Otevřít hlavní menu

Gustáv Kazimír Zechenter-Laskomerský

slovenský dramatik, prozaik a spisovatel

Gustáv Kazimír Zechenter-Laskomerský – vlastním jménem Gustáv Karol Zechenter, pseudonymy Ďuro Pinka, Laskomerský, Štefan Pinka virkli kaprál, Dr. Lesebuch[p 1] – (4. března 1824, Banská Bystrica20. srpna 1908, Kremnica) byl slovenský prozaik a publicista.

Gustáv Kazimír
Zechenter-Laskomerský
Gustáv Kazimír Zechenter-Laskomerský
Gustáv Kazimír Zechenter-Laskomerský
Narození 4. března 1824
Banská Bystrica, Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 20. srpna 1908 (ve věku 84 let)
Kremnica, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Pseudonym Ďuro Pinka
Laskomerský
Štefan Pinka virkli kaprál
Dr. Lesebuch
Národnost slovenská
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

Jeho rodiči byli Ignác Zechenter a Katarína Zechenterová, dívčím příjmením Aschnerová. Gustáv začal chodit do základní školy v Ponické Huti. Následně (v letech 18321840) pokračoval na katolickém gymnáziu v Banské Bystrici a poté filozofickou akademii ve Vácu spolu s filozofickou fakultou na budapešťské univerzitě. Roku 1842 přestoupil lékařskou fakultu budapešťské univerzity, kde vydržel až do roku 1846. Toho roku přestoupil lékařskou školu do Vídně, kterou po čtyřech letech (v roce 1850) úspěšně dokončil ziskem akademického titulu.

Následující tři roky působil jako lékař v Banske Bystrici, dalších 15 let (mezi roky 18531868) v Brezně a poté v Kremnici. Aktivně se účastnil revoluce v letech 1848 a 1849.

Zechenter patřil k propagátorům československé vzájemnosti. Na jeho sblížení obou národů mělo význam přátelství s českou spisovatelkou Boženou Němcovou.

TvorbaEditovat

Svou tvorbou se řadí do období mezi romantismem a realismem. Začínal psaním satirických článků pro periodika (Černokňažník a Národnie noviny), ale posléze přispíval též do novin a časopisů (například Slovenské pohľady, Obzor, Sokol, Orol, Slovenský obrázkový kalendár či Národnie noviny). Jeho dílo představují především humoresky, satirická publicistika, cestopisy a vedle toho psal i povídky a sepsal též vlastní životopis. V jeho dílech se objevuje slovní i situační komika. Do některých příběhů vkládá též své vlastní příběhy a zkušenosti. Cestopisná díla obsahují nejen zkušenosti a zážitky z výprav, nýbrž také umělecké památky jednotlivých lokalit spolu s přehledem tamních dějin.

DíloEditovat

  • 1861Cestovanie na vakácie
  • 1862Komédia bez zaľúbenia, divadelní jednoaktovka
  • 1862Starý zaľúbenec, divadelní jednoaktovka
  • 1864Zo Slovenska do Carihradu, cestopis
  • 1865Zo Slovenska do Ríma, cestopis
  • 1870Radvanský jarmok
  • 1870Študentský majáles
  • 1870Poľovačka na medveďov
  • 1870Lipovianska maša. Rozprávka zo života ľudu slovenského, povídka, jejíž původní rukopis se ztratil a autor ji tak musel napsat úplně od počátku znova, takže v novém rukopise vyšla až roku 1874
  • 1871Vianoc
  • 1872Veľkonočná kúpačka
  • 1872Praktický lekár
  • 1873Svet, fejeton
  • 1873Výlet do Tatier, cestopisná črta
  • 1874Malý omyl
  • 1875Pokrok umelectva, zázraky vědy, fejeton
  • 1876Ozvena
  • 1877Zozbierané žarty a rozmary
  • 1877Turčianskych Teplíc do Trenčianska, cestopisná črta
  • 1878Zo Slovenska do Itálie, cestopis
  • 1879Žreb
  • 1897Rozpomienky na Štefana Moysesa, (uveřejněno ve slovenských Národních novinách)
  • 1911 / 1915Vlastný životopis, monumentální memoárové dílo, které vycházelo na pokračovaní ve Slovenských pohľadoch. Knižně vyšlo až roku 1956 pod názvem Päťdesiat rokov slovenského života

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Tento pseudonym používalo více autorů.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gustáv Kazimír Zechenter-Laskomerský na slovenské Wikipedii.

Externí odkazyEditovat