Gennadij Nikolajevič Pospelov
Gennadij Nikolajevič Pospelov (rusky Геннадий Николаевич Поспелов) (18. červencejul./ 30. července 1899greg., Kostroma – 12. dubna 1992, Moskva) byl ruský sovětský literární teoretik a historik, profesor Moskevské státní univerzity.[1]
| Gennadij Nikolajevič Pospelov | |
|---|---|
| Narození | 18.jul. / 30. července 1899greg. Kostroma,  Ruské impérium |
| Úmrtí | 12. dubna 1992 (ve věku 92 let) Moskva, Rusko |
| Místo pohřbení | Kuncevský hřbitov |
| Povolání | literární teoretik a historik, profesor Moskevské státní univerzity. |
| Národnost | ruská |
| Stát |  Sovětský svaz |
| Alma mater | Moskevská státní univerzita. |
| Významná díla | Problémy historického vývoje literatury |
| Ocenění | Řád rudého praporu práce Řád čestného odznaku |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život editovat
Narodil se v rodině učitele. Po absolvování gymnázia v Tule roku 1918 pracoval do podzimu roku 1921 jako úředník v sovchozu a pak jako učitel literatury v Alexinu. V letech 1922–1925 studoval na Fakultě společenských věd Moskevské státní univerzity a pak do roku 1928 na postgraduální škole Ústavu pro jazyk a literaturu, kde byl jeho profesorem Valerian Fedorovič Pereverzev. Souběžně se studiem vyučoval na střední škole v Moskvě. V září roku 1928 se stal asistentem a později docentem v literárním oddělení Etnologické fakulty Moskevské státní univerzity. Roku 1930 byl z politických důvodů (jako stoupenec Pereverzeva) propuštěn, nesměl publikovat a musel učit na škole pro pracující.[2]
Roku 1934 se stal docentem a roku 1938 profesorem na Moskevském institutu filozofie, literatury a historie a vedoucím Katedry dějin ruské literatury. Po sloučení Institutu s Moskevskou státní univerzitou roku 1941 pokračoval ve své funkci a roku 1960 vytvořil Katedru teorie literatury. Do důchodu odešel roku 1977. Zemřel roku 1992 a pochován je na Kuncevském hřbitově v Moskvě.[2]
Dílo editovat
Středem Pospelovovy pozornosti byly otázky metodologie literární vědy, povaha umění, teorie literatury a dějiny ruské literatury 18. a 19. století. Stal se tvůrcem konceptu umění jako kognitivní a ideologické lidské činnosti a vyvinul pro tento koncept originální terminologii. Zabýval se rovněž vývojem literárních žánrů a principy systematizace jevů, které tvoří literární proces.[2]
Až po jeho smrti se roku 1994 stal všeobecně známým fakt, že byl autorem významného novinářského díla, které ostře kritizovalo sovětský státní systém. Tato práce s názvem Российский путь перехода к социализму и его результаты (Ruský způsob přechodu k socialismu a jeho výsledky) vyšla roku 1967 v samizdatu a za jejího autora byl považován akademik Jevgenij Samojlovič Varga.[3]
Výběrová bibliografie editovat
- О природе искусства (1960).
- История русской литературы XIX в. 1840–1860” (1962).
- Эстетическое и художественное (1965).
- Проблемы литературного стиля (1970).
- Проблемы исторического развития литературы (1972, Problémy historického vývoje literatury). Kniha se zabývá problémy, spojenými s typologickými aspekty obsahu děl krásné literatury. Rozebírá patos literárních děl (heroismus, tragiku, dramatičnost, sentimentálnost, romantikou, humor a satiru), principy uměleckého odrazu život a pravdivost literárního díla. Dále pojednává o literárních žánrech a jmenuje jejich formy v různých literárních oblastech.
- Лирика среди литературных родов (1976).
- Вопросы методологии и поэтики (1973, Otázky metodologie a poetiky).
- Искусство и эстетика (1983, Umění a estetika).
Česká vydání editovat
- Dějiny ruské literatury, Svoboda, Praha 1947, spoluautor, přeložili Miroslav Kárný, Jaroslav Kohout a Eva Outratová.
- Problémy historického vývoje literatury, Československý spisovatel, Praha 1976, přeložila Věra Pašková.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Геннадий Красухин: Круглый год с литературой. Квартал третий, Мультимедийное издательство Стрельбицкого 2016
- ↑ a b c Поспелов Геннадий Николаевич
- ↑ Диссидентская активность 1950-1980
