Wikipedie

Gertrud Kauders

pražská židovská malířka

Gertrud Kauders (nebo též Gertrude Kauders či Gertruda Kaudersová) (26. dubna 1883, Praha[1][6] – po 17. květnu 1942,[1] KT Majdanek, Polsko) byla německy hovořící pražská židovská malířka.

Gertrud Kauders
Gertrud Kauders
Gertrud Kauders
Jiná jménaGertrude Kauders; Gertruda Kaudersová
Narození26. dubna 1883[1]
Praha, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtípo 17. květnu 1942,[1]
KT Lublin, Polsko Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Povolánímalířka
Rodičeotec: Dr. jur. Sigmund Kauders (* 1848, Praha);[2] matka: Emmy Kauders (rozená Benda) známa jako „Emilie“ (* 1858, Praha – duben 1923)[1][3]
Příbuzníbratr: Dr. Hans Kauders[1][4]; praneteř: Miriam Kauders[5]
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Strážní věže bývalého koncentračního tábora Majdanek (2013)
Fotografie Natálie Jahůdkové na náhrobku na hřbitově v Praze na Zbraslavi

Život editovat

Rodina a studia editovat

Gertrud Kauders se narodila v Praze na Starém Městě 26. dubna 1883 jako mladší ze dvou dětí[7]. Jejím otcem byl právník, advokát JUDr. Sigmund Kauders (* 1848 Praha), jeden ze tří akcionářů Pražské porcelánky a její matkou byla Emilie Kauders, rozená Bendová z Prahy, známá jako „Emmy“ (* 1858 Praha – duben 1923)[8]. Gertruda studovala speciální krajinářskou školu pro ženy na Akademii výtvarných umění v Praze u českého malíře Otakara Nejedlého.[9] Žačkou malíře Otakara Nejedlého byla i Gertrudina spolužačka a kamarádka Natálie Jahůdková.[9]

Tvorba editovat

Ve své tvorbě se Gertrud Kauders soustřeďovala na figurální kompozice a portréty.[9] Malířka vystavovala již v roce 1924 v pražském Rudolfinu společně se Spolkem německých malířek.[9] V lednu 1926 připravila Concordia (spolek německých spisovatelů a umělců v Čechách) v prostorách Krasoumné jednoty výstavu obrazů a grafik německých umělců z Čech.[10] Historik umění Dr. Oskar Schürer této výstavě v recenzi na stránkách Tribuny na jedné straně vytkl určité nedostatky, ale na druhé straně pochválil práce Gertrudy Kauders.[10]

... Radost, že (výstava) poskytuje přehled německé tvorby v Čechách, kalí četné ústupky při volbě a pochybené návěští. Označení „přehled“ musí být nahrazeno slovem „ukázky“. A tyto ukázky někdy zarážejí. Ale přes to tu lze zaznamenati několik potěšitelných talentů. Na př. velmi obratně provedené a barevně půvabné akvarely od Gertrudy Kaudersové, snad nejzdařilejší věc z celé výstavy, neboť jsou ve svých hranicích dokonalé. ...

kunsthistorik Dr. Oskar Schürer, recenze, [11]

Její díla byla zastoupena i na několika prestižních předválečných pražských výstavách.[9] Dvě její olejomalby („Komposition“ a „Siesta“) byly ve druhé polovině 30. let 20. století[10] prezentovány (jako díla hostující malířky[10]) na dvou výstavách pořádaných uměleckým spolkem Prager Secession.[9] [p. 1] Z jejího díla se po druhé světové válce prakticky nic nedochovalo.[9][p. 2]

Deportace editovat

Dne 12. května 1942 byla Gertrud Kauders transportem „Au“ (pod osobním číslem 671) deportována z Prahy do Terezína.[13] Dne 17. května 1942 pak byla následně deportována transportem „Ay“ (pod osobním číslem 859) z Terezína do koncentračního tábora Majdanek, kde byla (někdy po 17. květnu 1942) zavražděna.[13][9][14]

Nález editovat

Před prázdninami roku 2018 nalezl (při generální opravě a rekonstrukci) pracovník Michal Ulvr s kolegou[10] ze zapsaného sociálně družstevního[15] spolku AKORN[12] asi 30 pastelů a akvarelů[15] zazděných na půdě ve vikýři v domě poblíž hřbitova v pražské Zbraslavi, kde kdysi bydlela Natálie Jahůdková.[9] Po dalším hledání se pak v domě našlo ještě asi 700 maleb a skic.[5] (Všechny od Gertrud Kauders.[5])

Otevřeli jsme starý vikýř, který byl zazděný, a kolega říkal, že to je nějaké podezřelé a duté, a přitom je to z jedné strany strop a z druhé podlaha. Zapáčil jsem tedy pod prkna do mezistropového prostoru a tam dřevěná dvířka. Rupnul jsem s nimi a náhle jsem byl zavalen plátny a skicami, ...

