Otevřít hlavní menu

Goliath SdKfz. 303, dálkově ovládaný lehký nosič nálože
Ruční přeprava Goliatha na vozíku (Varšava 1944)
SdKfz. 303, němečtí vojáci manipulují s Goliathem na přepravním vozíku

Goliath – lehký nosič nálože, sebedestrukční minitank (německy Leichter Ladungsträger – Goliath), Spojenci nazývaný (anglicky „beetle tank“) „tank-brouk“ byl malý, dálkově ovládaný pásový transportér zkonstruovaný za druhé světové války. Transportér byl zkonstruován německým Wehrmachtem podle francouzského vzoru, který nacistické Německo ukořistilo. V bojovém provedení byl minitank určen k dopravě nálože k cíli a k jejímu dálkovému odpálení. V ženijním provedení byl používán k vytvoření průchodu minovým polem. V období 2. světové války byly stroje nasazeny na východní i západní frontě Za války bylo vyrobeno přes 7500 kusů těchto nosičů, které svým vzhledem připomínaly malý tank ale bez bojové věže. Dálkové ovládání, vůbec prvně použité u takového druhu bojové techniky, umožňovalo na vzdálenost přibližně 1000 m navedení transportéru s výbušninou na požadované místo a následné dálkové odpálení.

TaktikaEditovat

 
SdKfz. 302, exponát v Deutsches Panzermuseum Münster
 
SdKfz. 302, Goliathy ukořistěné spojenci v Normandii

Goliath se svými malými rozměry a nízkou hmotností 370–430 kg (podle provedení) se snadno přepravoval na místo nasazení. Na větší vzdálenosti byl tažen jako přívěs na lehkém dvoukolovém vozíku za tažným vozidlem.[1] Na místo operačního nasazení jej obsluha dopravovala ručně na vozíku. Na místě byl z vozíku uvolněn a připraven k činnosti. Obsluha Goliatha včetně obsluhy tažného vozidla čítala 4−5 mužů – vojáků.[2] Z hlediska bojové taktiky byl Goliath první pozemní pancéřované vozidlo, které bylo dálkově ovládané kabelem a určené k demolici cíle.[1][3]

Obsluha ovládala Goliatha pomocí dálkového ovladače, propojeného s Goliathem elektrickým kabelem. Toto řešení umožňovalo obsluze z bezpečné vzdálenosti, například ze zákopu nebo z bunkru navést Goliatha k požadovanému cíli a dálkově odpálit destrukční nálož.[2] Cílem útoku Goliatha mohlo být nepřátelské bojové vozidlo (tank), bunkr nebo obecně budova včetně jejího interiéru, kulometné hnízdo, ženijní konstrukce (most), dopravní cesta (železnice), rozražení útoku pěchoty nebo demonstrace a jiné objekty podléhající poškození nebo destrukci vlivem detonace nebo exploze. Goliatha bylo možno využít i k vytvoření průchodu minovým polem. V takovém případě nebyl Goliath vybaven náloží určenou k odpálení, ale svojí vlastní hmotností a pohybem aktivoval roznětky min a přivedl je k výbuchu. I v tomto případě byla obsluha při použití dálkového ovládání dostatečně vzdálena od místa výbuchu.[1][2][4][3]

Zbraň, která se při splnění taktického úkolu sama zničí, se označuje jako sebedestrukční.[4]

HistorieEditovat

 
SdKfz. 303, exponát v Tank Museum Bovington
 
SdKfz. 302, replika v muzeu dne D na Utah Beach

Vývoj Goliatha započal koncem roku 1940, kdy se Wehrmacht rozhodl nahradit větší a těžkopádné „Borgwardy“[2] s podobným účelem. Inovací měl být malý a lehký nosič nálože s dálkovým ovládáním, schopný přepravit minimálně 50 kg nálože,. Konstrukčním vzorem byl prototyp navržený francouzským konstruktérem Adolphem Kégressem,[4] který několik měsíců poté při přepadu Francie Němci ukořistili.[3][5]

