Hajdarábád (stát)

historický státní útvar
Tento článek je o zaniklém státě. Další významy jsou uvedeny na stránce Hajdarábád (rozcestník).

Hajdarábád (urdsky حیدر آباد, Haydar ābād nebo مملکت آصفیہ, Mamlakat āşafiyeh, anglicky Hyderabad), byl až do roku 1948 největší knížecí stát na indickém subkontinentu o rozloze 212 000 km², a poté až do 31. října 1956 jeden ze spolkových států Indické republiky. Hajdarábád byl oficiálně nezávislý stát a spojenec Británie, s jejímiž koloniemi na všech stranách hraničil. Na východě to bylo tzv. Madráské prezidentství (Madras Presidency), na západě Bombajské prezidentství (Bombay Presidency). Na severu se v průběhu existence Hajdarábádu ustavily tzv. Centrální provincie (Central Provinces).

Hajdarábád
حیدر آباد
 Mughalská říše
 Maráthská říše
17241948 Hajdarábád (1948–1956) 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Motto 1. – Al Azmat Allah
2. – Ya Osman
Geografie
Mapa
Hajdarábád v roce 1909
Rozloha
212 000 km²
Obyvatelstvo
Státní útvar
Zánik
Státní útvary a území
Předcházející
Mughalská říše Mughalská říše
Maráthská říše Maráthská říše
Následující
Hajdarábád (1948–1956) Hajdarábád (1948–1956)

Hajdarábádský stát neboli Ásafijské království vzniklo oddělením od Mughalské říše. Po smrti posledního velkého mughala Aurangzéba v roce 1707 se říše začala postupně rozpadat. Do léta 1719 se na trůně vystřídalo 5 panovníků, dva z nich byli zavražděni. Mezitím ještě v květnu 1719 povstal Kamar-ud-dín Chán (قمر الدین خان, Qamar al-dīn Khān), který za Aurangzéba býval dekánským místokrálem. Pět let válčil na různých místech Dekánu s mughalovými přívrženci, až po vítězství nad Mubarízem Chánem v roce 1724 definitivně potvrdil svoji nezávislost. Přijal jméno Ásaf Džáh (آصف جاہ, Āşaf Jāh) a titul nizám, pod kterým vládl nově vzniklému království. Zpočátku měl dvůr v Aurangábádu, později se přesunul do Hajdarábádu. Založil tak dynastii Ásaf Džáhí.

Po vyhlášení nezávislosti Indie se poslední nizám odmítl připojit jak k Indii, tak k Pákistánu a chtěl si uchovat nezávislost. Vypukly ale krvavé nepokoje mezi jeho muslimskými i nemuslimskými poddanými. V září 1948 zasáhla indická armáda, která bleskově přemohla nizámovy jednotky, a 17. září 1948 Indie Hajdarábád anektovala. Dne 26. ledna 1950 byl pak bývalý nizám jmenován rádžpramukem (guvernérem) indického svazového státu, kterým se Hajdarábád stal.

1. listopadu 1956 byl stát Hajdarábád rozdělen přibližně podle jazykových hranic mezi státy Ándhrapradéš, Maháráštra a Karnátaka. Obyvatelé té části Hajdarábádu, která se stala součástí Ándhrapradéše dlouhodobě požadovali vytvoření vlastního státu. Po protestech v letech 2011 a 2012 byl centrální vládou schválen zákon, který z těchto oblastí (a malé části území někdejšího státu Ándhra) vytvořil k 2. červnu 2014 nový stát Telangána jehož hlavním městem se stal Hajdarábád.

Externí odkazy editovat