Happy end (film)

československý film z roku 1967

Happy End je československý komediální film Oldřicha Lipského z roku 1966 využívající experimentální postupy.[1] Film je natočen pozpátku – začíná popravou hlavního hrdiny a vypravěče Bedřicha (který ji ovšem popisuje jako svoje narození) a končí jeho porodem (pro Bedřicha smrtí).

Happy end
Země původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Jazykčeština
Délka70 minut
Žánrkomedie
ScénářOldřich Lipský
Miloš Macourek
RežieOldřich Lipský
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleVladimír Menšík
Jaroslava Obermaierová
Josef Abrhám
ProdukceMiloš Stejskal
HudbaVlastimil Hála
KameraVladimír Novotný
KostýmyTheodor Pištěk
StřihMiroslav Hájek
Výroba a distribuce
Premiéra1967
Produkční společnostBarrandov Studio
DistribuceFilmové studio Barrandov
Happy end na FPČSFDKinoboxuIMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsazení editovat

Vladimír Menšík řezník Bedřich Frydrych
Jaroslava Obermaierová Julie
Josef Abrhám Ptáček
Bohuš Záhorský tchán
Stella Zázvorková tchyně

Příběh editovat

Pro Happy End není ani tak důležitý sám životní příběh řezníka Frydrycha, jako způsob, jakým je podán. Film je celý natočen pozpátku, a to včetně dialogů. Hlavní hrdina a vypravěč Bedřich Frydrych se tak tedy po narození (poprava na gilotině) a dětství stráveném v lyceu (vězení) pouští do světa a rychle se ožení - sestaví si z několika dílů vlastní manželku (rozčtvrcenou Julii).

Ve světě tohoto filmu se svět pohybuje opačným směrem než ten náš. Dialogům rozumíme, ale z našeho pohledu jdou repliky v opačném pořadí a vytvářejí tak místy čistě komediální situace, jindy pouze drobné dadaistické hříčky.

Produkce editovat

Snímek natočil režisér Lipský po úspěchu předchozího snímku Limonádový Joe aneb Koňská opera. Původním záměrem bylo natočit komedii v medzinárodní produkci na exkluzivních lokacích (Capri, Mallorca, Alpy), z té nakonec sešlo.[1] Společně s Milošem Macourkem se rozhodli připravit scénář filmu, který se odehrává – a je také natáčen – pozpátku.

Recepce editovat

Kritické ohlasy editovat

Kritik Jan Žalman uvádí, že „Macourkova černá hříčka mu umožnila dostat se z běžného veseloherního manýrismu, zakoketovat si s morbiditou, jarmarečností a vyjádřit se způsobem aspoň svou ‚jinakostí‘ bližším temperatuře šedesátých let. Nic víc.“[2]

Kulturní odkazy editovat

Princip reverzibilního vyprávění byl použit mimo jiné ve filmech jako Mentolky (2000), Zvrácený (2002), 5x2 (2004) nebo Tenet (2020).

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b ŠRAJER, Martin. Happy end – Revue Filmový přehled. Filmový přehled [online]. Národní filmový archiv, 2023-12-20 [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. 
  2. SEDLÁČEK, Mojmír. Groteskní Vladimír Menšík vraždí pozpátku. Happy End je vrcholem české originality. www.kinobox.cz [online]. [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat