Hôľná Fatra

Hôľna Fatra; geomorfologický podcelek
	Hlavní hřeben z Krížnej
Nejvyšší bod	Ostredok 1596 m n. m.
Rozloha	166 km²
Nadřazená jednotka	Velká Fatra
Sousední; jednotky	Lysec, Šiprúň, Revúcké podolie, Zvolen, Starohorské vrchy, Bralná Fatra
Světadíl	Evropa
Stát	Slovensko
	; Poloha Hôľné Fatry v rámci pohoří
	Hôľná Fatra
Horniny	vápenec
Povodí	Váh
Souřadnice	48°54′4″ s. š., 19°4′55″ v. d.
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hôľna Fatra je geomorfologický podcelek Velké Fatry.

Vymezení

Nachází se v centrální části pohoří a zabírá i jižní část liptovské větve hlavního velkofatranského hřebene. Obklopují ho podcelky Velké Fatry, jen jižní hranice sousedí se Starohorskými vrchy. Západně se nachází Bralná Fatra, na severozápadě podcelek Lysec, severně Šiprúň, východně Revúcké podolie a jihovýchodně Zvolen.^[1]

Významné vrcholy

Ostredok 1596 m n. m. – nejvyšší vrchol
Frčkov 1585 m n. m.
Krížna 1574 m n. m.
Rakytov 1567 m n. m.
Suchý vrch 1550 m n. m.
Ploská 1532 m n. m.
Smrekovica 1532 m n. m.
Borišov 1510 m n. m.
Malá Smrekovica 1485 m n. m.
Skalná Alpa 1463 m n. m.

^[2]

Významná sedla

^[3]

Ochrana přírody

Celé území podcelku patří do Národního parku Velká Fatra, resp. jeho ochranného pásma. Z velkého množství maloplošných chráněných území tady leží např. národní přírodní rezervace Kundračka, Skalná Alpa, Čierny kameň, Borišov či Suchý vrch, přírodní rezervace Smrekovica a Biela skala a přírodní památka Majerova skala.

Turistika

Centrální část Velké Fatry oplývá množstvím turisticky atraktivních lokalit, které jsou přístupné značenými turistickými cestami. Z údolí vedou na hřeben a vrcholy značené turistické trasy, které jsou napojené na hlavní magistrály. Jednou z nich je Cesta hrdinů SNP, vedoucí ze sedla Malý Šturec směrem na Donovaly přes Krížnou. Z jejího vrcholu vede severním směrem hlavní velkofatranská magistrála, která se na vrcholu Ploské rozděluje a kopíruje hřebeny turčianské a liptovské větve.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hôľna Fatra na slovenské Wikipedii.

↑ Dušan Kočický, Boris Ivanič. Geomorfologické členenie Slovenska 1:500 000, podľa Mazúr E., Lukniš M., 1986 [PDF]. Dostupné online. (SK)
↑ PODOLÁK, Peter. Velká Fatra. 1. vyd. Třebíč: Vydavatelství Akcent, Drahomír Rybníček, 2008. 128 s. ISBN 978-80-7268-509-7. S. 12.
↑ PODOLÁK, Peter. Velká Fatra. 1. vyd. Třebíč: Vydavatelství Akcent, Drahomír Rybníček, 2008. 128 s. ISBN 978-80-7268-509-7. S. 30–31.

[Geomorfologicke_clenenie-1] Dušan Kočický, Boris Ivanič. Geomorfologické členenie Slovenska 1:500 000, podľa Mazúr E., Lukniš M., 1986 [PDF]. Dostupné online. (SK)

[2] PODOLÁK, Peter. Velká Fatra. 1. vyd. Třebíč: Vydavatelství Akcent, Drahomír Rybníček, 2008. 128 s. ISBN 978-80-7268-509-7. S. 12.

[3] PODOLÁK, Peter. Velká Fatra. 1. vyd. Třebíč: Vydavatelství Akcent, Drahomír Rybníček, 2008. 128 s. ISBN 978-80-7268-509-7. S. 30–31.

[1]

[2]

[3]