Otevřít hlavní menu

Gustav Matouš Brosch (22. září 1844, Chomutov[1]18. srpna 1924, Štýrský Hradec) byl rakouský důstojník a polárník. Zúčastnil se expedice, která objevila souostroví Země Františka Josefa.

Gustav Matouš Brosch
Gustav Matouš Brosch
Gustav Matouš Brosch
Narození 22. září 1844
Chomutov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 18. srpna 1924 (ve věku 79 let)
Štýrský Hradec
RakouskoRakousko Rakousko
Povolání námořní důstojník
Ocenění Řád železné koruny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Narodil se v Chomutově v národnostně smíšeném manželství (jeho otec byl Čech), ale rodiče mu pravděpodobně brzy zemřeli, protože byl vychováván u svého příbuzného městského mlynáře Krische a později ve vojenských výchovných ústavech. Byl přijat do kadetního ústavu v Krakově a na námořní akademii. V roce 1859 nastoupil službu ve válečném námořnictvu a o dva roky později získal hodnost kadeta. Vyznamenal se při hašení lodního požáru v bitvě u Visu roku 1866 a ve stejném roce byl povýšen na praporčíka řadové lodi. Sloužil na různých lodích v JaderskémSeverním moři a také na Dunaji, kde spolupracoval na odborné práci o řece a jejích přítocích. V roce 1871 byl povýšen na poručíka řadové lodi 2. třídy. V letech 18721874 se jako důstojník lodi Admiral Tegetthoff zúčastnil rakousko-uherské severopolární expedice.[2] Během pobytu u Wilczekova ostrova pracoval s Carlem Weyprechtem na magnetických měřeních a zúčastnil se části třetí saňové výpravy, při které si poranil nohu.

Po návratu byl povýšen na poručíka 1. třídy a po zpracování vědeckých výsledků z expedice získal rytířský titul. Poté působil jako dělostřelecký důstojník a postupně získal hodnosti korvetního kapitána, fregatního kapitána, kapitána řadové lodi a v roce 1899 byl jmenován kontradmirálem. Do výslužby odešel v roce 1904 s propůjčenou hodností viceadmirála.[2]

V Chomutově měl několik přednášek o významu a výsledcích expedice. Jeho dílo vyšlo pod názvem Die österreichisch-ungarische Polar-expedition unter Weyprecht und Payer. Za zásluhy při výpravě obdržel Řád železné koruny 3. třídy a řadu dalších vyznamenání a byl čestným členem Geografické společnosti ve Vídni.[2]

V roce 1875 se oženil s Marií Bittersmannovou z Chomutova a měli spolu dvě dcery, ale mladší z nich zemřela v raném věku. Zemřel v roce 1924 ve Štýrském Hradci.[2] Je po něm pojmenován Brožův ostrov nedaleko severního pobřeží většího Greelyho ostrova. On sám pojmenoval jeden z mysů v Zemi Františka Josefa jako Chomutovský mys (Cap Comotovia).[3]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Chomutov
  2. a b c d PAYER, Julius. V ledovém zajetí. Příprava vydání Jaroslav Hošek. Praha: Orbis, 1969. 292 s. Kapitola Gustav Matouš Brosch, s. 274–280. 
  3. KTODA, Jaroslav. 725 dní v zajetí ledovců Arktidy. Památky, příroda, život. 1974, roč. 5., čís. 1–2, s. 17–19. 

Externí odkazyEditovat

  • Země Františka Josefa. Část VI. [online]. empepa.net, 2011-04-17 [cit. 2015-05-24]. Dostupné online.