Gobititan shenzhouensis

druh titanosaurního sauropodního dinosaura
(přesměrováno z Gobititan)

Gobititan ("Titán z Gobi") je druh titanosaurního sauropodního dinosaura, žijícího v období spodní křídy (věk barrem, asi před 129 až 125 miliony let) na území dnešní severní Číny (provincie Kan-su).

Jak číst taxoboxGobititan shenzhouensis
Stratigrafický výskyt: Spodní křída, geol. stupeň barrem (asi před 129 až 125 miliony let)
Chybí zde svobodný obrázek
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
PodřádSauropodomorpha
InfrařádSauropoda
NadčeleďTitanosauroidea
RodGobititan
You, Tang & Luo, 2003
Binomické jméno
Gobititan shenzhouensis
You, Tang & Luo, 2003
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Objev editovat

Fosilie dinosaura (holotyp s označením IVPP 12579) sestávají ze série 41 ocasních obratlů a nekompletní kostry levé přední končetiny. Tyto zkameněliny byly objeveny v létě roku 1999 ve vrstvách označovaných jako "střední šedá jednotka" geologické skupiny Sin-min-pao v pánvi Kung-pcho-čchüan (Gongpoquan). Typový druh G. shenzouensis byl popsán týmem čínských paleontologů v roce 2003.[1]

Popis editovat

Oproti vyspělejším titanosaurům měl Gobititan jeden primitivní znak, a to vysoký počet kaudálních (ocasních) obratlů. Zatímco vyspělejší druhy měly tento počet redukován asi na 35 a méně, gobititan měl ocasní páteř složenou z více než 41 obratlů. Jinak však představoval poměrně běžného titanosauriforma, tedy mohutného čtyřnohého býložravce s malou hlavou a dlouhým krkem i ocasem, robustním trupem a sloupovitými končetinami.

Rozměry editovat

Nezávislý americký badatel Gregory S. Paul odhadl, že délka gobititana dosahovala asi 20 metrů a jeho hmotnost mohla činit zhruba 20 000 kilogramů.[2] Podle Thomase R. Holtze, Jr. jsou však rozměry tohoto ssauropoda nejisté.[3] Jednalo se však každopádně o značně velkého živočicha.

Systematika editovat

Původně byl G. shenzhouensis označován za bazálního titanosaura příbuzného rodu Tangvayosaurus. Pozdější výzkum však ukázal, že některé primitivní znaky na distální části nohy z něj činí spíše méně vyspělého zástupce skupiny Titanosauriformes[4] (klad Somphospondyli)[5]. Jiné odborné práce jej nicméně řadí zpět mezi pravé titanosaury.[6]

Reference editovat

  1. H. You; F. Tang; Z. Luo (2003). "A new basal titanosaur (Dinosauria: Sauropoda) from the Early Cretaceous of China". Acta Geologica Sinica. 77 (4): 424–429. doi:10.1111/j.1755-6724.2003.tb00123.x
  2. Paul, G. S. (2016). The Princeton Field Guide to Dinosaurs, 2nd Edition. Princeton University Press, str. 231 (anglicky)
  3. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 34). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  4. Gonzalez Riga, B. J.; Calvo, J. O.; Porfiri, J. (2008). "An articulated titanosaur from Patagonia (Argentina): New evidence of neosauropod pedal evolution". Palaeoworld. 17 (1): 33–40. doi:10.1016/j.palwor.2007.08.003
  5. D'Emic, M. D. (2012). "The early evolution of titanosauriform sauropod dinosaurs". Zoological Journal of the Linnean Society. 166 (3): 624–671. doi:10.1111/j.1096-3642.2012.00853.x
  6. Mannion, P. D.; Upchurch, P.; Barnes, R. N.; Mateus, O. (2013). "Osteology of the Late Jurassic Portuguese sauropod dinosaur Lusotitan atalaiensis (Macronaria) and the evolutionary history of basal titanosauriforms". Zoological Journal of the Linnean Society. 168 (1): 98–206. doi:10.1111/zoj.12029

Literatura editovat

  • X. Wang, H. You, Q. Meng, C. Gao, X. Cheng and J. Liu (2007). Dongbeititan dongi, the first sauropod dinosaur from the Lower Cretaceous Jehol Group of western Liaoning Province, China. Acta Geologica Sinica 81(6): 911-916.
  • J. Lü, L. Xu, X. Zhang, W. Hu, Y. Wu, S. Jia, and Q. Ji (2007). A new gigantic sauropod dinosaur with the deepest known body cavity from the Cretaceous of Asia. Acta Geologica Sinica 81(2): 167-176.

Externí odkazy editovat