Gustav Křivinka
Gustav Křivinka (24. dubna 1928 Doubravice nad Svitavou – 17. února 1990 Brno) byl český hudební skladatel.
| Gustav Křivinka | |
|---|---|
| Základní informace | |
| Narození | 24. dubna 1928 Doubravice nad Svitavou, Morava  Československo |
| Úmrtí | 17. února 1990 (ve věku 61 let) Brno Československo |
| Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
| Žánry | klasická hudba a scénická hudba |
| Povolání | hudební skladatel a televizní režisér |
| Děti | Gustav Křivinka Pavlína Hoggard |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Studoval na Státní konzervatoři v Brně hru na housle Františka Kudláčka a skladbu u Václava Kaprála a Viléma Petrželky. Ve studiu kompozice pak pokračoval na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně u Jaroslava Kvapila, které dokončil v roce 1957.[1] O jeho kvalitách svědčí i to, že 1. smyčcový kvartet, kterým absolvoval, hrálo Janáčkovo kvarteto a již v době studia byly na koncertech uváděny jeho skladby (Kasace pro čtyři dechové nástroje, Domácí hudba, Travařské písně, Koncert pro housle a orchestr, Symfonie č. 1, Concerto grosso).
V roce 1961 se stal režisérem hudebních pořadů v Československé televizi. Připravoval přímé přenosy koncertů, divadelních představení vážné i populární hudby. Režíroval operní cykly i pořady o hudebních interpretech a hudebních nástrojích. Pro rozhlasové a televizní pořady komponoval i hudbu. Přispíval svými rozbory a kritikami do odborného i denního tisku a pracoval i v tehdejším Svazu československých skladatelů a koncertních umělců.
Mimořádně úspěšná je jeho kantáta-oratorium Motýli tady nežijí z roku 1963, komponovaná na básně dětí z koncentračního tábora v Terezíně. Získala mezinárodní ohlas, nejen díky atraktivnímu tématu, ale zejména díky uměleckým kvalitám. Některé jeho skladby se staly trvalou součástí repertoáru předních světových umělců.
Jeho dcera Pavla Hoggard (*1964) je autorkou divadelních her, muzikoložkou, překladatelkou a vysokoškolskou pedagožkou. Syn Gustav Křivinka ml. (*1961), je architektem.
Dílo editovat
Klavír editovat
- Variace všedního dne (1951)
- Nálady (1956)
- Preludium, passacaglia a fantasie-toccata (1956)
Komorní skladby editovat
- Klavírní trio op. 1 (1948)
- I. domácí hudba pro dvoje housle (1949)
- Sonatina pro housle a klavír (1949)
- II. domácí hudba pro housle, violu a klavír (1950)
- Smyčcový kvartet op. 17 (1954)
- Houslová sonáta (1960)
Orchestrální skladby editovat
- Líšeňská taneční suita (1950)
- Concerto grosso pro klavír a smyčcový orchestr (1950)
- 1. houslový koncert (1950)
- Furiant pro housle orchestr (1950)
- Moravské tance (1951)
- Májová suita (1951)
- 1. symfonie op. 14 (1951)
- Skočná pro housle orchestr (1951)
- 2. houslový koncert (1952)
- Čardáš – Nevěrná milá (1952)
- 2. symfonie in cis op. 18 (1955)
- Jednačtyřicátý (1958)
- Čapajev (suita pro orchestr a recitátora na slova D. Furmanova (1958)
- Concerto grosso pro smyčcový kvartet a komorní orchestr (1963)
- Legenda o velkém hříšníkovi na motivy F. M. Dostojevského
Scénická hudba a hudba k rozhlasovým hrám editovat
- Povídky z Canterbury pro koncertní cembalo, kytaru a dechový septet (Geoffrey Chaucer, 1957)
- Zdravý nemocný pro cembalo a smyčcový orchestr (Molière, 1957)
- Slavík (František Pavlíček, 1957)
- Pohádka máje pro symfonický orchestr (Vilém Mrštík,1958)
- Kavárnička pro cembalo a dechový kvintet (Carlo Goldoni, 1959)
- Joe Hill pro klavír, sbor a orchestr (Barrie Stavis, 1959)
Písně a sbory editovat
- Lidové balady a legendy (1951)
- Živote, buď pozdraven (trojdílný písňový cyklus)
- Milostné nálady (1958)
- Travařské písně (1949)
- Ohlasy písní ruských (1950)
- Holubička sivá (text Oldřich Mikulášek, 1960)
Kantáty editovat
- 25 000, kantáta pro soprán, alt, smyčce a tympány na slova Oldřicha Mikuláška (1960)
- Vánoční suita (1962)
- Motýli tady nežijí (1962)
Filmová hudba editovat
- Podivná paní Savageová (TV inscenace, 1975)
- Paradajs (TV film, 1969)
- Velká samota (1959)
- Škola otců (1957)
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Vivat academia. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 1997. Dostupné online. S. 150.
Literatura editovat
- Československý hudební slovník osob a institucí I. (A–L), 1963, SHV, Praha
- Čeněk Gardavský a kol.: Skladatelé dneška, Panton, Praha, 1961
- Josef Tomeš: Český biografický slovník XX. století (II. díl K-P), Paseka a Petr Meissner, Praha a Litomyšl, 1999
Externí odkazy editovat
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Gustav Křivinka
- Svazek obcí Svitava
- Encyklopedie Brna
- Co je co?
- Filmografie
- Gustav Křivinka v informačním systému abART
