Gubbio

italská obec

Gubbio je italské město v provincii Perugia v oblasti Umbrie, sídlo diecéze.

Gubbio
127Gubbio.jpg
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška522 m n. m.
StátItálieItálie Itálie
RegionUmbrie
ProvinciePerugia
Gubbio
Gubbio
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha528,08 km²
Počet obyvatel31 324 (2019)
Hustota zalidnění59,3 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.comune.gubbio.pg.it
Telefonní předvolba075
PSČ06024, 06020
Označení vozidelPG
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V roce 2019 zde žilo 31 324 obyvatel.

Sousední obceEditovat

Cagli (PU), Cantiano (PU), Costacciaro, Fossato di Vico, Gualdo Tadino, Perugia, Pietralunga, Scheggia e Pascelupo, Sigillo, Umbertide, Valfabbrica

Vývoj počtu obyvatelEditovat

Zdroj: [1]

 
Procesí se sochou sv. Ubalda (Corsa Ceri)

GeografieEditovat

Gubbio se nachází 40 km severovýchodně od Perugie na úpatí apeninské hory Monte Ingino.

Paleontologie a hranice K-PgEditovat

Lokalita je významná také z paleontologického hlediska. Místní sedimenty zahrnují i hranici mezi druhohorní křídou a paleogénem, tedy kritickou dobu před 66 miliony let, kdy došlo k celosvětovému hromadnému vymírání druhů.[2] Právě v lomech u Gubbia objevil pozůstatky této dávné katastrofy (způsobené zřejmě dopadem planetky Chicxulub) americký geolog Walter Alvarez.[3]

HistorieEditovat

Původními obyvateli v pravěku a starověku byli Umbrové, kteří před 3 tisíci let založili osadu Iguvium. V roce 1444 zde bylo nalezeno sedm bronzových tabulek s etruskými nápisy, psanými latinkou (tzv.Tavole eugubine), je to nejstarší doklad o umbrijském písemnictví; jsou vystaveny v městském muzeu. Od roku 268 př. n. l. bylo Gubbio součástí římské říše a sídlil zde ilyrský král Genthios.

V období renesance město proslavila fajáns (či majolika). Ke slavným malířům tohoto nádobí zde patřil mistr Giorgio Andreoli). V letech 1631 až 1860 bylo město součástí Papežského státu. V historickém centru města se dochovala gotická katedrála, ruiny amfiteátru, patricijské paláce a zbytky městských hraeb,.

Vlk z Gubbia je znám z legendární epizody o životě sv. Františka z Assisi, který zde šelmu zkrotil.[4]

PamátkyEditovat

  • Dóm sv. Mariana a Jakuba, prvomučedníků z Numidie - biskupská katedrála,
  • antický amfiteátr
  • Kašna bláznů :Fontana dei Pazzi.
  • Palazzo Montefeltri
  • Palazzo dei Consoli (nyní muzeum)

SlavnostiEditovat

  • Svátek sv. Ubalda (Sant’Ubaldo Baldassini), patrona města; slaví se od středověku, nyní o víkendu připadajícím nejblíže k 16. květnu. Pouť je spojena s odpoledním procesím a večerním průvodem se svíčkami Corsa dei ceri. V čele procesí je na nosítkách nesen pětimetrový sloup vážící 400 kg, na něm socha sv. Ubalda a za ní v průvodu jdou příslušníci různých bratrstev a spolků v historických kostýmech a se svícemi v rukou.[5]; s trhem, kulturními a sportovními akcemi.
  • Vánoční slavnost: na svahu nad Gubbiem se ve čtvrtém týdnu adventu rozsvěcí žárovky ve tvaru vánočního stromku vysokého 750 metrů.[6]

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Popolazione Gubbio 1861-2012, comuni-italiani.it (italsky)
  2. SOCHA, Vladimír. Dějiny Alvarezovy impaktní teorie. OSEL.cz [online]. 22. června 2022. Dostupné online.  (česky)
  3. SOCHA, Vladimír (2017). Velké vymírání na konci křídy. Červený Kostelec: Pavel Mervart, str. 65-75. ISBN 978-80-7465-259-2
  4. S.R.O, NETservis. Přijmout svůj vlastní stín. Víra.cz, Bůh, křesťanství [online]. [cit. 2020-06-29]. Dostupné online. 
  5. Gubbio leží uprostřed zalesněných kopců | Itálie na Světadílech. italie.svetadily.cz [online]. [cit. 2020-06-29]. Dostupné online. 
  6. Papež rozsvítil největší vánoční stromek na světě pomocí počítačového tabletu. Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 2020-06-29]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat