Heřman III. Braniborský

Heřman III. Braniborský zvaný Dlouhý (1273?1. února 1308[1] Lübz) byl markrabě braniborský a hrabě z Coburgu. Ač byl zetěm Albrechta Habsburského, podporoval českého krále Václava II.

Heřman III. Braniborský
markrabě braniborský
Heřman III. Braniborský
Heřman III. Braniborský
Doba vlády 12981308
Narození kolem roku 1273
Úmrtí 1. února 1308
Lübz
Pohřben Klášter Lehnin
Manželka Anna Habsburská
Potomci Guta
Jan V. Braniborský
Matylda
Anežka
Rod Askánci
Otec Ota V. Braniborský
Matka Judita z Henneberku
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil se jako syn Oty Dlouhého a Judity z Henneberku. V prosinci 1295 se po dvouletém zasnoubení oženil s Annou, dcerou rakouského vévody Albrechta Habsburského. Svazek dojednal strýc nevěsty, český král Václav,[2], Heřman se s mnoha dalšími významnými hosty zúčastnil Václavovy slavné korunovace roku 1297.[3]

Přestože byl zetěm Albrechta, podporoval Heřman jako hlava otonské větve rodu roku 1304 Václava. Svou roli zřejmě sehrál i Václavův příslib převodu práv k Míšeňsku.[4] Heřman tak společně s Václavem sdílel uvalení říšské klatby.[5] Králova důvěra k mladému markraběti byla taková, že mu při vojenském tažení do Uher svěřil správu Českého království[6] a také velení českého vojska při následné podzimní obraně Čech. Heřman společně s již zestárlým[7] Otou IV. Se šípem vyčkával u Nymburka[8] na vojska Albrechta Habsburského, u kterého nebylo jisté, zda se rozhodne napadnout Prahu či stříbronosnou Kutnou Horu. Habsburk se rozhodl pro stříbro a na hornickém městě pohořel, protože vojáci zdecimovaní otravou z vody plné stříbrné strusky nebyli schopní boje. Jeho ústup urychlily zvěsti o českém vojsku.[9] Na ustupující armádu říšských knížat Václav poslal své oddíly[10] a spořádaný ústup se tak nakonec změnil v útěk přes Vysočinu, která již v té době byla zasypána sněhem. Domů se vrátily pouze zbytky původního Albrechtova vojska.[11]

Václav zemřel již roku 1305 a Heřman jej následoval o tři roky později. Byl pohřben v cisterciáckém klášteře Lehnin.[1]

Vývod z předkůEditovat

 
 
 
 
 
Ota I. Braniborský
 
 
Albrecht II. Braniborský
 
 
 
 
 
 
Adelheida Holandská
 
 
Ota III. Braniborský
 
 
 
 
 
 
Konrád II. Lužický
 
 
Matylda Lužická
 
 
 
 
 
 
Eliška Polská
 
 
Ota V. Braniborský
 
 
 
 
 
 
Přemysl Otakar I.
 
 
Václav I.
 
 
 
 
 
 
Konstancie Uherská
 
 
Božena Česká
 
 
 
 
 
 
Filip Švábský
 
 
Kunhuta Štaufská
 
 
 
 
 
 
Irena Angelovna
 
Heřman III. Braniborský
 
 
 
 
 
Poppo VI. z Henneberku
 
 
Poppo VII. z Henneberku
 
 
 
 
 
 
Berta Saská
 
 
Heřman I. z Henneberku
 
 
 
 
 
 
Heřman I. Durynský
 
 
Juta Durynská
 
 
 
 
 
 
Žofie ze Sommerschenburgu
 
 
Judita z Henneberku
 
 
 
 
 
 
Vilém I. Holandský
 
 
Floris IV. Holandský
 
 
 
 
 
 
Adéla z Geldern
 
 
Markéta Holandská
 
 
 
 
 
 
Jindřich I. Brabantský
 
 
Matylda Brabantská
 
 
 
 
 
 
Matylda z Boulogne
 

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b www.genealogie-mittelalter.de. www.genealogie-mittelalter.de [online]. [cit. 2010-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-14. 
  2. CHARVÁTOVÁ, Kateřina. Václav II. Král český a polský. Praha: Vyšehrad, 2007. ISBN 978-80-7021-841-9. S. 147. 
  3. Václav II., str. 154
  4. Václav II., str. 200
  5. VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250–1310. Praha: Paseka, 2002. 760 s. ISBN 80-7185-433-6. S. 469. Dále jen Velké dějiny. 
  6. Václav II., str. 205
  7. www.genealogie-mittelalter.de. www.genealogie-mittelalter.de [online]. [cit. 26-05-2010]. Dostupné v archivu pořízeném dne 01-10-2007. 
  8. Václav II., str. 208
  9. Václav II., str. 209
  10. ŽEMLIČKA, Josef. Století posledních Přemyslovců. Praha: Melantrich, 1998. 412 s. ISBN 80-7023-281-1. S. 357. Dále jen Století posledních Přemyslovců. 
  11. Václav II., s. 210

Externí odkazyEditovat

Předchůdce:
Ota V./Albrecht III.
  Markrabě braniborský
Heřman III.
12981308
  Nástupce:
Jan V.