Projekt této zbraně neměl žádnou prioritu, a tak první verze nesla označení SdKfz. 302 (Sonderkraftfahrzeug, "speciální vozidlo").[6] První jednotka, která Goliatha testovala, byla 3. mittlere Panzer Kompanie/Panzer Abteilung 300 (F.L.) a bojové nasazení se prvně uskutečnilo na KrymuSevastopolu, v červnu 1942[7] Stroje vyrobila automobilová společnost Carl FW Borgward v německých Brémách.[4] První řada SdKfz. 302 (Gerät 67) měla elektrický pohon realizovaný dvěma elektromotory napájenými z baterie, které si Goliath vezl s sebou. Goliath v této verzi mohl vézt pouze 60 kg nálože. Nevýhodou této verze byly nejen poměrně vysoké výrobní náklady, malý akční rádius, hmotnost baterií ale i jeho nízká rychlost ve spojení se slabou ochranou proti palným zbraním nepřítele, což jej činilo snadno zranitelným.[3][7][5]

Další verze s označením SdKfz. 303a (Gerät 671) byla uvedena do bojového nasazení již na podzim roku 1942. Oproti verzi 302 byla tato verze Goliatha vybavena spolehlivým dvouválcovým benzínovým, původně motocyklovým dvoutaktním motorem SZ7 Zündapp. Tento pohon již poskytoval vyšší výkon, byl lehčí než elektromotory s bateriemi, a tak se podařilo zvýšit rychlost. Goliath v tomto provedení mohl vézt 75 kg (165 liber) nálože a měl na čelní straně zesílené pancéřování pro zvýšení odolnosti proti zbraním nepřítele. Konstruktéři u této inovované verze experimentovali i s rádiovým dálkovým ovládáním nebo přenosem televizního signálu pro monitorování bojové situace. Pro špatnou efektivitu nebyly tyto koncepce realizovány.[7][5]

Po dvou letech, v listopadu roku 1944 byl Goliath ještě jednou technicky upraven a pod označením SdKfz. 303b (Gerät 672) mohl nést nálož o hmotnosti až 100 kg (220 liber).[7][5]

Dochované exempláře jsou v United States Army Ordnance MuseumUSA, v Bovington Tank Museum ve Velké Británii, v Muzeu polského vojska, ve Vojenskohistorickém muzeu tankových zbraní a techniky v Kubince v Rusku a v Deutsches PanzermuseumNěmecku. Repliky Goliathů je možno zhlédnout i v Normandii (Francie) v museích Dne D.[4]

NasazeníEditovat

 
Část pásu Goliatha, zazděná do zdí katedrály svatého Jana Křtitele ve Varšavě, níž byl Goliath během povstání v roce 1944 nasazen

První bojové nasazení Goliatha proběhlo na Krymu při dobývání Sevastopolu v červnu 1942, kdy byl jimi vyzbrojen 300. ženijní oddíl (Panzer Abteilung 300).[8] Dalšími jednotkami vybavenými Goliathy byla v listopadu 1942 tanková ženijní rota (Panzerpionierkompanie) 811, v prosinci téhož roku ještě roty 812, 813 a 814. Podle plánu měla mít každá 162 Goliathů (a 22 obrněných transportérů SdKfz 251 v ženijní verzi).[9] Nasazen byl v bitvě v Kurském oblouku při operaci Citadela, kdy byl používán k vytvoření průchodů minovými poli. Použit byl i při potlačení Varšavského povstání v roce 1944, v Normandii při vylodění spojenců, v Ardenách a dalších případech.[7][5][4][10][11][12]

I když se od bojového nasazení očekával úspěch, použití Goliatha se neobešlo bez komplikací a do bojů byl nasazován minimálně.[13] Potíže nastávaly v členitém terénu, kde se ovládací kabel zachytával o větve a kameny, takže potom došlo k jeho přetržení. Goliath neměl ani dostatek výkonu k překonávání některých překážek, nevýhodou byla i malá světlá výška.[4] Na písečném podkladu se mohl „zahrabat až po břicho“ a tak se znehybnil, takže se stal se snadným terčem ne přátelské střelby.[1] K znehybnění taktéž docházelo, když dělostřelecká palba přerušila ovládací kabel.[12] I při Varšavském povstání se polští bojovníci zaměřovali na ovládací kabel a jeho přeříznutím stroje Goliath zneškodňovali.[4]

KonstrukceEditovat

 
SdKfz. 302, „elektrický“ Goliath (1942)

Prototyp Goliatha se od první sériové verze SdKfz. 302 lišil tím, že měl mimo hnací rozety a napínacího kola čtyři větší plná pojezdová kola, která byla u sériově vyráběné verze nahrazena malými.[5][14]

