Wikipedie

Grand Prix Itálie 1955

Grand Prix Itálie (XXVI Gran Premio d'Italia) byla 7. závodem sezóny 1955, který se konal 11. září 1955 na okruhu Autodromo Nazionale Monza. V závodě zvítězil, potřetí v řadě, Juan Manuel Fangio na voze Mercedes. Poprvé se jelo na celé délce okruhu včetně klopených zatáček vysokorychlostního okruhu. Piero Taruffi druhým místem zajistil pro Mercedes 5. double v historii.

Itálie Grand Prix Itálie 1955
7.. závod v sezóně 1955
Detaily závodu
Datum11. září 1955
Oficiální názevXXVI Gran Premio d'Italia
MístoAutodromo Nazionale Monza, Monza, Itálie
Délka trati10,000 km
Délka závodu50 kol, 500,000 km
Pole position
PilotArgentina Juan Manuel FangioMercedes
Čas2:46,5
Nejrychlejší kolo
PilotSpojené království Stirling MossMercedes
Čas2:46,9 (v 21. kole)
Stupně vítězů
PrvníArgentina Juan Manuel FangioMercedes
DruhýItálie Piero TaruffiMercedes
TřetíItálie Eugenio CastellottiFerrari

Scuderia Ferrari přijela na domácí Grand Prix Itálie se šesti vozy, se dvěma vozy Lancia D50 a Ferrari 555. Lancia po smrti Alberta Ascariho ukončila závodní činnost a dokumentaci vozu D50 předala Enzo Ferrarimu. Ale poté, co byly zrušeny Grand Prix Německa, která se měla konat před závodem v Monze, podzimní Grand Prix Švýcarska a Španělska, neměli piloti Ferrari šanci zasáhnout do boje o titul. Nejlépe postavení, Maurice Trintignant a Giuseppe Farina, ztráceli přes deset bodů na druhého Stirlinga Mosse. Pro Farinu navíc závod skončil po kvalifikaci, jeho vůz Lancia měl problémy s pneumatikami na nově vybudovaném oválu s klopenými zatáčkami. Ferrari se nakonec rozhodl do závodu z bezpečnostních důvodů oba vozy Lancia nenasadit. Mercedes přivezl čtyři vozy pro již jistého mistra světa Fangia, Mosse, Taruffiho a Klinga. Pro Mercedes to bylo poslední představení ve formuli 1, k velkému zklamání konstruktéra Neubauera. Záměr Mercedesu, připomenutí značky a propagační akce ke zvýšení odbytu vozů, byl však splněn.

Kvalifikace nejlépe vyšla stříbrným šípům, kteří obsadili kompletně první řadu v pořadí Juan Manuel Fangio, Stirling Moss, Karl Kling, druhá patřila domácím pilotům Farinovi a Castellottimu. Nejlépe odstartoval Fangio, který v závodě nedal nikomu šanci a krom jediného kola, vedl po celou dobu závodu. Tím kdo ho vystřídal ve vedení byl jeho týmový kolega Moss, kterého během závodu provázela smůla, nejprve v 19, kole musel do boxu s rozbitým sklem, poté ho potrápil motor, který jej vyřadil definitivně v 27. kole. Také další Mercedes s Klingem za volantem, postihl problém s převodovkou a tak reputaci Mercedesu zachraňoval Fangio a z devátého místa startující Piero Taruffi, jenž dokázal dojet na druhém místě. Až třetí místo zbylo na Ferrari, které za bouřlivého povzbuzování domácích tifosi dovezl do cíle Eugenio Castellotti. Juan Manuel Fangio jen potvrdil svůj třetí titul mistra světa.

Kvalifikace editovat

Poř. No. Jezdec Konstruktér Čas Ztráta
1 18   Juan Manuel Fangio Mercedes 2:46.5 —
2 16   Stirling Moss Mercedes 2:46.8 +0.3
3 20   Karl Kling Mercedes 2:48.3 +1.8
4 4   Eugenio Castellotti Ferrari 2:49.6 +3.1
5 2   Nino Farina Lancia 2:49.9 +3.4
6 36   Jean Behra Maserati 2:50.1 +3.6
7 28   Roberto Mieres Maserati 2:51.1 +4.6
8 10   Luigi Villoresi Lancia 2:51.6 +5.1
9 14   Piero Taruffi Mercedes 2:51.8 +5.3
10 30   Luigi Musso Maserati 2:52.1 +5.6
11 32   Peter Collins Maserati 2:55.3 +8.8
12 12   Umberto Maglioli Ferrari 2:55.4 +8.9
13 42   Harry Schell Vanwall 2:55.5 +9.0
14 6   Mike Hawthorn Ferrari 2:56.2 +9.7
15 8   Maurice Trintignant Ferrari 2:56.3 +9.8
16 34   Carlos Menditeguy Maserati 2:58.4 +11.9
17 44   Ken Wharton Vanwall 2:59.5 +13.0
18 22   Hermano da Silva Ramos Gordini 2:59.8 +13.3
19 26   Jacques Pollet Gordini 2:59.9 +13.4
20 40   John Fitch Maserati 3:03.1 +16.6
21 38   Horace Gould Maserati 3:05.2 +18.7
22 24   Jean Lucas Gordini 3:15.9 +29.4
DNS 46   Luigi Piotti Arzani-Volpini-Maserati
Zdroj:[1]

