrhubschrauber I, protitankový vrtulník první generace), které byly později nahrazeny typem Eurocopter Tiger, těžiště jehož původního určení bylo primárně v oblasti protitankového boje, a původně byl označen jako PAH-II. Jeho konfigurace a označení ale mezitím prošly několikerou změnou, od Unterstützungshubschrauber Tiger (UHT, podpůrný vrtulník Tiger) po nynější Kampfhubschrauber Tiger (KHT, bojový vrtulník Tiger).
V roce 2012 byl předpokládán nákup 80 strojů Tiger a 80 NHI NH90, ale v březnu 2013 byly objednávky sníženy na třetinu.[6]
Jako těžké transportní byly armádním letectvem Německa dříve užívány i vrtulníky CH-53G/GS Stallion, které je ale v roce 2013 předalo Luftwaffe.[7] Jako jejich náhrada pro 20. léta byl předpokládán projekt společností Eurocopter a Boeing označený HTH (Heavy Transport Helicopter, těžký transportní vrtulník) nebo FTH (Future Transport Helicopter, budoucí transportní vrtulník).[8]
V současností má Německá armáda okolo 260 vrtulníků,[1] z nichž většina je vyrobena v Německu, a ze 40 % se jedná o modely tamní konstrukce.
Přehled letecké techniky editovat
Tabulka obsahuje přehled letecké techniky německého armádního letectva podle Flightglobal.com.[1]
| Název | Původ | Určení | Verze | Ve službě | Poznámky | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vrtulníky | ||||||
| Aérospatiale Alouette II | Francie | užitkový vrtulník | SE313 | 1 | ||
| Bell UH-1 Iroquois | USA/Německo | víceúčelový/transportní vrtulník | UH-1D | 115 | Z licenční výroby společností Dornier. | |
| Eurocopter EC 145 | EU | ozbrojený užitkový vrtulník | H145M | 4 | Objednáno dalších 11 kusů. Typ je užíván pro transport jednotek Kommando Spezialkräfte. | |
| Eurocopter Tiger | EU | bitevní vrtulník | Tiger UHT/KHT | 47 | Objednáno dalších 8. | |
| MBB Bo 105 | Německo | spojovací a ozbrojený průzkumný vrtulník | Bo 105M/P | 37 | ||
| NHIndustries NH90 | EU | transportní a víceúčelový vrtulník | NH90 TTH | 47 | Objednáno dalších 25 kusů. | |
| Cvičná letadla | ||||||
| Eurocopter EC 135 | EU | cvičný vrtulník | EC 135T1 | 14 | ||
Galerie editovat
-
Dornier Do 27 ve zbarvení Heeresfliegertruppe -
-
-
-
-
-
CH-53G, 2002
_01.jpg)
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Heeresfliegertruppe na francouzské Wikipedii.
- ↑ a b c HOYLE, Craig, et al. World Air Forces 2017 [online]. London: Flightglobal, 2016-12-06. S. 10. Formát PDF. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ (německy) Vita Kommandeur
- ↑ SCHARENBORG, Martin; WENINK, Ramon. KFOR Helicopters: Keeping the fragile peace. AirForces Monthly. Červenec 2017, čís. 352, s. 48–53. (anglicky)
- ↑ MARTIN, Guy. Germans in Mali. Air International. Květen 2017, čís. 5, s. 18. (anglicky)
- ↑ Grandes catastrophes à travers l'histoire. [s.l.]: Parragon, 2007. ISBN 978-1-4075-0626-5. S. 66.
- ↑ L'Allemagne divise sa commandes d'hélicoptères Eurocopter par trois. L'Usine nouvelle. 15. března 2013. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ (francouzsky) « Army 2011 ou la mutation de l’armée de terre allemande » Archivováno 26. 9. 2017 na Wayback Machine.
- ↑ (francouzsky) « EADS-Eurocopter et Boeing étudient en commun un hélicoptère lourd » Le Point
Související články editovat
Externí odkazy editovat
- (německy) Oficiální stránky