Michal Ulvr, rozhovor, [10]

Natálie Jahůdková (1895–1977)[12] zemřela ve věku 82 let aniž se komukoliv o úkrytu zmínila.[10] Současný majitel domu Jakub Sedláček je vzdáleným příbuzným Natálie Jahůdkové (byla to jeho prateta).[10][12] Po nezbytných restaurátorských zásazích (obrazy jsou z laického pohledu velmi zachovalé), vyřešení majetkových práv a dědických nároků hodlal Jakub Sedláček nalezená díla věnovat Židovskému muzeu v Praze.[9] Nakonec část nálezu dle rozhodnutí nejbližších příbuzných autorky v muzeu opravdu skončila. [16] Pravděpodobně se jedná o téměř kompletní dílo malířky Gertrud Kauders.[15] [p. 3] Na začátku německé okupace Čech a Moravy svěřila Gertrud rodině Sedláčkových (v roce 1939) nejprve nábytek a později i svoje obrazy, na něž se ale časem (a po smrti Natálie Jahůdkové) zapomnělo.[15]

Galerie editovat

  •  
    Autoportrét
  •  
    kresba dívky (akvarel)
  •  
    kresba dívky (pastel)
  •  
    kresba dívky v lehátku (akvarel)
  •  
    Květiny (akvarel)
  •  
    kresba dívky (patrně autoportrét)

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ Jednalo se o olejomalbu „Komposition“ (VII. výstava v roce 1935, číslo katalogu 62, cena: 2 000 Kč) a olejomalbu „Siesta“ (VIII. výstava v roce 1936, číslo katalogu 53, cena: 2 000 Kč).[11]
  2. ↑ Na internetu lze o Gertrud Kauders nalézt zmínky i v dalších vysokoškolských pracích (nejen ve zdroji[11]) případně v časopisu „Art & Antiques“.[12] Její reklamní obrázek je například v německém časopise „Jugend“ (13/1928).[12]
  3. ↑ Mezi nalezenými obrazy je i dílo Natálie Jahůdkové – „Noční les“.[12]

Reference editovat

  1. ↑ a b c d e f WOLFF, Binah. Gertrud Kauders (26. dubna 1883, Praha – po 17. květnu 1942). www.geni.com [online]. www geni com, 26. 04. 2018 [cit. 2020-03-19]. Otec: Dr. jur. Sigmund Kauders; matka: Emmy Kauders; bratr: Dr. Hans Kauders. Dostupné online. 
  2. ↑ HERMELIN, Itai. Dr. jur. Sigmund Kauders (* 1848, Praha). www.geni.com [online]. www geni com, 14. 04. 2018 [cit. 2020-03-19]. Dostupné online. 
  3. ↑ HERMELIN, Itai. Emmy Kauders (rozená Benda) známa jako „Emilie“ (* 1858, Praha – duben 1923). www.geni.com [online]. www geni com, 09. 07. 2018 [cit. 2020-03-19]. Dostupné online. 
  4. ↑ HERMELIN, Itai. Dr. Hans Kauders. www.geni.com [online]. www geni com, 26. 11. 2016 [cit. 2020-03-19]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c ŠÍMA, Milan. Dělníci nalezli na půdě vzácné obrazy zavražděné židovské malířky. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2020-11-14 [cit. 2020-11-14]. Svět bez obalu: Dělníci nalezli na půdě vzácné obrazy zavražděné židovské malířky, schované byly osmdesát let. (Video: Milan Šíma, RFE/RL, Seznam Zprávy). Dostupné online. 
  6. ↑ Matriční záznam o narození Archivováno 7. 6. 2020 na Wayback Machine.židovské náboženské obce v Praze
  7. ↑ Pobytová přihláška rodiny u pražského magistrátu
  8. ↑ Policejní přihláška rodiny
  9. ↑ a b c d e f g h i j KONÍČEK, Tomáš. 30 nalezených akvarel od malířky židovského původu Gertrudy Kauders: Jde o zbytky, nebo skvost? [online]. www blesk cz, 2018-07-11 [cit. 2020-03-19]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b c d e f g h KONÍČEK, Tomáš. Dům na Zbraslavi vydal 80leté tajemství: Vzácné obrazy malířky zabité v koncentráku [online]. www blesk cz, 2018-07-10 [cit. 2020-03-20]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b c HABÁN, Ivo. Fenomén německo-českého výtvarného umění 20. století. (Die Pilger, Junge Kunst, Prager Secession. Pražská scéna a paralelní centra německy hovořících umělců v meziválečném Československu). Brno, 2013 [cit. 2020-03-20]. 257 s. Disertační práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Alena Pomajzlová. s. 108. Ke stažení ve formátu *.pdf. Dostupné online.
  12. ↑ a b c d e f CERQUEIROVÁ, Andrea. OBRAZEM: Vikýř domu na Zbraslavi ukrýval takřka 80 let obrazy Gertrud Kauders, která skončila v koncentráku [online]. nas region cz, 2018-07-07 [cit. 2020-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-20. 
  13. ↑ a b Gertruda Kaudersová (* 26. dubna 1883) [online]. www holocaust cz, rev. 2016-01-12 [cit. 2020-03-19]. Poslední adresa bydliště před deportací: Praha XII; Adresa/místo registrace za protektorátu: Praha X, Jihlavská 7; Transport z Prahy do Terezína: označení transportu „Au“, číslo transporovaného 671, datum transportu 12. května 1942; Transport z Terezína do Lublinu: označení transportu „Ay“, číslo transportovasného 859, datum transportu 17. května 1942; zavražděna. Dostupné online. 
  14. ↑ Transport Ay (17. 05. 1942 Terezín → Lublin) [online]. www holocaust cz [cit. 2020-03-19]. Gertruda Kaudersová; Narozena 26. 04. 1883; Zahynula.. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-10. 
  15. ↑ a b c d MIKULCOVÁ, Kateřina. Nečekaný nález. Kapitola Umění, s. 5. Věstník Maskil [online]. Vydává Židovská kongregace Bejt Simcha, přidružený člen Federace židovských obcí v ČR, červenec–srpen 2018 [cit. 2020-03-19]. Roč. 17, čís. 11–12, s. 5. Dostupné online. 
  16. ↑ TZ - Nalezená díla Gertrud Kauders ve sbírkách židovského muzea v Praze [online]. Židovské muzeum v Praze, 2023-07-25 [cit. 2024-02-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Gertrud_Kauders&oldid=23680863“