George Villiers, 5. hrabě z Jersey

George Villiers, 5. hrabě z Jersey (od roku 1819 příjmení Child-Villiers) (George Child-Villiers, 5th Earl of Jersey, 8th Viscount Grandison, 5th Viscount Villiers, 5th Baron Villiers) (19. srpna 17733. října 1859) byl britský šlechtic, politik a dvořan. Od roku 1805 byl jako dědic hraběcího titulu z Jersey členem Sněmovny lordů, později v několika vládách zastával vysoké dvorské funkce (nejvyšší komoří, nejvyšší štolba). Díky sňatku získal dědictví bohatého bankéřského klanu Childů a v roce 1819 přijal příjmení Child-Villiers.

George Villiers, 5. hrabě z Jersey
Arms of Child-Villiers.svg
Nejvyšší štolba
Ve funkci:
1852 – 1852
PředchůdceHenry Howard, 13. vévoda z Norfolku
NástupceArthur Wellesley, 2. vévoda z Wellingtonu
Ve funkci:
1841 – 1846
PředchůdceWilliam Keppel, 4. hrabě z Albemarle
NástupceHenry Howard, 13. vévoda z Norfolku
Lord nejvyšší komoří Spojeného království
Ve funkci:
8. srpna 1830 – 22. listopadu 1830
PředchůdceJames Graham, 3. vévoda z Montrose
NástupceWilliam Cavendish, 6. vévoda z Devonshiru
Ve funkci:
15. prosince 1834 – 23. dubna 1835
PředchůdceWilliam Cavendish, 6. vévoda z Devonshiru
NástupceRichard Wellesley, 1. markýz Wellesley
Stranická příslušnost
ČlenstvíKonzervativní strana

Narození19. srpna 1773
Úmrtí3. října 1859 (ve věku 86 let)
ChoťSarah Villiersová, hraběnka z Jersey (od 1804)
RodičeGeorge Villiers, 4. hrabě z Jersey a Frances Villiers, Countess of Jersey
DětiGeorge Child Villiers, 6th Earl of Jersey
Francis Child Villiers
Augustus Child-Villiers
Frederick Child-Villiers
Lady Adela Child-Villiers
Sarah Frederica Child-Villiers
Lady Clementina Child-Villiers
PříbuzníLady Harriet Villiers[1], Lady Charlotte Villiers[1], Lady Anne Villiers[1], Caroline Campbell, Duchess of Argyll[1] a Lady Elizabeth Villiers[1] (sourozenci)
Victor Child Villiers, 7. hrabě z Jersey, Lady Julia Child-Villiers[2], Lady Caroline Anne Child-Villiers[2], Robert Frederick Child-Villiers[2] a Edward Reginald Child-Villiers[2] (vnoučata)
Alma materSt John’s College
Profesepolitik
CommonsGeorge Child Villiers, 5th Earl of Jersey
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

 
Zámek Osterley Park, dědictví po bankéřské rodině Childů

Pocházel ze starobylého šlechtického rodu Villiersů, narodil se jako starší syn politika a dvořana 4. hraběte z Jersey (1735–1805), matka Frances, rozená Twysden (1753–1821), byla jednou z milenek krále Jiřího IV. Studoval v Harrow a titul magistra získal na univerzitě v Cambridge, od roku 1795 působil ve dvorských službách u prince waleského. V roce 1805 jako hrabě z Jersey vstoupil do Sněmovny lordů (do té doby jako otcův dědic užíval titul vikomt Villiers). Na rozdíl od otce inklinoval k toryům, ale politicky nijak aktivně nevystupoval, až v pozdějším věku zastával v několika vládách vysoké dvorské úřady. V roce 1830 byl krátce lordem nejvyšším komořím (Lord Chamberlain of the Household) ve Wellingtonově vládě, v roce 1830 byl zároveň jmenován členem Tajné rady. Podruhé byl nejvyšším komořím opět v kabinetu vévody Wellingtona v letech 1834–1835.[3] Později zastával funkci nejvyššího štolby (Master of the Horse, 1841–1846) ve vládě Roberta Peela (s Peelovou dcerou Julií se oženil jeho syn, pozdější 6. hrabě z Jersey). Znovu byl nejvyšším štolbou krátce ve vládě hraběte z Derby (1852).

K jeho soukromým zájmům patřil především lov. Věnoval se též jezdectví a chovu koní, koně vyšlechtění v jeho stájích vyhráli třikrát slavný dostih Derby (1825, 1827, 1836). Získal čestný doktorát na univerzitě v Oxfordu a v roce 1834 obdržel hannoverský Řád Guelfů.

RodinaEditovat

 
Sarah, hraběnka z Jersey

V roce 1804 se oženil s Lady Sarah Fane (1785–1867), dcerou irského místokrále 10. hraběte z Westmorlandu a Sarah Childové (1765-1793), univerzální dědičkou bankéřské rodiny Childů.[pozn. 1] Sarah Fane byla nejen bohatou dědičkou, která díky majetku umožnila manželovi život v luxusu, patřila také k významným osobnostem společnosti v Londýně. Vynikala inteligencí a se svými konverzačními schopnostmi zasahovala i do politického dění. Jako mimořádně bohatá dědička udávala také tón v módě a přezdívalo se jí královna Sarah. Proslula také svými četnými nemanželskými poměry, mezi jejími milenci je uváděn například významný politik a trojnásobný premiér vikomt Palmerston. Z manželství s hrabětem Jersey vzešlo sedm potomků:

  • 1. George Augustus Frederick Child-Villiers, 6. hrabě z Jersey (1808–1859), poslanec Dolní sněmovny, 1859 hrabě z Jersey a člen Sněmovny lordů, ∞ 1841 Julia Peel (1821–1893), dcera premiéra Roberta Peela
  • 2. Augustus John Child-Villiers (1810–1847), kapitán britské královské armády
  • 3. Frederick William Child-Villiers (1815–1871), podplukovník britské královské armády, poslanec Dolní sněmovny, ∞ 1842 Elizabeth van Reede (1821–1897)
  • 4. Francis Robert Child-Villiers (1819–1862), poslanec Dolní sněmovny
  • 5. Adela Consande Mary Child-Villiers (1820–1860), ∞ 1845 Charles Parke Ibbetson (1820–1898), plukovník britské královské armády
  • 6. Sarah Frederica Caroline Child-Villiers (1822–1853), ∞ 1842 Mikuláš III. Antonín kníže Esterházy z Galanty (1817–1894), c. k. komoří, dědičný člen uherské panské sněmovny, rytíř Řádu zlatého rouna[pozn. 2]
  • 7. Clementina Augusta (1824–1858)

Díky sňatkům svých sester měl příbuzenské vazby na významné osobnosti přelomu 18. a 19. století, jeho švagry byli například polní maršál Henry William Paget, 1. markýz z Anglesey (1768–1854), vojevůdce napoleonských válek nebo vlivný diplomat John Ponsonby, 1. vikomt Ponsonby (1770–1855), dlouholetý britský velvyslanec v Istanbulu a ve Vídni.

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Posledním mužským potomkem bohaté bankéřské rodiny Childů a manažerem bankovního domu Child & Co. byl Robert Child (1739–1782), který měl jedinou dceru Sarah. Pro ni plánoval sňatek s někým mimo šlechtu, kdo by byl ochoten přijmout příjmení Child. Sarah se však proti otcově vůli provdala za příslušníka starobylého šlechtického rodu 10. hraběte z Westmorlandu, kde změna příjmení nepřipadala v úvahu. Robert Child proto svou dceru vyloučil z dědictví a ve své poslední vůli přiznal dědické nároky až jejímu případnému potomstvu. Robert Child zemřel v roce 1782 a univerzální dědičkou značného majetku se stala vnučka Sarah Fane narozená až v roce 1785.
  2. Neobvyklý sňatek britské aristokratky s předním uherským magnátem souvisel s tím, že Mikulášův otec kníže Pavel III. Antonín Esterházy z Galanty (1786–1866) byl dlouholetým rakouským velvyslancem v Londýně. Křestní jméno Sarah se pak v rodině Esterházyů a dalších spřízněných rodin objevovalo v několika následujících generacích.

ReferenceEditovat

  1. a b c d e Kindred Britain.
  2. a b c d Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. Personální obsazení funkce nejvyššího komořího in: British History Online dostupné online

Externí odkazyEditovat