Haškovcova Lhota

obec v okrese Tábor v Jihočeském kraji

Obec Haškovcova Lhota (německy Haschkowetz Lhota) se nachází v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Žije zde 71[1] obyvatel.

Haškovcova Lhota
Haškovcova Lhota.JPG
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0317 563625
Pověřená obec Bechyně
Obec s rozšířenou působností Tábor
Okres (LAU 1) Tábor (CZ0317)
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 71 (2019)[1]
Rozloha 3,03 km²
Katastrální území Haškovcova Lhota
Nadmořská výška 417 m n. m.
PSČ 391 65
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Haškovcova Lhota 5
39165 Bechyně
haskovcovalhota@haskovcovalhota.cz
Starosta Ing. Zdeněk Kočí
Oficiální web: www.haskovcovalhota.cz/aktuality/
Haškovcova Lhota
Haškovcova Lhota
Další údaje
Kód části obce 139581
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Katastrální území obce leží 4,7 km severně od Bechyně. Obec leží 1 km od komunikace II/122 z Bechyně do Opařan. Okolo obce jsou pole a louky, které postupně přecházejí do rozsáhlých lesů. Jsou tu dvě vodní plochy, první vodní plocha je opravená požární nádrž na návsi a druhá vodní plocha je rybník, který se nachází na severní straně obce zvaný V jezerách. Nedaleko obce teče řeka Smutná a směrem k Bechyni, kde ústí do řeky Lužnice.

Historie a současnostEditovat

HistorieEditovat

Byl zde původně vystavěn panský dvůr a vedle dvora byli usazení deputátní dělníci, kterým byly darovány panské pozemky a na určitou dobu lhůtu osvobozené od všech poplatků.[2]

Jméno Haškovcova pochází od prastarého rodu Haškovců, kteří zde sídlili.

Roku 1477 Burian z Lažan dostal svůj dědický, bratrský a otcovský díl, od svých bratrů Václava a Voldřicha. Burian z Lažan dostal pustou tvrz v Podolí, dvůr poplužní, zpustlou ves Lhotu a dvory v Borovanech a Ratajích. Jeho rod zde nejspíš vládl až do roku 1569. Historické prameny uvádí, že v tomto roce se stala obec Lhota novým majetkem Petra Voka z Rožmberka a náležela k jeho panství.

 
stavení v obci

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1511 a roku 1598 se dostala obec oficiální název Haškovcova Lhota. Přes Lhotu vedla zemská obchodní stezka z Mirotic přes Orlík, Milevsko, Sepekov, Hánov, Srlín, Rataje, Lhotu, Bechyni do Soběslavi.

V roce 1651 se ve Lhotě jmenují Jan Haškovec, Tomáš Haškovec, grunty Novákovský, Frankeho, Martina Kocourka, Matěj Chmel, chalupa Kocourkovská, Na Vejvodově, Martina Nováčka a mlýn Jiřího Viktory.

V roce 1678 v obci bylo 6 gruntů a 4 chalupy a v roce 1785 byly domy očíslovány. Dům č.1 obecní kovárna, č. 2 Jan Suchan, č. 3 obecní domek, č. 4 Antonín Kocourek, č. 5 Pavel Veselý, sedlák, č. 6 Jan Suchan, sedlák, č. 7 Václav Haškovec, sedlák, č. 8 Martin Haškovec, sedlák, č. 9 Jan Černý, chalupník, č. 10 Antonín Haškovec, sedlák, č. 11 František Nováček, sedlák, č. 12 Vojtěch Haškovec, sedlák, č. 13Josef Bambas, č. 14 Mates Šulc, č. 15 vdova Zelená.

Děti docházely od roku 1902 do školy v Ratajích. Roku 1927 se začalo se stavbou školy, do té doby děti chodily do školy v Ratajích. Za 5 let byla škola dostavěna.  Spolek dobrovolných hasičů byl založen roku 1903.

rok počet domů počet obyvatel
1842 25 202
1869 31 190
1914 39 187
1926 39 203

21. stoletíEditovat

V roce 2014 měla obec 77 obyvatel, kteří žili ve 46 domech. Obec má svůj obecní úřad. Škola v dnešní době již neslouží k účelům, k jakým byla postavena, ale je využívána jako rodinný dům. V obci je knihovna, která byla založena roku 1924 a má cca 100 svazků. Tato knihovna je provozována do dnešní doby a je součástí Městské knihovny v Táboře. V obci je zaveden elektrický proud, je tu veřejný vodovod, veřejná kanalizační síť, komunikace jsou ve velmi dobrém stavu. V dolní části návsi je kaplička. Na horní části návsi je malé dětské hřiště a celá náves je upravená. Okolo cesty, původní zemské stezky, směrem k rybníku V jezerách, je nově vysázená alej. Na polích hospodaří soukromý zemědělec. V obci je menší pila s dřevovýrobou palet. V obci je ubytování. 

DopravaEditovat

Ve směru od severu k jihu vede 1 km východním směrem od obce Haškovcova Lhota silnice číslo II/122, která spojuje obec Opařany s obcí Bechyně. Autobusová zastávka je na této komunikaci. Cestovat je odtud možné do Bechyně, Opařan nebo Milevska. Železnice tudy není vedena. Nejbližší železniční stanice je v Bechyni, kde končí jednokolejná elektrifikovaná trať číslo 202 trasa Bechyně - Tábor.[5]

Obcí Haškovcova Lhota nevede cyklistická či značená turistická trasa KČT. Obcí a katastrálním území obce je vedena archeologická naučná stezka a jsou zde rozmístěna zastavení a informační panely.

ZajímavostiEditovat

Sakrální památky v obci a okolíEditovat

Kaple vystavená v roce 1856 se zvonem je součástí návsi v těsné blízkosti budovy obecního úřadu č.p. 5. Zvon v kapli je zcela funkční a každou neděli ve 12:00 hodin se rozezvoní na celou vesnici. Zděné kapličky u ohradní zdi č.p. 12 na západní části návsi a zděná kaplička v ohradní zdi u č.p. 15 na severní straně návsi.[3] Boží muka se nacházejí jižně od Haškovcovy Lhoty a pochází asi z 1. poloviny 19. století.

TurismusEditovat

Archeologická naučná stezkaEditovat

Patnáctikilometrová trasa od Hrašeho rodného domu v Ratajích, přes Valy ratajské, tedy pozůstatek středověkého tvrziště, zbylé mohyly a okolo místa zvané Homoli nedaleko Haškovcovy Lhoty a zpátky do Ratají. Panely zachycují současné pojetí archeologie, archeologické způsoby a metody výzkumu i zpracování výsledků. Na panelech je možno vidět kresby Jana Karla Hraše, fotografie nálezů a mapku s rozmístěním jednotlivých zastavení.[4][5]

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. CHLEBORÁD, Arnošt. Popis okresu bechyňského. [s.l.]: [s.n.], 1928. 494 s. 
  3. ŠIBALOVÁ, Jana. Haškovcova Lhota - sakrální památky [online]. 25.1.2015. Dostupné online. 
  4. KREJČOVÁ, Kateřina. Na pohanské hroby vede nová stezka [online]. Deník.cz, 31.8.2014. Dostupné online. 
  5. ŠIBALOVÁ, Jana. Archeologická naučná stezka [online]. 25.1.2015. Dostupné online.