Wikipedie

George Whitefield

anglikánský kněz a misionář

George Whitefield (/ˈwɪtfiːld/, také známý jako Whitfield; 27. prosince 1714 – 30. září 1770) byl anglikánský kněz a misionář, který patřil k zakladatelů metodismu a evangelikalismu.[1][2]

George Whitefield
Osobní údaje
Datum narození16. prosince 1714
Místo narozeníGloucester, Království Velké Británie
Datum úmrtí29. září 1770 (ve věku 55 let)
Místo úmrtíNewburyport, Britská Amerika
Místo pohřbeníMassachusetts
Povoláníduchovní, teolog, spisovatel a kazatel
Alma materPembroke College, Oxford
The Crypt School
PodpisPodpis:
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se v Gloucesteru a v roce 1732 se zapsal na Pembroke College na Oxfordské univerzitě. Tam vstoupil do „Svatého klubu“ a poznal bratry Wesleyovy, Johna a Charlese, s nimiž pak později úzce spolupracoval. Po získání bakalářského titulu byl vysvěcen. Okamžitě začal kázat, ale neusadil se v žádné farnosti. Stal se putovním kazatelem a misionářem. V roce 1740 Whitefield odcestoval do Severní Ameriky, kde podnítil řadu lokálních náboženských oživení, která se stala součástí „velkého probuzení“. Jeho metody byly kontroverzní a účastnil se mnoha debat a sporů s dalšími duchovními.

Whitefield získal široké uznání; kázal nejméně 18 000krát asi 10 milionům posluchačů ve Velké Británii a jejích amerických koloniích. Dokázal nadchnout velké publikum pomocí mocné kombinace dramatického projevu, náboženské rétoriky a vlastenectví.[3]

Byl také otrokářem; vlastnil plantáž, na níž pracovali afričtí otroci. Z práce otroků podporoval sirotčince.[4]

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku George Whitefield na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Dostupné online. 
  2. ↑ Heighway 1985, s. 141.
  3. ↑ Scribner 2016.
  4. ↑ KIDD, Thomas S. George Whitefield’s troubled relationship to race and slavery. www.christiancentury.org [online]. [cit. 2021-08-25]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • CASHIN, Edward J. Beloved Bethesda: A History of George Whitefield's Home for Boys, 1740–2000. [s.l.]: Mercer University Press, 2001. Dostupné online. ISBN 978-0-86554-722-3. 
  • CHOIŃSKI, Michał. The Rhetoric of the Revival: The Language of the Great Awakening Preachers. [s.l.]: Vandenhoeck & Ruprecht, 2016. Dostupné online. ISBN 978-3-647-56023-6. 
  • DALLIMORE, Arnold A. George Whitefield: The Life and Times of the Great Evangelist of the Eighteenth-Century Revival. Edinburgh or Carlisle: Banner of Truth Trust, 1980. Dostupné online. ISBN 978-0-85151-300-3. 
  • DALLIMORE, Arnold A. George Whitefield: God's Anointed Servant in the Great Revival of the Enlightened Century. Westchester, Illinois: Crossway Books, 2010. ISBN 978-1-4335-1341-1. 
  • GALLI, Mark. 131 Christians Everyone Should Know. Nashville, Tennessee: B&H Publishing Group, 2010. ISBN 978-0-8054-9040-4. Kapitola George Whitefield: Sensational Evangelist of Britain and America, s. 63–66. 
  • HEIGHWAY, Carolyn M. Gloucester: a history and guide. Gloucester: Alan Sutton, 1985. ISBN 0-86299-256-7. 
  • KIDD, Thomas S. George Whitefield: America's Spiritual Founding Father. [s.l.]: Yale University Press, 2014. Dostupné online. ISBN 978-0-300-18162-3. 
  • KOCH, Philippa. Slavery, Mission, and the Perils of Providence in Eighteenth-Century Christianity: The Writings of Whitefield and the Halle Pietists. Church History. 2015, s. 369–393. ISSN 0009-6407. DOI 10.1017/S0009640715000098. 
  • MACFARLAN, D. The Revivals of the Eighteenth Century: particularly at Cambuslang. Edinburgh: Johnstone and Hunter, 1847. Dostupné online. S. 65. 
  • MAHAFFEY, Jerome. Preaching Politics: The Religious Rhetoric of George Whitefield and the Founding of a New Nation. Waco: Baylor University Press, 2007. ISBN 978-1-932792-88-1. 
  • LAM, George L.; SMITH, Warren H. Two Rival Editions of George Whitefield's Journal, London, 1738. Studies in Philology. 1944, s. 86–93. ISSN 1543-0383. JSTOR 4172646. 
  • MELTON, J. Gordon. Faiths Across Time: 5,000 Years of Religious History [4 Volumes]: 5,000 Years of Religious History. [s.l.]: ABC-CLIO, 2014. Dostupné online. ISBN 978-1-61069-026-3. 
  • PARR, Jessica M. Inventing George Whitefield: Race, Revivalism, and the Making of a Religious Icon. [s.l.]: Univ. Press of Mississippi, 2015. Dostupné online. ISBN 978-1-62674-498-1. 
  • RUTTENBURG, Nancy. George Whitefield, Spectacular Conversion, and the Rise of Democratic Personality. American Literary History. 1993, s. 429–58. ISSN 0896-7148. DOI 10.1093/alh/5.3.429. JSTOR 490000. 
  • SCHLENTHER, Boyd Stanley. Oxford Dictionary of National Biography. Whitefield, George (1714–1770). [s.l.]: Oxford University Press, 2010. DOI 10.1093/ref:odnb/29281. 
  • SCRIBNER, Vaughn. Transatlantic Actors: The Intertwining Stages of George Whitefield and Lewis Hallam Sr., 1739–1756. Journal of Social History. 2016, s. 1–27. ISSN 1527-1897. DOI 10.1093/jsh/shw006. S2CID 147286975. 
  • STEIN, Stephen J. George Whitefield on Slavery: Some New Evidence. Church History. 2009, s. 243–256. ISSN 0009-6407. DOI 10.2307/3163671. JSTOR 3163671. 
  • STOUT, Harry S. The Divine Dramatist: George Whitefield and the Rise of Modern Evangelicalism. [s.l.]: Wm. B. Eerdmans Publishing, 1991. 
  • WESLEY, John. Thoughts Upon Slavery. [s.l.]: R. Hawes, 1774. Dostupné online. 
  • YRIGOYEN, Charles; DAUGHERTY, Ruth A. John Wesley: Holiness of Heart and Life. [s.l.]: Abingdon Press, 1999. Dostupné online. ISBN 978-0-687-05686-6. 

Externí odkazy editovat

 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=George_Whitefield&oldid=23567813“