Otevřít hlavní menu

Gjumri (arménsky: Գյումրի; též Gyumri) je arménské město, nachází se na krajním západě Arménie, vedle hranice s Tureckem, na Širakské rovině. Je to metropole provincie Širak a zároveň největší město této severozápadní provincie. Nachází se 126 km od hlavního arménského města Jerevanu a s 116 800 obyvateli je druhým největším městem v Arménii.

Gjumri
Գյումրի
Panorama Gjumri
Panorama Gjumri
Gjumri – znak
znak
Gjumri – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 1 509,3696 m n. m.
Stát Arménie Arménie
provincie Širak
Administrativní dělení Širak
Gjumri
Gjumri
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 45 km²
Počet obyvatel 116 800
Hustota zalidnění 2 595,6 obyv./km²
Správa
Vznik 1837
Oficiální web www.gyumricity.am
Označení vozidel 45 am
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jméno města bylo v historii mnohokrát měněno. Nejprve (od 8. století před naším letopočtem.) bylo město známo jako Kumajri nebo Gjumri, poté Alexandropol (nebo Alexandrapol v letech 18401924), poté Leninakan (19241990), poté opět Gjumri.

Obsah

EtymologieEditovat

Oblast dnešního města byla známa jako Kumajri v době Království Urartu ve 8. století před naším letopočtem. Kimmeriové dobyli oblast a založili město. Pravděpodobně název Kumajri vychází od Kimmeriu. Kumajri bylo přejmenováno na Alexandropol po manželce Cara Mikuláše I. Alexandře Fjodorovně. Poté v době Sovětského svazu byl název města Leninakan po Vladimíru Leninovi. Po vyhlášeni nezávislosti (rok 1991) byl původní název Kumajri používán do roku 1992, pak bylo město přejmenováno na Gjumri.

HistorieEditovat

Starověké arménské královstvíEditovat

Vykopávky archeologického naleziště ukázaly, že oblast dnešního Gjumri byla osídlena v době bronzové. Oblast byla zmíněna jako Kumajri v historických urarštinských nápisech pocházejících z 8. století před naším letopočtem. V roce 720 před naším letopočtem Kimmeriové dobyli oblast a pravděpodobně založili osídlení Kumajri.

V roce 331 před našim letopočtem byla cela oblast zahrnuta v provincii Ajrarat Království Arménie jako součást kantonu Širak. Od roku 190 před před našim letopočtem do roku jedna našeho letopočtu bylo Kumajri pod nadvladou artaxidské dynastie. Od roku jedna byl Širak přidělen rodině Kamsarakan, která vládla nad Kumajri během artaxidského království Arménie.[1]

Středověké obdobíEditovat

Po rozdělení Arménie v roce 387 mezi Byzanty a Peršany a v důsledku pádu království Arménie Aršakuni v 428, se Širak včetně Kumajri stal součástí Sásánovské říše Persie.

Po dvou stoletích islámské vlády nad Arméni, Bagratidové vyhlásili nezávislost v roce 885 založením Bagrádského království Arménie. Kumajri vstoupil do nové éry růstu a pokroku, zvláště když se blízké město Ani stalo hlavním městem království v roce 961.  

Po pádu Arménie v roce 1045 patřil do Byzantské říše a později byl okupovan Seljukovými útočníky v roce 1064. Pod zahraniční nadvládou město získalo v následujících stoletích svůj význam, až do založení Zakaridského knížectví Arménie v roce 1201 bylo pod gruzínským protektorátem. Poté, co Mongolové obsadili Ani v roce 1236, se Arménie stala mongolským protektorátem jako součást Ílchanátu a Zakaridy se staly vazaly Mongolům. Po pádu Ílchanátu v polovině 14. století princezna Zakarid vládla nad Lori, Širakem a Araratskou oblasti až do roku 1360, kdy tyto oblasti padly pod invazí Turkických kmenů.

 
Alexandropol, 19. století.

Perská a ruská vládaEditovat

V roce 1501 byla většina východních arménských území včetně Kumajri dobytá nově vznikající Safíovskou dynastií Íránu vedenou šáhem Ismá‘ílem I. Během první poloviny 18. století se Kumajri stal součástí Erivanského chanátu. V červnu 1804 ovládaly ruské síly přes region Širak na počátku Rusko-perské války 1804 a 1813. Kumajri se stal oficiálně součástí Ruské říše podle Gulistánské smlouvy podepsané 1. ledna 1813 mezi Ruskem a Persií.

Během období ruské vlády se Gjumri stalo jedním z rozvíjejících se měst v Zakavkazsku. V roce 1829, po Rusko-turecké válce, došlo k velkému přílivu arménské populace, neboť okolo 3 000 rodin, které se stěhovaly z území v osmanské říši, se usadilo v Gjumri. Ruský básník Alexander Puškin navštívil Gjumri během své cesty do Erzurumu v roce 1829.

V roce 1837 dorazil do Gjumri ruský car Mikuláš I. a změnil jeho jméno na Alexandropol po své manželce Alexandře Fjodorovně. Alexandropol byl rychle přeměněn na jedno z hlavních center ruských vojsk během Rusko-turecké války 1877-78. Po založení železniční stanice v roce 1899 se Alexandropol významně rozrostl a stal se největším městem ve východní Arménii.

 
Kostel Sv. Salvátora před zemětřesením v roce 1988

Moderní historieEditovat

 
Kostel Sv. Salvátora po zemětřesení

V roce 1902 byla ve městě otevřena první banka a až do sovětizace Arménie v roce 1920 vzniklo v Alexandropolu 31 výrobních center včetně piva, mýdla, textilu apod. Nově založená Arménská republika byla vyhlášená 28. května 1918, včetně města Alexandropol. Dne 10. května 1920 se místní bolševici Arménií, podporovaní muslimskou populací, pokoušeli převzít vládu v Alexandropolu proti arménské vládě Dašnakcuthjun. Povstání bylo potlačeno arménskou vládou dne 14. května a jeho vůdci byli popraveni. Během turecké invaze však turecké jednotky napadly Alexandropol a obsadily město dne 7. listopadu 1920. Arménie byla nucena podepsat 3. prosince smlouvu z Alexandropolem, aby zastavila turecký pokrok směrem k Jerevanu, nicméně souběžná invaze Sovětského svazu vedla k pádu arménské vlády dne 2. prosince. Turecké jednotky se stáhly z Alexandropolu poté, co byla v říjnu 1921 podepsána smlouva o Karsu mezi sovětskou a tureckou vládou.

Pod sovětskou vládou se název města změnil v roce 1924 na Leninakan po sovětském vůdci Vladimíru Leninovi. Město zasáhlo zemětřesení v roce 1926, kdy bylo zničeno mnoho jeho významných budov včetně řeckého kostela svatého Jiří. Leninakan se stal hlavním průmyslovým centrem v Arménské sovětské socialistické republice a jeho druhým největším městem po hlavním městě Jerevan. Město utrpělo velké škody během dalšího zemětřesení v Arménii v roce 1988, které zdevastovalo mnoho částí země. Zemětřesení proběhlo podél známé tahové vady s délkou 60 km. Jeho postup byl rovnoběžný s kavkazským masivem a stočil se na severovýchod. Zemřelo mezi 25 000 a 50 000 obyvatel a až 130 000 bylo zraněno.

 
Alexandropol v roce 1901.

V době rozpadu Sovětského svazu bylo město přejmenováno na Kumajri mezi lety 1990 a 1992, pak nakonec dostalo jméno Gjumri.[2]

Ekonomika a životEditovat

Ekonomika města je i desítky let po zemětřesení v troskách.[3] Tisíce lidí stále ještě žijí v „domiksech“ – přestavěných nákladních kontejnerech, zatímco nově přebudované byty jsou zatím prázdné.[3] Všude jsou patrné mezinárodní instituce na různých projektech v rámci pomoci.[3]

Ve městě je 102. ruská vojenská základna s několika tisíci vojáky, která vznikla z původní sovětské základny.


StavbyEditovat

  • Roku 1961 bylo uvedeno do provozu, jen 5 km od centra města, letiště Širak, které je po jerevanském Mezinárodním letišti Zvartnots druhé největší v zemi.
  • Význačné regionální a městské muzeum
  • Ruská alexandropolská pevnost z roku 1834 se nachází na západní straně města. U pevnosti se rozkládá sídliště z doby pozdně bronzové až železné.

SportEditovat

Gjumri je domovem arménského fotbalového týmu FC Širak. Domácí zápasy hrají na městském stadiónu postaveném v roce 1924. Další týmy z tohoto města jsou Aragats, Kumairi a FK Gyumri.

DemografieEditovat

 
Náměstí Svobody

Počet obyvatel Gyumri postupně rostl od roku 1840 po získání statutu města. Obrovský pokles počtu obyvatel byl způsoben katastrofálním zemětřesením z roku 1988. Obyvatelé zde mají odlišný vzhled a styl, a jsou bezmezně hrdí na své město. Jejich vlastní dialekt je velmi blízký k západní arménštině.

Obyvatelstvo Gjumri během let:[4]

Rok Populace
1829 ~600
1830 4,000
1850 15,000
1873 20,000
1897 30,600
1914 51,300
1923 58,600
1939 67,700
1959 108,400
1970 164,966
1984 222,000
1989 122,587
2001 150,917
2008 146,704
2016 116,800

Významní rodáciEditovat

Partnerská městaEditovat

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gyumri na anglické Wikipedii.

  1. Oficiální stránka města.. www.gyumri.am [online]. [cit. 2013]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-06. 
  2. History of Gyumri. gyumri.luys.am [online]. [cit. 2013]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-09. 
  3. a b c Archivovaná kopie. www.archinet.cz [online]. [cit. 2008-07-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-05. 
  4. Municipality of Gyumri::Population. www.gyumricity.am [online]. [cit. 11-09-2010]. Dostupné v archivu pořízeném dne 07-02-2009. 

Externí odkazyEditovat

(anglicky)