Gaspard de Coligny

francouzský admirál

Gaspard de Coligny (16. února 1519 v Châtillon-sur-Loing24. srpna 1572 v Paříži), hrabě z Coligny, baron z Beaupont a Beauvoir, Montjuif, Roissiat, Chevignat a dalších míst, pán z Châtillon, admirál Francie (někdy pro rozlišení psaný jako Gaspard II. de Coligny) byl protestantský vůdce během francouzských náboženských válek.

Gaspard de Coligny
Portrét
Gaspard II. de Coligny
Narození16. února 1519
Châtillon-Coligny
Úmrtí24. srpna 1572
Paříž
PotomciLuisa de Coligny
Beatrix de Coligny
František de Coligny
Karel de Coligny
DynastieColigny
OtecGaspard I. de Coligny
MatkaLuisa de Montmorency
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

Jeho otcem byl Gaspard I. de Coligny, maršál Francie, matkou Luisa de Montmorency. Ve dvaceti letech nastoupil službu u dvora a začala i jeho vojenská kariéra. Od roku 1543 se účastnil válek v Itálii a v Holandsku. Postupně byl za zásluhy povyšován. Roku 1551 byl jmenován guvernérem Paříže a Île-de-France.

Vlivem svého bratra se stal hugenotem. Zpočátku podporoval francouzské a švýcarské protestanty tajně. Přispěl k založení francouzské kolonie v Jižní Americe, kterou vedl jeho přítel a kolega Nicolas Durand de Villegagnon roku 1555 (je známá jako France antarctique). Na jeho počest byla pevnost na ostrově v zátoce u Rio de Janeira nazvána Forte Coligny. Později podporoval i založení francouzské osady Fort Caroline na Floridě roku 1562. Od roku 1558 si dopisoval s Janem Kalvínem. Ve válkách mezi katolíky a protestanty se roku 1569 stal velitelem protestantských vojsk a přispěl k uzavření míru.

Dne 22. srpna 1572 byl v Paříži na ulici postřelen (utrpěl poranění ruky). Dva dny na to (24. 8. 1572) byl během Bartolomějské noci zavražděn. Údajně byl pobodán a následně skupinou katolíků svržen z okna. V čele této skupiny byl jistý Charles Danowitz (D'Ianowitz, Janovský z Janovic) (v některých pramenech Karel z Janovic).

Jméno Gasparda de Coligny nesou:

FotogalerieEditovat

Externí odkazyEditovat