George Stephenson

britský inženýr a konstruktér

George Stephenson (9. června 1781, Wylam poblíž Newcastle upon Tyne12. srpna 1848) byl britský inženýr. Později začal vyučovat na Killingworth Colliery[zdroj?]. Jako inženýr zlepšoval v dolech parní stroje a čerpadla. Zřídil tam i několik šikmých ploch pro přepravu uhlí a nakonec 12 km dlouhou důlní dráhu. V roce 1814 předvedl úspěšně parní lokomotivu a také vynalezl urychlení výroby. V roce 1823 projektoval první veřejnou železniční trať pro dopravu osob na světě mezi britskými městy Stockton-on-Tees a Darlington (osazena strojem Locomotion). 27. září 1825 ji uvedl do provozu.[1]

George Stephenson
GeorgeStephenson.PNG
Narození 9. června 1781
Wylam
Úmrtí 12. srpna 1848 (ve věku 67 let)
Tapton House
Příčina úmrtí pleuritida
Místo pohřbení Derbyshire
Děti Robert Stephenson
Podpis George Stephenson – podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Stephensonova lokomotiva Rocket

Jeho lokomotiva tehdy byla schopna utáhnout až 30 vozů s nákladem o 90 tunách rychlostí 19 km/h. Již dříve, v roce 1823, založil továrnu na výrobu lokomotiv. Lokomotivy vyvážel do celé Evropy. V říjnu 1829 se synem Robertem a lokomotivou nazvanou Raketa (Rocket) vyhrál závod lokomotiv.[2] Rocket se stala předobrazem lokomotiv na více než jedno století, jezdila rychlostí - 19,2 km/h. Dosahovala maximální rychlosti 46 km/h.

Stephenson se podílel i na jiných významných železnicích světa (např. LondýnBirmingham nebo Liverpool - Manchester). Převzal a prosazoval rozchod koleje 1422 mm, který byl po zvýšení na 1435 mm uzákoněn v Anglii jako jednotný a je dnes celosvětově nejrozšířenějším rozchodem.

Ve 30. letech začaly být železnice podle Stephensonova vzoru stavěny v USA, Francii, Belgii a také v Německu. První železnice v Rakouském císařství zahájila provoz 7. června 1839 mezi Vídní a Brnem.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. FOLPRECHT, Radek. Lidé se přišli podívat na výbuch. Tak vznikala v roce 1825 železnice. iDNES.cz [online]. 2015-09-30 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 
  2. VALENT, Ivo. „Fírové“ měli svou stavovskou hrdost, pracovali i s amputovaými prsty. Práce na páře se těžko opouštěla. ČtiDoma.cz [online]. 2019-12-12 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • HOLAN, Emil. Tvůrce železnic [online]. Městská knihovna (Praha), 1939, 2016 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat