Gaspard de Coligny

francouzský admirál

Gaspard de Coligny (16. února 1519 Châtillon-sur-Loing24. srpna 1572 Paříž), hrabě z Coligny, baron z Beaupont a Beauvoir, Montjuif, Roissiat, Chevignat a dalších míst, pán z Châtillon, admirál Francie (někdy pro rozlišení psaný jako Gaspard II. de Coligny) byl protestantský vůdce během francouzských náboženských válek.

Gaspard de Coligny
Portrét
Gaspard II. de Coligny
Narození16. února 1519
Châtillon-Coligny
Úmrtí24. srpna 1572 (ve věku 53 let)
Paříž
ManželkyCharlotte de Laval
Jacqueline de Montbel d'Entremont
PotomciLuisa de Coligny
Beatrix de Coligny
František de Coligny
Karel de Coligny
DynastieColigny
OtecGaspard I. de Coligny
MatkaLuisa de Montmorency
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie editovat

Jeho otcem byl Gaspard I. de Coligny, maršál Francie, matkou Luisa de Montmorency. Ve dvaceti letech nastoupil službu u dvora a začala i jeho vojenská kariéra. Od roku 1543 se účastnil válek v Itálii a v Holandsku. Postupně byl za zásluhy povyšován. Roku 1551 byl jmenován guvernérem Paříže a Île-de-France.

Vlivem svého bratra se stal hugenotem. Zpočátku podporoval francouzské a švýcarské protestanty tajně. Přispěl k založení francouzské kolonie v Jižní Americe, kterou vedl jeho přítel a kolega Nicolas Durand de Villegagnon roku 1555 (je známá jako France antarctique). Na jeho počest byla pevnost na ostrově v zátoce u Rio de Janeira nazvána Forte Coligny. Později podporoval i založení francouzské osady Fort Caroline na Floridě roku 1562. Od roku 1558 si dopisoval s Janem Kalvínem. Ve válkách mezi katolíky a protestanty se roku 1569 stal velitelem protestantských vojsk a přispěl k uzavření míru.

Dne 22. srpna 1572 byl v Paříži na ulici postřelen (utrpěl poranění ruky). Dva dny na to (24. 8. 1572) byl během Bartolomějské noci zavražděn. Údajně byl pobodán a následně skupinou katolíků svržen z okna. V čele této skupiny byl jistý Charles Danowitz (D'Ianowitz, Janovský z Janovic) (v některých pramenech Karel z Janovic).

Jméno Gasparda de Coligny nesou:

Fotogalerie editovat

Externí odkazy editovat