Glückauf

německý hornický pozdrav

Glückauf (alternativně Glück Auf; jako zvolání „Glück auf!“) je německý hornický pozdrav. Popisuje naději horníků, že „se snad otevřou rudné žíly“ (zkráceno z delšího pozdravu „Přeji vám štěstí, otevřete novou žílu“), protože bez prospekce bylo těžké předvídat, zda práce horníků vůbec povede k výdělku.[1] Kromě toho je tento pozdrav spojen s přáním zdravého vyfárání (výjezdu) z dolu po směně.

Hornický pozdrav Glückauf s mlátkem a želízkem nad vchodem do bývalého dolu v jižním Porúří.
„Glück Auf“: motto v erbu hornického města Tsumeb v Namibie

PůvodEditovat

Pozdrav vznikl v saském Krušnohoří na konci 16. století, kdy horníci ještě lezli do dolu a vystupovali z něj pouze pěšky po žebřících nebo pomocí fáraček. (Do dolu se vstupuje a nevstupuje vždy, bez ohledu na to, zda se do něj vstupuje pěšky, důlní klecí nebo důlním vláčkem). To znamenalo, že po desetihodinové směně měl horník před sebou často namáhavé a nebezpečné dvouhodinové stoupání, k jehož bezpečnému zvládnutí bylo podle jejich mínění zapotřebí jisté míry štěstí. Pokud uklouzl (fahrtlos), spadl do šachty.[2] V té době (16. až 18. století) navíc docházelo k velmi častým smrtelným úrazům, a to nejen při vstupu do dolu a výstupu z něj. Často se stávalo, že v dole zůstali horníci z vedlejší směny, které při odchodu pozdravili.

Historické použitíEditovat

1 fenik, Hannoverské království, ražba z roku 1839 na památku návštěvy krále Arnošta I. Hannoverský' v mincovně v Clausthalu.

Hornický pozdrav byl již v roce 1700 umělecky převeden do staré hornické písně Glück Auf, der Steiger kommt (Všechno nejlepší, horník přichází) a stal se tak součástí lidové písňové tradice.

Podle pozdravu byly pojmenovány například doly Glückauf-Tiefbau, Glückauf Barmen a Glückaufsegen.

Přinejmenším od roku 1890 je tento pozdrav hojně používán speleology (průzkumníky jeskyní) a dodnes je nejběžnější formou pozdravu. Obzvláště častý je při vstupu do dolu.[3]

Dnešní použitíEditovat

 
Uvítací deska Technické univerzity ve Freibergu
 
Světelné tubusové písmo ve mzdové hale dolu Zollern, Dortmund

S hornickým pozdravem se v hornictví setkáváme i dnes. Používá se například při slavnostních hornických příležitostech a mezi hornickými odbory. "Glückauf" se v hornictví používá jako pozdrav v úřední i soukromé korespondenci (Mit freundlichem Glückauf!).

Vzhledem k tomu, že se ruda tavily v blízkosti dolů, byl tento pozdrav v některých lokalitách (Harz, Freiberg) běžný i mezi hutníky. K tomu přispěla i často zmiňovaná soudržnost hutníků a horníků ("uhlí a ocel"), i když na tuto tradici dnes oceláři stále více zapomínají.

V tradičních hornických oblastech jej používají i nehorníci. V Krušných horách, Horním Harzu a Porúří se tento pozdrav stále používá v každodenním životě (krušnohorsky: "Glick Auf!", "Gliggauf") - nejčastěji mezi muži. Používá se také v obměnách (např. „Gauf!“, „Auupp!“) v regionálním jazyce mládeže. Na univerzitě v Leobenu se pozdrav „Glück Auf!“ používá také při oficiálních příležitostech a na začátku vyučování, ale tento pozdrav má elementární význam i v životě studentských spolků v Leobenu. Ve zbytku Štýrska je tento pozdrav díky historické hornické tradici také rozšířen, ale (ve formě "ein steirisches Glück auf!") má blíže ke svému původnímu významu jako blahopřejná formule.

Při domácích zápasech FC Schalke 04 a FC Erzgebirge Aue se diváci vítají slovy „Glück auf“ a zároveň se hraje píseň Steigerlied. Dřívějším působištěm týmu z Gelsenkirchenu byl stadion Glückauf-Kampfbahn (do roku 1973).

„Glückauf“ je také pozdravem německé Organizace technické pomoci.

V německýcch odborech DGB se „Glückauf“ často používá v projevech nebo proslovech.[4]

Související pojmyEditovat

  • „Glück zu!“ je tradiční pozdrav mlynářů.
  • „Glück ab!“ je bojový pokřik v ozbrojených silách při seskoku padákem

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Glück auf na německé Wikipedii.

  1. Wilhelm Hermann, Gertrude Hermann: Die alten Zechen an der Ruhr (Reihe: Die Blauen Bücher). Verlag Langewiesche Nachfolger, Königstein im Taunus, 6., erweiterte und aktualisierte Aufl. 2008, ISBN 978-3-7845-6994-9, S. 323.
  2. Heinrich Veith. Deutsches Bergwörterbuch mit Belegen. Breslau: Wilhelm Gottlieb Korn, 1871. Dostupné online. S. 170. (německy) 
  3. Emil Carthaus: Bilsteinhöhlen bei Warstein. 1890.
  4. "Herzliches, Glück auf' für die Zukunft" | Stadt Weiden - Oberpfalznetz. web.archive.org [online]. 2014-12-18 [cit. 2021-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-12-18. 

LiteraturaEditovat

  • G. HEILFURTH. Glückauf! Geschichte, Bedeutung und Sozialkraft des Bergmannsgrußes. [s.l.]: Glückauf, 1958. 

Externí odkazyEditovat

SouvisejícíEditovat