Wikipedie

Gufero

Gufero (též hřídelový těsnící kroužek,[1][2][3] simmerring, simering, simerink) je strojní součástka. Je to pryžové těsnění otáčejících se hřídelí a ložisek.[2] Většinou se ukládá do víka ložisek.[zdroj?]

Gufero: (1) výztužný kroužek, (2) těsnicí hrana, (3) tažná pružina, (4) ochranný ret.
(A) hřídel, (B) pouzdro, (C) čelní strana (kapalina), (D) strana dna (vzduch).
Gufero čerpadla pračky Romo

Popis editovat

Gufero má kruhový tvar. Uprostřed je otvor pro hřídel. Je tvořeno kovovou výztuží, která je obalena pryží.[3] Ta zajišťuje dosednutí do vnější úložné díry.[2] Užší část dosedající na hřídel je zvenku na pryžové části obalena radiální pružinou, která zajišťuje přítlak na hřídel.[3]

Funkce editovat

Gufero slouží k těsnému oddělení dvou prostředí, které mají stejný, nebo odlišný obsah (např. voda x plyn, olej x plyn).[2]

Užití editovat

Používá se například u jednoduchých dvoudobých motorů k utěsnění prostoru klikové skříně od skříně převodové. Zabrání tak nežádoucímu úniku palivové směsi z klikové skříně do převodovky a taktéž nežádoucímu úniku oleje z převodovky do klikové skříně. Z důvodu tření mezi guferem a otáčející se hřídelí se po určité době gufero opotřebí a je třeba ho vyměnit za nové.[zdroj?]

Typy editovat

Z hlediska Československé státní normy 02 9401 jsou definovány tři provedení hřídelového těsnění:

  • G - Gufero,
  • A - Andeco,
  • GP - Gufero s prachovkou.[4]

Doporučená drsnost hřídele editovat

  • Ra=0,8 pro obvodovou rychlost do 2 m·s−1
  • Ra=0,4 pro obvodovou rychlost od 2 do 4 m·s−1
  • Ra=0,2 až 0,4 pro obvodovou rychlost od 4 do 12 m·s−1

Montáž, údržba a demontáž editovat

Hřídelové těsnící kroužky se vkládají do úložné díry ručně a následně je možné je přiklepnout[5].[2] Před instalací na hřídel se doporučuje styčné plochy promazat.[6][5]

Historie editovat

Gufero vzniklo na počátku 20. století v Rakousku. Vyvinul ho rakouský inženýr Walther Simmer, který od roku 1919 pracoval v koželužně Carl Freudenberg & Co. ve Weinheimu. Zde vyvinul stroj pro zpracování kůží v solných roztocích. Plstěné těsnící kroužky ložisek ale zničil louh a tak Walther Simmer vyvinul lepší kroužky z plstě, chromočiněné usně[7] a korku. V roce 1929 si tyto kroužky objednala automobilka Alder a Daimler. Simmer sám pracoval na vývoji nových strojů, kde by bylo možno tyto kroužky využít. V roce 1929 pak vyvinul verzi kroužku, která je velmi podobná té současné. Měla již pevné tělo a těsnící pružinu. V roce 1932 pak Carl Freudenberg založil firmu na výrobu kroužků, nazvanou Simrit. Ta v roce 1936 nahradila přírodní materiály vhodnější syntetická pryž. O dva roky později byla tato pryž nahrazena pryží Perbunan, který odolává oleji[8] a výrobek byl patentován. Od té doby je gufero známo v německy mluvících zemích a v automobilovém průmyslu jako Simmerringe respektive česky simerink[9].[10] Slovo, respektive obchodní značku, vymyslel sám vynálezce a spojil v ní svoje příjmení a název rakouské obce Semmering, která byla v té době známa díky automobilovým závodům.[11] Těsnící kroužky se nepoužívaly jen v automobilovém průmyslu, ale všude tam, kde bylo potřeba těsnit hřídel a ložiska.[12]

