Otevřít hlavní menu

Gustav Křivinka

český hudební skladatel

Gustav Křivinka (24. dubna 1928 Doubravice nad Svitavou17. února 1990 Brno) byl český hudební skladatel.

Gustav Křivinka
Základní informace
Narození 24. dubna 1928
Doubravice nad Svitavou, Morava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 17. února 1990 (ve věku 61 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Žánry klasická hudba, filmová hudba a scénická hudba
Povolání hudební skladatel
Děti Gustav Křivinka
Pavlína Hoggard
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Studoval na Státní konzervatoři v Brně hru na housle Františka Kudláčka a skladbu u Václava Kaprála a Viléma Petrželky. Ve studiu skladby pak pokračoval na Janáčkově akademii múzických umění v Brně u Jaroslava Kvapila. O jeho kvalitách svědčí i to, že 1. smyčcový kvartet, kterým absolvoval, hrálo Janáčkovo kvarteto a již v době studia byly na koncertech uváděny jeho skladby (Kasace pro čtyři dechové nástroje, Domácí hudba, Travařské písně, Koncert pro housle a orchestr, Symfonie č. 1, Concerto grosso).

V roce 1961 se stal režisérem hudebních pořadů v Československé televizi. Připravoval přímé přenosy koncertů, divadelních představení vážné i populární hudby. Režíroval operní cykly i pořady o hudebních interpretech a hudebních nástrojích. Pro rozhlasové a televizní pořady komponoval i hudbu. Přispíval svými rozbory a kritikami do odborného i denního tisku a pracoval i v tehdejším Svazu československých skladatelů a koncertních umělců.

Mimořádně úspěšná je jeho kantáta-oratorium Motýli tady nežijí z roku 1963, komponovaná na básně dětí z koncentračního tábora v Terezíně. Získala mezinárodní ohlas, nejen díky atraktivnímu tématu, ale zejména díky uměleckým kvalitám. Některé jeho skladby se staly trvalou součástí repertoáru předních světových umělců.

Jeho dcera Pavla Hoggard (*1964) je autorkou divadelních her, muzikoložkou, překladatelkou a vysokoškolskou pedagožkou. Syn Gustav Křivinka ml. (*1961), je architektem.

DíloEditovat

KlavírEditovat

  • Variace všedního dne (1951)
  • Nálady (1956)
  • Preludium, passacaglia a fantasie-toccata (1956)

Komorní skladbyEditovat

  • Klavírní trio op. 1 (1948)
  • I. domácí hudba pro dvoje housle (1949)
  • Sonatina pro housle a klavír (1949)
  • II. domácí hudba pro housle, violu a klavír (1950)
  • Smyčcový kvartet op. 17 (1954)
  • Houslová sonáta (1960)

Orchestrální skladbyEditovat

  • Líšeňská taneční suita (1950)
  • Concerto grosso pro klavír a smyčcový orchestr (1950)
  • 1. houslový koncert (1950)
  • Furiant pro housle orchestr (1950)
  • Moravské tance (1951)
  • Májová suita (1951)
  • 1. symfonie op. 14 (1951)
  • Skočná pro housle orchestr (1951)
  • 2. houslový koncert (1952)
  • Čardáš – Nevěrná milá (1952)
  • 2. symfonie in cis op. 18 (1955)
  • Jednačtyřicátý (1958)
  • Čapajev (suita pro orchestr a recitátora na slova D. Furmanova (1958)
  • Concerto grosso pro smyčcový kvartet a komorní orchestr (1963)
  • Legenda o velkém hříšníkovi na motivy F. M. Dostojevského

Scénická hudba a hudba k rozhlasovým hrámEditovat

Písně a sboryEditovat

  • Lidové balady a legendy (1951)
  • Živote, buď pozdraven (trojdílný písňový cyklus)
  • Milostné nálady (1958)
  • Travařské písně (1949)
  • Ohlasy písní ruských (1950)
  • Holubička sivá (text Oldřich Mikulášek, 1960)

KantátyEditovat

  • 25 000, kantáta pro soprán, alt, smyčce a tympány na slova Oldřicha Mikuláška (1960)
  • Vánoční suita (1962)
  • Motýli tady nežijí (1962)

Filmová hudbaEditovat

  • Podivná paní Savageová (TV inscenace, 1975)
  • Paradajs (TV film, 1969)
  • Velká samota (1959)
  • Škola otců (1957)

LiteraturaEditovat

  • Československý hudební slovník osob a institucí I. (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Čeněk Gardavský a kol.: Skladatelé dneška, Panton, Praha, 1961
  • Josef Tomeš: Český biografický slovník XX. století (II. díl K-P), Paseka a Petr Meissner, Praha a Litomyšl, 1999

Externí odkazyEditovat