Otevřít hlavní menu

Gurk

obec v okresu Sankt Veit an der Glan v Rakousku

Gurk (slovinsky Krka) je tržní obec v Korutanech s 1264 obyvateli (Počet 1. ledna 2015) v okrese Sankt Veit an der Glan. Větší regionální význam měla obec jako biskupské sídlo diecéze Gurk a díky románské katedrále z roku 1140, jež je spjata s klášterem sv. Emy z Gurku (asi 995-1045).

Gurk
(Marktgemeinde) Gurk
Dóm a klášter
Dóm a klášter
Gurk – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 662 m n. m.
Stát RakouskoRakousko Rakousko
spolková země Flag of Carinthia Korutany
okres Sankt Veit an der Glan
Gurk
Gurk
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 39,67 km²
Počet obyvatel 1 264
Hustota zalidnění 32 obyv./km²
Správa
Starosta Siegfried Kampl (FPK)
Oficiální web [[1] www.gurk.at/%20www.gurk.at]]
Telefonní předvolba 04266
PSČ 9342
Označení vozidel SV
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

GeografieEditovat

Geografická polohaEditovat

Tržní obec Gurk je obklopena horskými stráněmi a rozlehlými lesy a nachází se uprostřed málo osídleného Gurského údolí. Proti proudu řeky Gurky leží městečko Straßburg s pevností, z níž kdysi gurská knížata-biskupové spravovali panství.

DějinyEditovat

 
Gurská katedrála
 
Klášter
 
Sluneční hodiny na jižní stěně kláštera v Gurku

Název Gurk („die Gurgelnde“ = bublavý, klokotavý, zurčivý apod.) je odvozen od stejnojmenné řeky Gurky. Území dnešní obce bylo osídleno již před asi 2000 lety, většího významu však obec nabyla až po připojení Korutan k Bavorsku. Nejstarší písemná zmínka o řece pochází z roku 831 a jistý salcburský dvůr Gurk je zmiňován roku 864. V roce 898 daroval císař Arnulf Korutanský předkovi sv. Emy Cventibolt značná území údolí Gurktal, mezi nimiž figurovalo také hospodářství Gurk, jehož předpokládaná poloha je v dnešním Lieding, části obce Straßburg.

Roku 975 udělil císař Ota II. privilegium existujícímu liedinskému ženskému klášteru. Ten byl založen hraběnkou Emou z Gurku v letech 1043 až 1045 na dnešním místě v Gurku. Klášter Gurk však neexistoval dlouho, neboť místo ženského kláštera byla salcburskou arcidiecézí roku 1072 založeno biskupství Gurk, vlastníci rozlehlé panství v severní části Korutan. Gurk byl sídlem biskupství do roku 1787, kdy bylo přemístěno do Klagenfurtu.

Pod správou kláštera se v průběhu středověku a pozdního středověku obec rozvinula v sídlo s řemeslníky a živnostníky. ve 13. století získal Gurk tržní právo, dlouho však nebyl, podobně jako další klášterní tržní města v Korutanech, tržním městem v plném smyslu a až do 18. století neměl ani vlastní městaký znak ani pečeť.

Městský znakEditovat

Znak Gurku zobrazuje „v modrém poli podélně umístěnou románskou baziliku o dvou věžích s barokními vrcholy. Nad bazilikou jsou znázorněny biedermeierové váhy“.[1] Váhy nad obrazem gurského dómu byly převzaty z tržní pečeti z 19. století. Ačkoli Lieding získal tržní práva již roku 975 a první sídlo řemeslníků při katedrále je ve 13. století získalo také, neměl Gurk ještě v 18. století ani znak ani pečeť. Teprve po přeložení biskupského sídla do Klagenfurtu se v listinných knihách objevuje jediné pečetidlo označené „Markt Gurk“, s motivem biedermeierových vah, symbol tržního soudce a spravedlivé vrchnosti.

Znak a prapor byly obci propůjčeny 20. února 1969, prapor je žluto-modro-žlutý se vkomponovaným městským znakem.

Kultura a pamětihodnostiEditovat

  • Farní, kdysi katedrální chrám Nanebevzetí Panny Marie (Mariä Himmelfahrt)
  • Středověká kašna Gerichtsbrunnen v Ranitzi, zvaná „Pohanská kašna (Heidenbrunnen) nebo Římská kašna (Römerbrunnen)“
  • Trpasličí park Gurktal, zábavní park

25. června 1988 navštívil papež Jan Pavel II. místní dóm a pomodlil se v kryptě u hrobu svaté Emy. První papežská návštěva v korutanských dějinách byla zároveň velkou mediální událostí a přivedla tisíce lidí na mši slouženo pod širým nebem před katedrálou.

Obec Gurk byla roku 1998 zvolena Evropskou radou jako „Evropská obec“.

ObyvatelstvoEditovat

Podle sčítání obyvatel měl v roce 2001 Gurk 1 311 obyvatel, z nichž 99,0 % je rakouských státních občanů. 94,6 % obyvatelstva je římskokatolického vyznání a 1,5 % evangelíků, 3,5 % jsou bez vyznání.

PolitikaEditovat

Obecní zastupitelstvoEditovat

Obecní zastupitelstvo, vzešlé z voleb roku 2009, sestává z 15 členů:[2]

Přímo voleným starostou je Siegfried Kampl (BZÖ).[3]

Členění obceEditovat

Obec se dělí na tři katastrální části (Pisweg, Gruska, Gurk) a dále zahrnuje 22 místních čáastí (v závorkách jsou počty obyvatel z 31. října 2011[4]):

  • Dörfl (16)
  • Föbing (6)
  • Finsterdorf (9)
  • Gassarest (9)
  • Glanz (0)
  • Gruska (24)
  • Gurk (869)
  • Gwadnitz (39)
  • Hundsdorf (21)
  • Kreuzberg (9)
  • Krön (10)
  • Masternitzen (5)
  • Niederdorf (15)
  • Pisweg (104)
  • Ranitz (20)
  • Reichenhaus (44)
  • Straßa (16)
  • Sutsch (11)
  • Zabersdorf (18)
  • Zedl (9)
  • Zedroß (9)
  • Zeltschach (10)

Sousední obceEditovat

S = Straßburg
Z = Weitensfeld im Gurktal
V = Mölbling
J = Frauenstein

Partnerská městaEditovat

OsobnostiEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gurk_(Kärnten) na německé Wikipedii.

  1. zitiert nach Wilhelm Deuer: Die Kärntner Gemeindewappen. Verlag des Kärntner Landesarchivs, Klagenfurt 2006, ISBN 3-900531-64-1, S. 130
  2. Amt der Kärntner Landesregierung Archivováno 16. 6. 2016 na Wayback Machine, abgerufen 20. März 2009
  3. Amt der Kärntner Landesregierung Archivováno 9. 4. 2014 na Wayback Machine, abgerufen 20. März 2009
  4. Statistik Austria, Registerzählung vom 31. Oktober 2011

LiteraturaEditovat

  • Wilhelm Deuer, Johannes Grabmayer: Transromanica – Auf den Spuren der Romanik in Kärnten (Reihe „Kulturwanderungen“). Verlag Johannes Heyn, Klagenfurt 2008, ISBN 978-3-7084-0302-1, S. 149-157

Externí odkazyEditovat