Hans Arp

německo-francouzský sochař, malíř a básník,zde bydlel v letech 1929–1940

Hans Peter Wilhelm Arp, známý také jako Jean Arp, (16. září 1886 Štrasburk7. června 1966 Basilej) byl německo-francouzský sochař, malíř, ilustrátor a básník. Byl členem uměleckého směru zvaného dadaismus.

Hans Arp
Narození16. září 1886
Štrasburk
FrancieFrancie Francie
Úmrtí7. června 1966 (ve věku 79 let)
Basilej
ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Místo pohřbenícemetery of Locarno
Národnostněmecká
Povolánímalíř, sochař, básník, spisovatel, designér, fotograf, designér šperků a kreslíř
Manžel(ka)Sophie Henriette Taeuber-Arp (1922–1943)
Marguerite Arp (do 1994)
PříbuzníKäthe Arp a François Arp (sourozenci)
Udo Jürgens (synovec)
Významná dílaEvocation of a Form: Human Lunar Spectral (1950)
Tabarna
Oceněnírytíř Řádu čestné legie (1960)
záslužný velkokříž s hvězdou Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1966)
důstojník Řádu umění a literatury
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jeho matka byla z Alsaska, otec Němec. Narodil se v období po francouzsko-pruské válce, kdy byla oblast, známá jako Alsasko-Lotrinsko, zabrána Německem. Jakmile se na konci první světové války Alsasko vrátilo pod vládu Francie, musel si podle francouzských zákonů změnit jméno na Jean Arp.

V roce 1904, když skončil své studium na École des Arts et Métiers ve Štrasburku, odjel do Francie, kde poprvé publikoval své básně. V letech 1905–1907 studoval výtvarnou školu v německém Výmaru, a v roce 1908 se opět vrátil do Paříže, kde navštěvoval Julianovu akademii.

V roce 1916 se ve švýcarském Curychu stal zakladatelem hnutí dada. V roce 1920, spolu s Maxem Ernstem, a společenským aktivistou Alfredem Grünwaldem, založil Dada v Kolíně nad Rýnem. Jeho práce se objevovaly i na prvních surrealistických výstavách (1925) v galerii Pierre v Paříži. Se surrealismem se později rozešel.

Od 30. let 20. století až do konce svého života publikoval eseje a básně. V roce 1942 utekl ze svého domu v Meudonu na okraji Paříže kvůli nacistické okupaci. V Curychu zůstal až do konce 2. světové války. Později navštívil New York, kde v roce 1949 uspořádal výstavu v Buchholzově galerii.

Bibliografie v češtině

editovat

Fotogalerie

editovat

Externí odkazy

editovat