Otevřít hlavní menu

Gheorghe Grigorovici

Gheorghe Grigorovici (4. května 1871 Storožynec[1][2][3]18. července 1950 Bukurešť[2]) byl rakouský politik rumunské národnosti z Bukoviny, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.

Gheorghe Grigorovici
Gheorghe Grigorovici, foto z Wiener Bilder z r. 1907
Gheorghe Grigorovici, foto z Wiener Bilder z r. 1907

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1907 – 1918

Poslanec rumunského parlamentu
Ve funkci:
??? – ???

Předseda Rumunské soc. dem. str.
Ve funkci:
1936 – 1950
Stranická příslušnost
Členství Rumunská soc. dem. str. Bukoviny
Rumunská soc. dem.

Narození 4. května 1871
Storožynec
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 18. července 1950 (ve věku 79 let)
Bukurešť
Flag of Romania (1948-1952).svg Rumunsko
Choť Tatiana Grigorovici
Alma mater Vídeňská univerzita nebo
Černovická univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

Pocházel z rodiny učitele Basila Grigorovici. Vystudoval v letech 1885–1892 státní vyšší gymnázium v Rădăuți a potom medicínu na Vídeňské univerzitě.[2][3] Podle jiného zdroje absolvoval Černovickou univerzitu.[4] Pracoval jako dělnický tajemník a vydavatel rumunského sociálně demokratického tiskového orgánu Lupta.[1] Patřil mezi zakládající členy sociální demokracie v Bukovině, která vznikla roku 1896. Na přelomu 19. a 20. století hrál významnou roli v místní politice. V roce 1905 byl zvolen tajemníkem rumunské sociální demokracie v Bukovině (Partidul Social Democrat Român din Bucovina).[2]

Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1907. Byl zvolen za obvod Bukovina 02. Mandát obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1911.[5] Po volbách roku 1907 i 1911 byl uváděn coby člen poslaneckého Klubu německých sociálních demokratů.[5]

Když se po rozpadu monarchie utvořila v Bukovině rumunská národní rada s 48 členy, která se prohlásila reprezentantem této země, odmítl Grigorovici účast v tomto zákonodárném shromáždění s poukazem na to, že národní rada nerespektuje zájmy nerumunských národností, zejména Ukrajinců na správu regionu.[2] Zároveň byl ale stoupencem sjednocení všech rumunských oblastí do rumunského státu.[6]

Významně se politicky angažoval i v meziválečném období. Zasedal v několika volebních obdobích jako poslanec Parlamentu Rumunska.[3] Podle jiného zdroje byl v letech 1919–1921 senátorem Parlamentu Rumunska.[7] V letech 1936–1950 zastával funkci předsedy ústředního výboru Sociálně demokratické strany Rumunska. Odmítal komunistickou ideologii.[6] V období od listopadu 1939 do května 1940 byl podtajemníkem na ministerstvu práce.[7]

Po nastolení komunistického režimu v Rumunsku byl Grigorovici pronásledován. 13. června 1949 byl zatčen a bez soudního procesu uvězněn. Zemřel v červenci 1950 ve věznici Văcărești v Bukurešti.[2]

Jeho manželkou byla Tatiana Grigorovici (rozená Pistermann), která působila jako marxistická publicistka a ekonomka.[3]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Die österreichische Abgeordnetenhaus: ein biographisch-statistisches Handbuch, 1907-1913, XI. Legislaturperiode (XVIII. session). [s.l.]: R. Wiener, 1907. 638 s. Dostupné online. S. 611. (německy) 
  2. a b c d e f MASIJAN, Natalia: Spuren der hervorragenden Persönlichkeit von Georg. Grigorovici in den Beständen des Czernowitzer Staatsarchivs, In: ANALELE BUCOVINEI, ANUL XX, 1/2013 [online]. cimec.ro [cit. 2016-01-23]. Dostupné online. (německy) 
  3. a b c d TAYLOR, Stephen. Who's who in Central and East-Europe, Svazek 1. [s.l.]: Central European Times Publishing Company, 1935. Dostupné online. S. 330. (anglicky) 
  4. WAGNER, Rudolf. Der Parlamentarismus und nationale Ausgleich in der ehemals österreichischen Bukowina. [s.l.]: Verlag "Der Südostdeutsche", 1984. 272 s. Dostupné online. S. 35, 251. (německy) 
  5. a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. a b Penal Registration File: George Grigorovici [online]. memorialsighet.ro [cit. 2016-01-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b DINU C., Giurescu. Dicţionar biografic de istorie a României. [s.l.]: Editura Meronia, 2008. 631 s. Dostupné online. ISBN 9789737839398. S. 255. (rumunsky)