Gargantuavis

Gargantuavis ("gargantuanský/obří pták") byl velký nelétavý pták, žijící v období svrchní křídy (asi před 70 miliony let) na území dnešní jižní Francie a nejspíš i Rumunska. Dosahoval zřejmě hmotnosti kolem 190 kilogramů.[1][2] Jeho objev byl překvapením, protože se dlouho nepředpokládalo, že by v době dinosaurů mohli žít velcí suchozemští ptáci. Je možné, že Gargantuavis byl ekologickou obdobou dnešních nelétavých běžců (pštrosů, emu, kasuárů apod.).

Jak číst taxoboxGargantuavis
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída (asi před 70 mil. let)
alternativní popis obrázku chybí
Pánevní kost pravěkého ptáka rodu Gargantuavis
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Řád Ornithuromorpha
Čeleď Gargantuaviidae
Rod Gargantuavis
Binomické jméno
Gargantuavis philoinos
Buffetaut & Le Loeuff, 1998
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Objev a popisEditovat

Jediným známým druhem je G. philoinos, popsaný francouzskými paleontology v roce 1998. Byl popsán na základě pouhých čtyř kostí – synsakra (srostlé obratle nad kyčlemi), částí kyčelní kosti a části stehenní kosti. Další synsakrum, které snad mohlo také patřit tomuto druhu, bylo popsáno roku 1995. V roce 2019 byla stanovena nová čeleď bazálních ornituromorfů Gargantuaviidae. Nový výzkum fosilií z Rumunska ukázal, že Gargantuavis mohl být ve skutečnosti velmi primitivním zástupcem kladu Avialae, příbuzným druhu Elopteryx nopcsai a dokonce i teropodovi druhu Balaur bondoc.[3] Autoři původní studie však s tímto závěrem nesouhlasí.[4]

ReferenceEditovat

  1. Benson, R. B. J., Campione, N. E., Carrano, M. T., Mannion, P. D., Sullivan, C., Upchurch, P., & Evans, D. C. (2014). Rates of Dinosaur Body Mass Evolution Indicate 170 Million Years of Sustained Ecological Innovation on the Avian Stem Lineage. PLoS Biology, 12(5), e1001853. http://doi.org/10.1371/journal.pbio.1001853
  2. Benson, R. B., Hunt, G. , Carrano, M. T., Campione, N. and Mannion, P. (2018). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology, 61: 13-48. doi:10.1111/pala.12329
  3. Gerald Mayr, Vlad Codrea, Alexandru Solomon, Marian Bordeianu & Thierry Smith (2019). A well-preserved pelvis from the Maastrichtian of Romania suggests that the enigmatic Gargantuavis is neither an ornithurine bird nor an insular endemic. Cretaceous Research (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2019.104271
  4. Gerald Mayr, Vlad Codrea, Alexandru Solomon, Marian Bordeianu & Thierry Smith (2020). Reply to comments on “A well-preserved pelvis from the Maastrichtian of Romania suggests that the enigmatic Gargantuavis is neither an ornithurine bird nor an insular endemic”. Cretaceous Research 104465. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2020.104465

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat