Giovanni Pico della Mirandola
Giovanni Pico della Mirandola (24. února 1463 Mirandola – 17. listopadu 1494 Florencie) byl italský humanista a filosof.
| Giovanni Pico della Mirandola | |
|---|---|
 | |
| Narození | 24. února 1463 Mirandola |
| Úmrtí | 17. listopadu 1494 (ve věku 31 let) Florencie |
| Příčina úmrtí | jed |
| Místo pohřbení | Muzeum San Marco |
| Povolání | filozof a spisovatel |
| Alma mater | Boloňská univerzita Padovská univerzita Ferrarská univerzita Pařížská univerzita |
| Témata | filozofie |
| Významná díla | Discorso sulla dignità dell'uomo Heptaplus Novecento tesi Disputationes adversus astrologiam divinatricem |
| Rodiče | Gianfrancesco I. Pico a Giulia Boiardová |
| Příbuzní | Caterina Pico, Galeotto I. Pico, Antonio Maria Pico della Mirandola a Lucrezia Pico della Mirandola (sourozenci) |
| Vlivy | Novoplatonismus |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
editovatNarodil se ve šlechtické rodině v malém městečku asi 30 km severovýchodně od Modeny v severní Itálii. Zajímal se o filosofii a klasické jazyky, začal studovat práva v Bologni, ale brzy osiřel, odešel do Padovy a roku 1483 do Florencie, kde se seznámil s Lorenzem Medicejským a jeho kroužkem mladých filosofů a básníků (Marsilio Ficino, Angelo Poliziano aj.). Začal se zabývat také kabalou a myšlenkou na spojení a smíření všech náboženství. Chtěl svolat do Říma velkou disputaci, pro niž připravil 900 tezí a poslal je papeži Inocenci VIII. Ten však s disputací nesouhlasil a dal teze prozkoumat komisi, jež některé z nich označila za heretické. Teprve, když se je Pico pokusil obhajovat, byl spis roku 1487 církevně odsouzen a Pico uprchl do Francie. S podporou francouzského krále se však mohl vrátit do Florencie, kde se spřátelil s radikálním dominikánským kazatelem Girolamo Savonarolou a věnoval se hlavně náboženským úvahám. V Savonarolově kostele San Marco byl pak také roku 1494 pochován.
O důstojnosti člověka
editovatNejznámější Picovo dílo je předmluva k 900 tezím pro plánovanou římskou disputaci, kterou roku 1496 uveřejnil jeho synovec pod názvem „O důstojnosti člověka“ (De dignitate hominis). Pico zde vyzvedá zvláštní postavení člověka, jehož Bůh postavil nade všechny tvory, který však má svůj osud v rukou a může se buď pozvednout, anebo stát zvířetem. Text se stal manifestem humanismu a byl mnohokrát tištěn i překládán.
Seznam děl
editovat- De genere dicendi philosophorum (O způsobu filosofického vyjadřování)
- Commento (Komentář ke kanconě o lásce Girolama Benivieniho)
- Conclusiones (Devět set tezí)
- Apologia
- Oratio de dignitate hominis (O důstojnosti člověka – česky vyšlo 2005)
- Heptaplus
- De ente et uno (O jsoucnu a jednu)
- Disputationes adversus divinatricem astrologiam (Disputace proti věštecké astrologii)
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Pico della Mirandola na německé Wikipedii.
České překlady
editovat- PICO DELLA MIRANDOLA, Giovanni. O důstojnosti člověka. Redakce v překladu Davida Sanetrníka a s úvodní studií Tomáše Nejeschleby; překlad Sanetrník, David. Praha: ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ, 2005. ISBN 80-7298-164-1.
Literatura
editovat- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Giovanni Pico della Mirandola
- Giovanni Pico della Mirandola, O důstojnosti člověka, přel. D. Sanetrník, úvodní studii napsal T. Nejeschleba, Praha: Oikúmené 2005
Související články
editovat- Humanismus
- Renesance
- Současní italští renesanční filozofové: Marsilio Ficino
- Hermetismus
- Renesanční magie
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Giovanni Pico della Mirandola na Wikimedia Commons - "The Latin Library" – Picovy spisy - la, en
- B. Copenhaver, heslo Giovanni Pico della Mirandola ve Stanford encyclopedia - en
- Velmi důkladné heslo s bibliografií v BBKL - de