Všechny tři výrobní verze Goliathů s upraveným pojezdem vycházely ze stejného konstrukčního základu, ale mezi verzemi 302 a 303 byl konstrukční rozdíl, vyplývající z odlišného pohonu.[3][5]

SdKfz. 302Editovat

Plně elektrická verze 302 měla dva samostatné elektromotory umístěné vně rámu (18, viz obrázek) mezi pojezdovou a vratnou stranou pásu, každý elektromotor byl určen pro jeden pás. Elektromotory přenášely kroutící moment přes převodovky na přední hnací kola – rozety (5). Ve vnitřním prostoru rámu byla umístěna velká baterie zaujímající prostor (11-14 pozdější verze), který byl u další verze využit pro palivovou nádrž, motor, chlazení a spojky. Odpružení bylo řešeno kyvnými rameny s listovými pružinami.

SdKfz. 303Editovat

 
SdKfz. 303, konstrukce Goliatha s odkazy na jednotlivé konstrukční skupiny

PojezdEditovat

Obě verze 303 vycházely z verze 302 a skládaly se z rámu (1), tvořeného bočnicemi, vanou, a horním krytem (není zobrazen). Kryt verze 303 se od verze 302 lišil nízkou nástavbou kryjící otvor pro sání a cirkulaci vzduchu chlazení motoru. Oba pojezdové pásy (2), levý a pravý, každý se 48 články, byly v horní části na každé straně vedeny přes tři vratné kladky (3). Hmotnost Goliatha spočívala na malých odpružených pojezdových kolech (4). Hnací síla se přenášela na pásy přes rozety (5), poháněné řetězovými převody od motorové části, umístěné pod kryty (6). V přední části (8) byl rám pancéřován pro zvýšení odolnosti proti střelám a bylo zde umístěno manipulační oko (9). Na vnějších krytech mezi pásy byly otvory pro čepy (10), určené k zajištění při přepravě na vozíku. Odpružení bylo opět řešeno kyvnými rameny s vinutými pružinami.

PohonEditovat

Spalovací motor (11) byl umístěn ve střední části rámu a byl společný pro oba pojezdové pásy. Kroutící moment motoru byl přes dvě spojky (12) a převody rozváděn k rozetám pro pohon pásů. Motor byl vybaven nuceným chlazením, které zajišťoval ventilátor (13), umístěný před motorem. Palivová nádrž (14) s horním plnícím otvorem byla umístěna za motorem. V horní části rámu byla umístěna nízká nástavba pro přívod vzduchu (není zobrazena).

OvládáníEditovat

Všechny verze Goliathu byly ovládány dálkově pomocí ovládacího kabelu (15), který se volně odvíjel z cívky (16) umístěné na zádi. Pomocí elektrických signálů obsluha ovládala spojky pásů a odpalovala nálož. Zadní rám (17) zajišťoval pokládku kabelu na terén tak, aby se nedostal do kontaktu s pojezdovými pásy při zatáčení. Elektrická energie pro ovládání byla čerpána z baterií, které byly menší než u verze 302, a byly umístěny ve schránkách (18) vně rámu mezi pojezdovou a vratnou stranou pásu. K ovládání sloužil ovladač s pákovými ovladači (joystick) připojený k řídícímu kabelu (není zobrazen).[15]

Prostor náložeEditovat

Pro nálož byl určen prostor (19) v přední části Goliatha od čelní strany až k motorovému prostoru.

Technicko-taktická dataEditovat

Technicko-taktická data Goliatha
parametr E-Goliath V-Goliath ref.
prototyp  SdKfz. 302   SdKfz. 303a   SdKfz. 303b 
 Gerät 67   Gerät 671   Gerät 672 
délka [cm] 160 150 162 163 [7][16]
šířka [cm] 66 85 84 91
výška [cm] 61 65 60 62
světlá výška [cm] × 11,4 16 16,8 [4][3][17]
pojezdová délka pásu [cm] × 73 × × [17]
překonání příkopu šířky [cm] × 60 85 100
brodění [cm] × × × 22
šířka pásu [cm] × 16 [14]
počet článků pásu [1] × 48 [14][5]
hmotnost [kg] 362 370 365 430 [7][16]
nálož [kg] 91 60 75 100
pohon 2x elektromotor 1x spalovací motor
typ  Bosch MM/RQL 2500/24 RL2  SZ7 Zündapp 703 ccm [7][16][14]
výkon 2,5 kW 12,5 k / 4500 ot/min [7][14]
energie 2 baterie benzín [7][16]
kapacita/objem × 6 l
rychlost  [km/h]  × 8,0 – 10,0 10,0 – 11,0 11,5
dojezd na silnici [km] × 1,5 12,0
dojezd v terénu [km] × 0,8 7,0 6,0 – 8,0
ocelový plášť [mm] × 5-6 10
dálkové ovládání elektrické, napájení z baterií
délka ovl. kabelu [m] × 400 – 650 – 2000 ×× [1][2][3][7][16]