Závod editovat

  • 48. Grand Prix
  • 17. vítězství Juana Manuela Fangia
  • 9. vítězství pro Mercedes
  • 19. vítězství pro Argentinu
  • 3. vítězství pro vůz se startovním číslem 18
Poř. No. Jezdec Konstruktér Počet kol Čas/Odstoupení Pořadí na startu Body
1 18   Juan Manuel Fangio Mercedes 50 2:25:04.4 1 8
2 14   Piero Taruffi Mercedes 50 +0.7 9 6
3 4   Eugenio Castellotti Ferrari 50 +46.2 4 4
4 36   Jean Behra Maserati 50 +3:57.5 6 3
5 34   Carlos Menditeguy Maserati 49 +1 kolo 16 2
6 12   Umberto Maglioli Ferrari 49 +1 kolo 12
7 28   Roberto Mieres Maserati 48 +2 kola 7
8 8   Maurice Trintignant Ferrari 47 +3 kola 15
9 40   John Fitch Maserati 46 +4 kola 20
10 6   Mike Hawthorn Ferrari 38 Převodovka 14
Ret 20   Karl Kling Mercedes 32 Převodovka 3
Ret 30   Luigi Musso Maserati 31 Převodovka 10
Ret 38   Horace Gould Maserati 31 Zavěšení 21
Ret 16   Stirling Moss Mercedes 27 Motor 2 11
Ret 26   Jacques Pollet Gordini 26 Motor 19
Ret 22   Hermano da Silva Ramos Gordini 23 Palivový systém 18
Ret 32   Peter Collins Maserati 22 Zavěšení 11
Ret 42   Harry Schell Vanwall 7 Zavěšení 13
Ret 24   Jean Lucas Gordini 7 Motor 22
Ret 44   Ken Wharton Vanwall 0 Vstřikování 17
DNS 2   Nino Farina Lancia Kolo 5
DNS 10   Luigi Villoresi Lancia Kolo 8
DNS 46   Luigi Piotti Arzani-Volpini-Maserati Motor
Zdroj:[2]

Nejrychlejší kolo editovat

  Stirling Moss - Mercedes- 2:46.9

  • 3. nejrychlejší kolo Felipe Massi
  • 9. nejrychlejší kolo pro Mercedes
  • 4. nejrychlejší kolo pro Velkou Británii
  • 3. nejrychlejší kolo pro vůz se startovním číslem 16

Vedení v závodě editovat

Kola km Jezdec %
1. – 7. kolo 70 km Juan Manuel Fangio 14%
8. kolo 10 km Stirling Moss 2%
9. – 50. kolo 420 km Juan Manuel Fangio 84%

Postavení na startu editovat

Zajímavosti editovat

  • v závodě debutovali Jean Lucas, Luigi Piotti
  • V závodě se představily poprvé vozy Ferrari D50, Gordini T32, Arzani-Volpini Special
  • Juan Manuel Fangio stanovil nový rekord 17 vítězství
  • Juan Manuel Fangio stanovil nový rekord 18 pole positions
  • Juan Manuel Fangio stanovil nový rekord 24 podium
Pole position Vítězství Nej. kolo
     
Juan Manuel Fangio Juan Manuel Fangio Stirling Moss
Mercedes W196 Mercedes W196 Mercedes W196
2'46.5 2:25'04.4 2'46.9
216.216 km/h 206.792 km/h 215.698 km/h

Průběžné pořadí po závodě editovat

Pohár jezdců editovat

Pořadí Jezdec Body
  1   Juan Manuel Fangio 40 (41)
  2   Stirling Moss 23
  3 3   Eugenio Castellotti 12
  1 4   Maurice Trintignant 11 1⁄3
  1 5   Nino Farina 10 1⁄3
Zdroj: [3]
* Stát Body
1 Argentina  Argentina 51
2 Itálie  Itálie 42,6
3   USA 24
4   Velká Británie 23
5 Francie  Francie 17,3
6 Německo  Německo 6
7 Belgie  Belgie 3

Reference editovat

  1. ↑ 1955 Italian GP Qualification [online]. [cit. 2020-07-14]. Dostupné online. 
  2. ↑ 1955 Italian Grand Prix [online]. formula1.com [cit. 2015-08-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 November 2014. 
  3. ↑ Italy 1955 - Championship • STATS F1 [online]. [cit. 2019-03-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Grand_Prix_Itálie_1955&oldid=21674179“