Habrovany (okres Ústí nad Labem)

obec v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji
(přesměrováno z Habrovany u Řehlovic)

Obec Habrovany (německy Habrowan) se nachází v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji. Žije v ní 236[1] obyvatel.

Habrovany
Kaple Panny Marie
Kaple Panny Marie
Znak obce HabrovanyVlajka obce Habrovany
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecÚstí nad Labem
Obec s rozšířenou působnostíÚstí nad Labem
(správní obvod)
OkresÚstí nad Labem
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel236 (2023)[1]
Rozloha2,82 km²[2]
Katastrální územíHabrovany u Řehlovic
Nadmořská výška238 m n. m.
PSČ400 02
Počet domů48 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduHabrovany 48
400 02 Ústí nad Labem 2
habrovany@iol.cz
StarostaJosef Malejovský
Oficiální web: www.obechabrovany.cz
Habrovany na mapě
Habrovany
Habrovany
Další údaje
Kód obce567957
Kód části obce36391
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název editovat

Název vesnice je odvozen ze spojení ves Habrovanů, tj. lidí, kteří žijí v blízkosti habrového lesa. V historických pramenech se jméno uvádí ve tvarech: Habrowany (1542, 1646, 1654) a Habrowan (1787 a 1833).[4]

Historie editovat

První písemná zmínka o Habrovanech pochází ze čtrnáctého století, kdy vesnice patřila k panství hradu Krupka. Později byla připojena k Teplicím a v šestnáctém století k Malhosticím.[5] Od roku 1586 tvořila součást dobkovického statku. Podle Augusta Sedláčka byla ve vsi na začátku sedmnáctého století založena tvrz, kterou Kašpar starší Belvic z Nostvic prodal Mikulášovi Hochhauserovi z Hochhauzu, který ji připojil k Hliňanům.[6] Mikuláš se zúčastnil stavovského povstání v letech 1618–1620, za což mu byl zkonfiskován majetek. Tomáš Václav Bílek však habrovanskou tvrz ve svém díle Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618 neuvedl, a proto je její existence sporná. Nasvědčovat by jí mohlo pomístní jméno Hrad, které označovalo místo, kde stával vrchnostenský dvůr.[5]

Obyvatelstvo editovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 266 obyvatel (z toho 120 mužů), z nichž bylo 58 Čechoslováků, 193 Němců a patnáct cizinců. Až na devět evangelíků a čtyři židy se hlásili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 256 obyvatel: 72 Čechoslováků, 183 Němců a jednoho cizince. Převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také osm evangelíků, tři členové církve československé a šest lidí bez vyznání.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů[9][10]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 270 257 237 264 286 266 256 145 119 140 138 177 185 183
Domy 43 48 48 49 50 50 49 56 34 35 33 40 37 41

Pamětihodnosti editovat

  • Kaple Panny Marie v Habrovanech z roku 1840 byla opravena roku 1970. Ve věžičce litinový zvon s několika linkami a nezřetelnou datací.

Reference editovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Habrovany, s. 570. 
  5. a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Habrovany – tvrz, s. 127. 
  6. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Kyšperka, s. 339. 
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 199. 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 388. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 416, 417. 
  10. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 318. 

Literatura editovat

  • SOUČEK, Jiří. Obrazová rukověť obcí a církevních staveb v okrese Ústí nad Labem [online]. Ústí nad Labem: Okresní úřad, 1999. ISBN 80-86067-41-6. 

Externí odkazy editovat