Vysvětlivky: × údaj nedostupný, ×× údaje se liší

Výrobní dataEditovat

Výrobní data Goliatha
Údaj E-Goliath V-Goliath ref.
prototyp SdKfz. 302 SdKfz. 303a SdKfz. 303b
Gerät 67 Gerät 671 Gerät 672
Výrobce Borgward Borgward, Zündapp & Zachertz [4]
Cena RM] × ~3 000 ~1 000 [17]
Datum výroby od - duben 1942 duben 1943 listopad 1944 [7][16]
do duben 1942 leden 1944 září 1944 1945
Vyrobených kusů v roce 1942 15 835 - -
1943 - 1 731 2 112 -
1944 - 69 2 492 202
1945 - - - 123
Vyrobených kusů typ 15 2 635 4 604 325 [pozn. 1]
pohon 2 650 4 929 [7][16]
celkem 15 7 564 [4]
Zbylých kusů po kapitulaci 1945 údaj nedostupný 2 527 [14]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Prostý aritmetický součet.

ReferenceEditovat

  1. a b c d e Welcome to our WW II Visual Quiz: The German "Goliath" [online]. Skylighters, 1996 [cit. 2011-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e Leichte Ladungstraeger "Goliath" [online]. Rev. January 31, 2003 [cit. 2011-10-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d e f g JON, Guttman. Goliath Tracked Mine: The Beetle That Started the ROV Craze [online]. History.net, May 05, 2011 [cit. 2011-10-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c d e f g h i j k Vehicle:Wehrmacht Goliath [online]. CoH Stats [cit. 2011-07-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-04-23. (anglicky) 
  5. a b c d e f g h SdKfz.303 Leichter Ladungsträger GOLIATH [online]. Klub vojenské historie Pionier [cit. 2011-07-28]. Dostupné online. (česky) 
  6. Tabulka Cisel vozidel SdKfz [online]. Fronta.cz [cit. 2011-08-29]. Dostupné online. (česky) 
  7. a b c d e f g h i j k l m Sdkfz. 302 Goliath (302 leichter Ladungsträger Ausf. A Goliath; 303 leichter Ladungsträger Ausf. B Goliath) [online]. Valka.cz [cit. 2011-07-28]. Dostupné online. (cs, sk,en) 
  8. FORCZYK, Robert; GERRARD, Howard. Sevastopol 1942: Von Manstein's Triumph. [s.l.]: Osprey Publishing, 2008. 96 s. ISBN 1846032210, 9781846032219. S. 27. (anglicky) 
  9. Gepanzerte Pionier-Fahrzeuge (Armored Combat Enginner Vehicles) Goliath to Raeumer S, Panzer Tracts no.14. [s.l.]: Darlington Productions, 1998. 56 s. ISBN 1-892848-00-7. (anglicky) 
  10. German Goliath tracked mines near Normandy [online]. Owens Archive [cit. 2011-07-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-26. (anglicky) 
  11. Goliath tracked mine "Gold Beach" [online]. Owens Archive [cit. 2011-07-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-26. (anglicky) 
  12. a b Goliath tracked mine on "Utah Beach" [online]. Owens Archive [cit. 2011-07-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-08. (anglicky) 
  13. Leichter Ladungsträger GOLIATH [online]. Technika WW2, 28.5.2008 [cit. 2011-07-28]. Dostupné online. (česky) 
  14. a b c d e f Leichter Ladungsträger Goliath [online]. Panzernet [cit. 2011-08-29]. Dostupné online. (česky) 
  15. Interesting Weapons of the World War II [online]. Iol Hunter [cit. 2011-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. a b c d e f g JENTZ, Thomas L. Hilary Louis Doyle - Gepanzerte Pionier-Fahrzeuge (Armored Combat Vehicles ENGINEER) Goliath's Raeumer S, Panzer Tracts No.14. [s.l.]: [s.n.], 1998. ISBN 1-892848-00-7. 
  17. a b c Light demolition carrier "Goliath" (Sd.Kfz.302/303a/303b) [online]. [cit. 2011-10-12]. Dostupné online. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