Po válce založil Walther Simmer se svými syny v rakouském Kufsteinu vlastní firmu na výrobu kroužků, nazvanou Simmerwerke KG. V té době se vyráběly podobné kroužky i v Československu, konkrétně v národním podniku Baťa pod obchodním označením Gufero.[13] V roce 1949 přešla výroba kroužků pod národní podnik Svit a následně pod n. p. Rudý říjen.[14] Vedle Gufer se v té době dovážely i rakouské Simmerringy a v národním podniku Deza se vyráběl jiný typ, označený jako Andeco.[15] Firma Walthera Simmera se v Rakousku rozrůstala a ve druhé polovině padesátých let již čítala 300 zaměstnanců a miliony vyprodukovaných kusů. V Československu převzal v 60. letech výrobu gufer a andec národní podniku Gumokov.[16] Výroba zde pokračovala ještě v letech 70.[17] V roce 1983 pak Simmerwerke KG přebírá původní Simmerův zaměstnavatel a v roce 2017 patří obchodní značka německé firmě Freudenberg Sealing Technologies[11].[12]

Od roku 1992 je GUFERO v České republice ochranou známkou.[18]

Galerie editovat

  •  
    Gufero s prachovkou, vnitřek
  •  
    Gufero do pračky ROMO

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ Hřídelové těsnicí kroužky (gufera) | Mateza.cz. www.mateza.cz [online]. [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e http://www.dnepr.cz/download/tech_info/gufera.pdf
  3. ↑ a b c Gufera | elotechnik.cz. www.elotechnik.cz [online]. [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. 
  4. ↑ Základy konstruování : výběr z norem pro konstrukční cvičení. Brno: CERM 288 s. Dostupné online. ISBN 80-7204-214-9, ISBN 978-80-7204-214-2. OCLC 51189412 S. 205. 
  5. ↑ a b https://www.youtube.com/watch?v=8mPr8CtDq3A
  6. ↑ POCHYLÝ, FRANTIŠEK. Vybrané statě z čerpadel : Určeno pro posl. fak. strojní. 1. vyd. vyd. Praha: Mezinárodní organizace novinářů 181 s. Dostupné online. ISBN 80-214-0186-9, ISBN 978-80-214-0186-0. OCLC 39578190 S. 97. 
  7. ↑ Koželužna. www.kozeluzna.cz [online]. [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. 
  8. ↑ https://armat.cz/pdf/specifikace-tesnicich-materialu-epdm-silikon-ptfe-viton-nbr.pdf
  9. ↑ simerink, simering - ABZ.cz: slovník cizích slov. slovnik-cizich-slov.abz.cz [online]. [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. 
  10. ↑ Wellendichtring. www.hug-technik.com [online]. [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. (německy) 
  11. ↑ a b 85 Jahre Simmerring. Gehen Sie auf Zeitreise mit dem Simmerring.. www.fst.com [online]. [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b Neue Deutsche Biographie. Berlín: Duncker & Humblot, 2010. Dostupné online. ISBN 978-3-428-11205-0. S. 423. (německy) 
  13. ↑ Gufero. [s.l.]: Národní podnik Baťa 
  14. ↑ Odpověď na kritiku: Také vám teče?. Rudé právo. 6.7.1956, roč. 36, čís. 187, s. 2. ISSN 0032-6569. 
  15. ↑ Také vám teče?. Rudé právo. 26.6.1956, roč. 36, čís. 177, s. 2. ISSN 0032-6569. 
  16. ↑ BROŽ, Václav. Hospodářskopolitická rukověť. Praha: ČTK, 1967. S. 362. 
  17. ↑ Poznáváme výrobky významných podniků. Svět práce. 03.07.1974, roč. 7, čís. 27, s. 18. 
  18. ↑ KURZY.CZ. GUFERO - ochranná známka, majitel David Pražák Jiřina Pražáková | Kurzy.cz. oz.kurzy.cz [online]. [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Gufero&oldid=23648137“