Hamr Brušovec
Hamr Brušovec se nacházel v nejsevernější části katastru obce Křižánky. Pracoval s přestávkami nejpozději od roku 1616 do roku 1874.
| Hamr Brušovec | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa | Křižánky,  Česko |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poloha hamru editovat
Hamr se nacházel v nejsevernější části tehdejšího Křižánkova. Podle místního názvu Hamerská paseka lze soudit, že šlo o přílesní polohu při potoku Brušovci (dnes v mapách označován jako Holcovský potok, nejspíš pro odlišení od stejnojmenného potoka v nedalekém Herálci). Na Křoupalově mapě z poloviny 18. století je označen jako Panský hamr Brušovec. Byl posledním stavením osady a byl při něm hamerský rybník Brušovec, k němuž vedla náhonová struha od splávku pod Fixovým mlýnem.[1]
Svobodný hamr Brušovec editovat
Poprvé se hamr na Křižánkově uvádí k roku 1616. V tomto roce byla „puštěna Jiříkovi hamerníku paseka při hamře Křižánkově za plat 10 grošů.“Mohl ovšem stát již mnohem dříve. Okolní oblast začala být hustěji osídlována od 2.poloviny 16. století a v té době mohl být tento hamr postaven. Hamr byl tehdy svobodný, náležel místnímu hamerníkovi, nejpravděpodobněji z rodu Preislerů. Tehdejší hamerníci se usazovali v místech, kde je nyní Moravská Svratka. První dva domy tam zakoupili roku 1626 Martin Stolz a roku 1632 Wolf Preyssler.[2] Podle všeho v období po pobělohorských konfiskacích přestal na čas pracovat. Na jeho místě pracovala v 2.polovině 17. století sklárna Křižánkov.
Panský hamr Brušovec editovat
Brušovecký hamr opět prokazatelně pracoval od poloviny 18. století. Tehdy ovšem již patřil novoměstské vrchnosti, jíž byl Ústav šlechtičen Panny Marie Školské v Brně. Stála při něm hamerská hospoda a několik chalup. Pracovníci hamru si stavěli svá obydlí též v místech, kde stojí místní část Křižánek s názvem Budín. Hamr pracoval do 70. let 19. století. Spolu s hamry v Líšné a na Vříšti byl spjat s významnou železárnou novoměstského panství v Kadově, která byla v 19. století druhou nejvýznamnější na Moravě. Zánik železáren v Kadově znamenal i zánik hamru.[3]
Sklářské podniky související s hamrem Brušovec editovat
Sklárna Křižánkov editovat
Po roce 1638 vybudoval tehdejší majitel panství Šimon Kratzer skelnou huť v Křižánkově. Stála s největší pravděpodobností v místě původního hamru. Od roku 1642 byla pronajata rodu Friedrichů, roku 1675 byla huť již plně v režii novoměstské vrchnosti.Tato huť zanikla koncem 17. století.[1]
Fixův mlýn editovat
Fixův mlýn, od něhož vedla k hamru náhonová struha, stával proti proudu řeky Svratky. Místo se nachází v katastru obce Moravská Cikánka. Od 17. století tomto místě stávala stoupa k drcení křemene. Ta byla pomocnou výrobou pro sklárnu v Křižánkově. Od 19. století tu byl mlýn, který patřil rodu Kunců. Později byl zván po svém majiteli Fixův a nakonec Páralův. Budova mlýna je již zbořena. Posledními viditelnými pozůstatky lidského osídlení tu jsou náhon a Jírova studánka, která se nachází na kopci na protější straně silnice.
Sklárna Brušovec editovat
Tato osada, nacházející se nyní na území Herálce, má s hamrem Brušovcem stejné jméno, ovšem nachází se na jiném místě - leží západně od Křižánek. Byla postavena po velkém lesním polomu (vichru sv. Tomáše 30. prosince 1740). Vystavěl jí Jan Tlustoš z Blatin. Pracovala v letech 1744-1763.
Křižanečtí pilníkáři - dědicové hamerské tradice editovat
Tradice zpracování železa v místním hamru Brušovec vyvrcholila na Křižánkách slavnou kapitolou v dějinách obce, kterou byla výroba pilníků. Zvláště v 1.polovině 20. století byly Křižánky výrobou pilníků vyhlášené. Pracovalo tu mnoho pilníkářských mistrů, mimo jiných například František Tlustý, Josef Otava, Antonín Teplý, Alois Kostelecký, Josef Preisler a jeho synové František a Antonín, či Josef Vítek.[4]