  • CHAMBERLAIN, Peter; HILARY, Doyle. Encyclopedia of German Tanks of World War Two. London: Arms & Armour, 1999. (2nd edition). ISBN 1-85409-214-6. 
  • JAUGITZ, Markus. Funklenkpanzer: A History of German Army Remote-and Radio-Controlled Armor Units. Překlad David Johnston (Winnipeg). [s.l.]: J.J. Fedorowicz Publishing, Inc., 2001. ISBN 0-921991-58-4. 
  • JENTZ, Thomas L. Panzer Tracts, No. 14: Gepanzerte Pionier-Fahrzeuge (Armored Combat Engineer Vehicles, Goliath to Raeumer). S. Darlington, Maryland: Darlington Productions ISBN 1-892848-00-7. 
  • JAUGITZ, Markus. Die deutsche Fernlenktruppe. Svazek Teil 1: 1940–1943. Wölfersheim-Berstadt: Podzun-Pallas ISBN 3-7909-0502-X. Kapitola Waffen-Arsenal Special 10. 
  • JENTZ, Thomas L.; DOYLE, Hillary Louis. Gepanzerte Pionier-Fahrzeuge (Armored Combat Enginner Vehicles) Goliath to Raeumer S, Panzer Tracts no.14. [s.l.]: [s.n.], 1998. ISBN 1-892848-00-7. 
  • FLEISCHER, Wolfgang. Deutsch militärischen Schießplatz Kummersdorf. Brno: Bonus, 1997. ISBN 80-85914-43-3. 
  • Dienstvorschrift D 654/10. [s.l.]: [s.n.], 1. 4. 1943. Kapitola Leichter Ladungsträger SdKfz. 303 Gerätebeschreibung und Bedienungsanweisung. 
  • Dienstvorschrift D 654/11. [s.l.]: [s.n.], 1. 4. 1943. Kapitola Leichter Ladungsträger SdKfz. 303 Ersatzteilliste. 
  • SPIELBERGER, Walter J. SpezialPanzerfahrzeuge des deutschen Heeres. [s.l.]: Motorbuch Verlag, 1993. ISBN 3-87943-457-3. S. 156. (německy) 
  • HAHN, Fritz. Waffen und Geheimwaffen des deutschen Heeres 1933-1945 (Band 1+2). [s.l.]: Bernard & Graefe Verlag, 1998. ISBN 3-7637-5915-8. S. 552. (německy) 
  • CHAMBERLAIN, DOYLE, JENTZ. Encyclopedia of German Tanks of World War two. [s.l.]: Arms and Armor Press, 1993. ISBN 1-85409-214-6. S. 270. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat

  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Goliath ve Wikimedia Commons
  • MUZEUM Tosny WWII 39/45 Route de Louviers D135 [online]. Musée de Tosny [cit. 2011-07-28]. Dostupné online. (en, fr, de) 
  • Muzeum wojska Polskiego / Pojazd gąsienicowy SdKfz. 303a "Goliath" [online]. Muzeum Wojska Polskiego [cit. 2011-07-28]. Dostupné online. (polsky) 
  • Leichter Ladungsträger SdKfz 302 "Goliath - stavba repliky [online]. [cit. 2011-07-28]. Dostupné online. (polsky) 
  • The Story of the 222th AAA Searchlight Battalion / From Omaha Beach to V-E Day [online]. Skylighters, 1996 [cit. 2011-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Lehké dálkově ovládané vozidlo s náloží [online]. Wolrd of Tanks [cit. 2011-07-28]. Dostupné online. (česky) 

Multimediální odkazyEditovat

  • WW2-Goliath: ukázka použití, ukořistěné kusy spojenci (dobové záběry) [online]. YouTube [cit. 2011-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Goliath Demolition Tank: ukořistěné kusy spojenci (dobové záběry) [online]. YouTube [cit. 2011-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Goliath Light Demolitions Carrier SdKfz.302 (funkční replika) [online]. YouTube [cit. 2011-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Goliath-Panzer der Wehrmacht HD (musejní exponát) [online]. YouTube [cit. 2011-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Armi segrete della 2°guerra mondiale (různé tajné zbraně Wehrmachtu) [online]. YouTube [cit. 2011-07-28]. Dostupné online. (anglicky)