Otevřít hlavní menu

Hančí Baarová

česká spisovatelka

Hančí Baarová, křtěná Anna, provdaná Šafránková[1] (16. června 1910, Klenčí pod Čerchovem[2][p 1]18. května 1947, Praha) byla česká spisovatelka, autorka regionalisticky zabarvených milostných příběhů.

Hančí Baarová
Narození 16. června 1910
Klenčí pod Čerchovem
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 18. srpna 1947 (ve věku 37 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotopisEditovat

Narodila se v rodině rolníka v Klenčí Martina Baara a jeho manželky Marie Hostreiterové,[2] byla nejstarší ze čtyř sourozenců.[3] Dne 2. června 1941 se v Praze–Smíchově provdala za Bohumila Šafránka (1910–??).[1]

Debutovala v sešitových edicích. Knižně vydala např. Chodskou romanci (1941) a Na sluneční straně (1943). V roce 1948 měla v tisku knížku Malé o velkých, ta však již nevyšla. Do různých sešitových edic přispívala romány i povídkami, kulturněhistorickými a folkoristickými črtami o Chodsku. Zvláště v Dobrém čtení se přitom proplétaly obdobné příspěvky podepsané jejím jménem a jménem H. I. Barow. Zdá se, že šlo o její pseudonym, později užitý též pro jeden western Rozruchu. Že jí nebyly dobrodružné látky cizí, ukázala její posmrtně vydaná poslední práce – román V 35a.[zdroj?]

Pracovala v Praze jako úřednice.

Okupace a závěr životaEditovat

Za okupace byla zapojena do odboje, kde pracovala pod třemi krycími jmény. Po zatčení Gestapem byla vězněna nejprve v Terezíně a až do konce války v různých koncentračních táborech.[4]

Zemřela v roce 1947 na otravu plynem, neznámo zda nešťastnou náhodou anebo sebevraždou. [zdroj?]

Příbuzenský vztah k Jindřichu Šimonu BaaroviEditovat

[5]Ve zdrojích se traduje bez bližšího udání, že šlo o neteř spisovatele a kněze Jindřicha Šimona Baara; jinde se ale tento vztah považuje za neprokázaný.[6][p 2] (V rozhovoru z roku 1940, kde o Baarovi hovoří jako o „stryjčku faláři“, je uváděna pouze jako „příbuzná“, nikoliv jako neteř.)

DíloEditovat

TiskEditovat

Ve 40. letech 20. století se její kratší prózy objevovaly v denním tisku.[7][8]

Od března 1946 uveřejňovala v týdeníku Hraničář pod názvem Radostné setkání a dalšími názvy na pokračování své vzpomínky z koncentračního tábora po jeho osvobození Rudou armádou.[9]

Knižní vydáníEditovat

  • Chodská romance (1941)
  • Na sluneční straně (1943)

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. České zdroje často uvádějí chybné datum narození 13. 1. 1917 (např. [1]).
  2. Jindřich Šimon Baar neměl bratra.

ReferenceEditovat

  1. a b chodsko.net, Baarová Hančí (Šafránková, Anna)
  2. a b Matriční záznam o narození a křtu Anny Baarové farnost Klenčí pod Čerchovem 26
  3. Cenzus 1921, Klenčí pod Čerchovem č. 96 [online]. Porta fontium, 1921 [cit. 2019-10-19]. Dostupné online. 
  4. Našim čtenářům. Hraničář. 15. 3. 1946, s. 1. Dostupné online. 
  5. Hančí Baarová vypravuje. Polední list. 4. 2. 1940. Dostupné online. 
  6. STERNOVÁ, Marie. Vůdčí osobnosti a lokální kultura v regionech ČR. Praha, 2011 [cit. 2019-10-18]. Disertační práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Vladimír Czumalo. s. 70. Dostupné online.
  7. BAAROVÁ, Hančí. Legenda vo žebrácký mošně. Lidové noviny. 31. 8. 1940, s. 2. Dostupné online. 
  8. BAAROVÁ, Hančí. Nezahojená rána. Polední list/Nedělní odpoledne. 4. 8. 1940, s. 1. Dostupné online. 
  9. BAAROVÁ, Hančí. Radostné setkání. Hraničář. Březen–květen 1946. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat