Georg Friedrich Gans
český stavitel
Georg Friedrich Gans (13. září 1697 Chomýž[1] – 9. červenec 1763 Krnov[2]) byl stavitel působící v Krnově a okolí.[3][4]
Georg Friedrich Gans | |
---|---|
Narození | 13. září 1697 Chomýž Svatá říše římská |
Úmrtí | 9. července 1763 (ve věku 65 let) Krnov Habsburská monarchie |
Povolání | stavitel |
Rodiče | Andreas Gans |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
editovatByl synem Andrease Ganse (1672–1729) krnovského cechmistra zednického a kamenického cechu a krnovského městského stavitele.[5] V roce 1720 byl přijat mezi krnovské měšťany jako zedník a štukatér. Po otcově smrti zastával funkci městského stavitele a cechmistra zednického cechu. Od třicátých let 18. století byl jediným stavitelem v Krnově, který mohl přestavovat městské domy.[6] V roce 1727 koupil v Krnově dům č.p. 78 na tzv. Dřevěném trhu, ve kterém bydlel.
Dílo
editovat- 1722 stavitel poutního kostela Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže na Cvilíně u Krnova spolu s otcem Andreasem.[7]
- 1733 farní kostel svatého Mikuláše v Lichnově[7]
- 1733 rozšíření cisterciáckého kostela Nanebevzetí Panny Marie, Jemelnice (Jemielnica, Polsko) a přestavba klášterního komplexu tamtéž[7]
- 1736–1740 přestavba zámku v Bílovci,[8]
- 1740–1746 poutní kostel Narození Panny Marie, Pszow,[7]
- 1749 klášter františkánů u poutního kostela na Hoře sv. Anny (Góra św. Anny, Polsko)[6]
- 1747–1756 kostel Navštívení Panny Marie, Město Albrechtice,[7][9]
- 1751–1755 vojenské kasárny, Těšín,[8]
- 1754–1755 kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, Václavov u Bruntálu,[10][7]
- 1754 (1755–1758) mariánský poutní kostel Panny Marie Pomocné, Uhlířský vrch u Bruntálu,[8] [11]
- zámek Bruntál návrh úprav pro velmistra řádu německých rytířů Klementa Augusta Bavorského[12]
- 1746 předběžné náklady na přestavbu [13] a přestavba fary, Jindřichov, 1756 návrh mariánského sousoší Panny Marie Immaculaty, Jindřichov,[7]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Krnov
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Krnov
- ↑ Georg Friedrich Gans. www.isabart.org [online]. [cit. 2017-02-06]. Dostupné online.
- ↑ GANS Georg Friedrich 13.9.1697-9.7.1763 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2020-05-07]. Dostupné online.
- ↑ Informační systém abART - osoba: Gans Andreas. abart-full.artarchiv.cz [online]. [cit. 2017-02-06]. Dostupné online.
- ↑ a b STRAKOŠ, Martin, et al. Průvodce architekturou Krnova. [s.l.]: NPÚ, 2013. ISBN 978-80-85034-75-2. S. 319.
- ↑ a b c d e f g JERZY GORZELIK, Góra Świętej Anny i twórcy sztuki sakralnej w majoracie cerekwicko-żyrowskim, s. 78. [cit. 2017-02-06] Dostupné online. (polsky, německy)
- ↑ a b c VALEŠ, Eduard. Povídání o zámku. Zámek Sedlnitzkých z Choltitz. Dostupné online [cit. 2017-02-06].
- ↑ Město Albrechtice, kostel Navštívení Panny Marie. www.turistika.cz [online]. [cit. 2017-02-06]. Dostupné online.
- ↑ DOLEŽÍ, Jan. Ovocné stezky. www.ovocne-stezky.cz [online]. [cit. 2017-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-07.
- ↑ Bruntál - Památky a zajímavosti. www.mistopisy.cz [online]. [cit. 2017-02-06]. Dostupné online.
- ↑ https://theses.cz/id/u01d9e/96410-737787049.pdf. theses.cz [online]. [cit. 2020-05-07]. Dostupné online.
- ↑ Drobnosti k barokní architektuře Moravy I. [cit. 2017-02-06], Dostupné online.
Literatura
editovat- INDRA, Bohumír – Krnovští barokní architekti Anderas a Jiří Friedrich Gansové a jejich stavby
- INDRA, Bohumír. Příspěvky k biografickému slovníku výtvarných umělců na Moravě a ve Slezsku v 16. až 19. století, „Časopis Slezského zemského muzea", B, 46, 1997, s. 49.