Otevřít hlavní menu

Hans-Dietrich Genscher

německý politik

Hans-Dietrich Genscher (21. března 1927 Reideburg31. března 2016[1]) byl německý politik za stranu FDP.[2] V letech 1974–1992 (s dvoutýdenní pauzou v roce 1982) byl ministrem zahraničí a vicekancléřem Německa, v těchto funkcích byl historicky nejdéle. V roce 1991 byl předsedou OBSE, jeho nástupcem v této funkci byl Jiří Dienstbier.

Hans-Dietrich Genscher
Bundesarchiv FDP-Bundesparteitag, Genscher.jpg

6. Spolkový ministr zahraničních věcí Německa
Ve funkci:
17. květen 1974 – 17. září 1982
Předchůdce Walter Scheel
Nástupce Helmut Schmidt
Ve funkci:
1. říjen 1982 – 17. května 1992
Předchůdce Helmut Schmidt
Nástupce Klaus Kinkel

Spolkový ministr vnitra Německa
Ve funkci:
22. říjen 1969 – 16. května 1974
Předchůdce Ernst Benda
Nástupce Werner Maihofer
Stranická příslušnost
Členství FDP, LDPD (1946-52), NSDAP (1945)

Narození 21. března 1927
Reideburg, Výmarská republikaVýmarská republika Výmarská republika
Úmrtí 31. března 2016 (ve věku 89 let)
Místo pohřbení Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ28055863
Choť Barbara Schmidtová Genscherová
Sídlo Wachtberg
Alma mater Martin-Luther-Universität Halle-Wittenberg (od 1946)
Lipská univerzita (do 1949)
Hamburská univerzita
Profese politik, advokát, přísedící, vysokoškolský učitel, spisovatel literatury faktu a vojenská osoba
Ocenění Velký záslužný kříž s hvězdou a šerpou Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1975)
Orden wider den tierischen Ernst (1979)
honorary doctorate of the University of Salamanca (1985)
Cena kněžny asturské za mezinárodní spolupráci (1990)
Theodor Heuss award (1990)
… více na Wikidatech
Podpis Hans-Dietrich Genscher, podpis
Webová stránka www.genscher.de
Commons Hans-Dietrich Genscher
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

Po krátkém americkém zajetí[3] složil roku 1946 maturitní zkoušku, posléze onemocněl tuberkulózou.[4][5] Na univerzitě v Halle studoval právo.[6]

V letech 19581966 byl ženatý s Luise Schweitzer, s níž má dceru.[7] Zemřel v březnu roku 2016 na selhání srdce.[8]

VýznamEditovat

30. září 1989 Hans-Dietrich Genscher z balkonu pražského velvyslanectví NSR v Lobkovickém paláci oznámil uprchlíkům – desetitisícům občanů tehdejší Německé demokratické republiky, kteří se rozhodli na západoněmecké ambasádě žádat o azyl a povolení odcestovat do NSR, že jim bude umožněno vycestovat na svobodu.

VyznamenáníEditovat

Německá vyznamenáníEditovat

Zahraniční vyznamenáníEditovat

Ostatní oceněníEditovat

FotogalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ČTK, iDNES.cz. Zemřel Hans-Dietrich Genscher. Muž, který pomáhal zbořit Berlínskou zeď [online]. iDNES.cz, 2016-04-01 [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. 
  2. KAMMERTÖNS, Hanns-Bruno; LEBERT, Stephan. Hans-Dietrich Genscher: "Es war schwierig, ein normales Leben zu führen". Die Zeit. Dostupné online [cit. 2016-04-02]. ISSN 0044-2070. 
  3. BLASIUS, Rainer. Hans-Dietrich Genscher ist tot: Außenminister der Einheit. Frankfurter Allgemeine Zeitung. 2016-04-01. Dostupné online [cit. 2016-04-02]. ISSN 0174-4909. (Deutsch) 
  4. Hans-Dietrich Genscher [online]. www.munzinger.de [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. 
  5. KOELBL, Herlinde. Das war meine Rettung: "Er hat mich richtig zur Brust genommen" | ZEITmagazin. Die Zeit. 2014-10-29. Dostupné online [cit. 2016-04-02]. ISSN 0044-2070. 
  6. Hans-Dietrich Genscher [online]. www.whoswho.de [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. 
  7. Hans-Dietrich Genscher [online]. www.hdg.de [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. 
  8. ZEIT ONLINE, AFP, dpa, stü. Früherer Außenminister: Hans-Dietrich Genscher ist tot. Die Zeit. 2016-04-01. Dostupné online [cit. 2016-04-02]. ISSN 0044-2070. 
  9. Bekanntgabe von Verleihungen des Verdienstordens der Bundesrepublik Deutschland. Bundesanzeiger. 9. března 1973, čís. 43. 
  10. Genscher mit Verdienstorden des Landes Sachsen-Anhalt gewürdigt. LVZ - Leipziger Volkszeitung [online]. [cit. 2019-07-04]. Dostupné online. (německy) 
  11. a b c d ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-07-04]. Dostupné online. 
  12. 10542/AB XXIV. GP - Anfragebeantwortung, s. 550 Dostupné online
  13. Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-07-04]. Dostupné online. 
  14. BOE.es - Documento BOE-A-1981-27458. www.boe.es [online]. [cit. 2019-07-04]. Dostupné online. 
  15. Odluka o odlikovanju Hansa Dietricha Genschera Redom kneza Trpimira s ogrlicom i Danicom. narodne-novine.nn.hr [online]. [cit. 2019-07-04]. Dostupné online. 
  16. Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-07-04]. Dostupné online. 
  17. Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online. 
  18. VESTNESIS.LV. Par apbalvošanu ar Triju Zvaigžņu ordeni - Latvijas Vēstnesis. www.vestnesis.lv [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online. (lotyšsky) 
  19. Müller zum Tod von Hans-Dietrich Genscher: „Berlin dankt dem Ehrenbürger und Staatsmann“. www.berlin.de [online]. 2016-04-01 [cit. 2019-10-22]. Dostupné online. (německy) 

LiteraturaEditovat

  • HEUMANN, Hans-Dieter. Hans-Dietrich Genscher: Die Biographie. 1. vyd. [s.l.]: Ferdinand Schöningh Verlag, 2011. 346 s. 
  • RITTER, Gerhard A. Hans-Dietrich Genscher: das Auswärtige Amt und die deutsche Vereinigung. 1. vyd. [s.l.]: C.H.Beck Verlag, 2013. 263 s. 

DíloEditovat

Externí odkazyEditovat