Gemersko-malohontská župa
Gemersko-malohontská župa (maďarsky: Gömör és Kis-Hont vármegye, zkráceně Gömör-Kishont) je bývalá župa Uherského království nacházející se na území dnešního Slovenska (velká většina) a Maďarska. Sídlem správy byla Rimavská Sobota, dalšími městy a středisky byly Dobšiná, Jelšava, Revúca, Rožňava, Tisovec nebo Tornaľa.
| Gemersko-malohontská župa Gömör és Kis-Hont vármegye | |
|---|---|
 Kostel sv. Anny v Rožňavě | |
 znak | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Rimavská Sobota |
| Souřadnice | 48°23′ s. š., 20°1′ v. d. |
| Rozloha | 4 279 km² |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 188 100 (1910) |
| Hustota zalidnění | 44 obyv./km² |
| Jazyk | Maďarština, Slovenština |
| Národnostní složení | Maďaři, Slováci, Němci |
| Správa regionu | |
| Stát |  Uhersko |
| Nadřazený celek | Uhersko |
| Druh celku | župa |
| Vznik | 1786 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geograficky území zhruba odpovídalo povodí horní Slané s přítoky Rimavou, Revúcou a dalšími, patřilo k němu i nejhornější údolí Hronu. Z hlediska současných správních celků jde zhruba o slovenské okresy Rimavská Sobota, Revúca, Rožňava a východní část okresu Brezno, a větší část maďarského okresu Putnok.
Župa s rozlohou zhruba 4300 km² patřila v Uhersku ke středně velikým. Sousedila na západě s Novohradskou župou, na severozápadě se Zvolenskou župou, na severu s Liptovskou župou, na severovýchodě se Spišskou župou, na východě s Abovsko-Turňanskou župou, na jihovýchodě s Boršodskou župou a na jihu velmi krátce s Hevešskou župou.
Sloučení editovat
Gemersko-malohontská župa vznikla administrativním sloučením žup Gemer a Malohont (původně enkláva Hontu). Existovala v letech:
Sídlo správy editovat
Původním centrem Gemeru byl Gemerský hrad, po kterém také oblast i župa dostaly jméno. Počátkem 18. století se stoličním městem stal Plešivec. Po spojení Gemeru s Malohontem roku 1786 se hlavním městem celé župy stalo právě jeho středisko, Rimavská Sobota.
Historie editovat
Prvotní osídlení Gemeru sahá až do pravěku. V mladší době kamenné docházelo k trvalému osídlení jižní části území v okolí Rimavské Soboty, Tornali a Slovenského krasu.
V průběhu 10. a 11. století se území stalo součástí Uherského království. Po vpádu Tatarů ve 13. století se politický i hospodářský život soustřeďoval především okolo obranných hradů. V 15. století došla na území Gemeru k bojům mezi příznivci Ladislava Pohrobka a Jánose Hunyadiho s Matyášem Korvínem. Po Bitvě u Moháče se Gemer dostal do blízkosti Osmanské říše. Turci přepadávali města a obce, dobyli a zbourali několik gemerských hradů. V 17. a 18. století byl Gemer dějištěm mnoha stavovských povstání a náboženských bojů. Od 18. století nastal velký rozvoj těžebního průmyslu, který pokračoval do 19. století, kdy bylo v Gemeru nejvíce dolů v celém Uhersku. Ve městech kvetl obchod a řemesla, které podpořila i výstavba železnic.
Během revoluce v roce 1848 byl Gemer pomyslně rozdělen na maďarskou a slovenskou část. Středisky maďarské revoluce se stala Rimavská Sobota, Rožňava a Plešivec. Slovenským centrem byla Revúca.
Ke konci 19. století započala těžba magnezitu, ale jinak došlo k výraznému úpadku železorudných dolů a řemeslné výroby. Po první světové válce se v roce 1918 většina území Gemerské župy stala součástí Československé republiky, vyjma malé oblasti okolo města Putnok, která se stala součástí zbytkové maďarské župy Borsod-Gömör és Kishont vármegye (roku 1950 sloučené do větší župy Borsod-Abaúj-Zemplén, již bez zmínky Gemeru a Malohontu v názvu).
V rámci ČSR existovala Gemersko-malohontská župa do 31. prosince 1922, pak bylo reformou župního zřízení území zhruba rozpůleno mezi župu Zvolenskou (západ) a Podtatranskou (východ). Roku 1928 byly župy na Slovensku definitivně zrušeny a území zůstalo pouze rozděleno mezi několik okresů.
Na několik let byla župa obnovena po připojení části historického území k Maďarskému království v roce 1938. Během ledna 1945 byl Gemer osvobozen sovětskou Rudou armádou a území bylo následně opět vráceno Československu. Krajským zřízením počínaje roku 1949 bylo pak zpravidla rozděleno mezi kraj Banskobystrický (resp. Stredoslovenský) a Košický (resp. Východoslovenský).
V povědomí Gemer zůstává jako jeden ze slovenských tradičních regionů a regionů cestovného ruchu.
Vnitřní dělení župy editovat
Počátkem 20. století byla Gemersko-malohontská župa rozčleněna na tyto okresy:
- Rimavská Sobota
- Pohroní s centrem ve Vaľkovně
- Revúca s centrem v Jelšavě
- Rožňava
- Tornaľa
- Rimavská Seč s centrem v Jesenském
Města s magistrátem editovat
Obyvatelstvo editovat
Národnostní složení Gemeru v roce 1910:
Území Gemeru bylo a je dodnes rozděleno na severní slovenskou a jižní maďarskou část. Etnická hranice ve 20. století probíhala po hranici Rimavská Sobota – Rožňava. Slováci se soustřeďují na sever od ní do měst Hnúšťa, Tisovec, Jelšava, Revúca. Maďaři na spíše jih do měst jako Fiľakovo, Tornaľa.
Náboženství editovat
Náboženské složení z roku 1910:
- Římskokatolické 45,4%
- Evangelické a.v. 30,7%
- Reformovaná k.c. 18,5%
- Řeckokatolické 2,3%
- Židovské 3,0%
Současný region editovat
Na území historické Gemersko-malohontské župa se dnes nachází slovenský region Gemer.
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Gömör és Kis-Hont vármegye na maďarské Wikipedii a Gemer (župa) na slovenské Wikipedii.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gemersko-malohontská župa na Wikimedia Commons - (maďarsky) Gömöroszág
- (slovensky) GEMER.sk
- (česky) Turistická stránka o Gemeru[nedostupný zdroj]
- (slovensky) (maďarsky) (anglicky) (německy) Turistická stránky regionu GEMER-MALOHONT
