Otevřít hlavní menu

Gargždai (česky zastarale Gorždy[1]) je město v západní části Litvy, v Žemaitsku, v Klaipėdském kraji, na západním (pravém) břehu Minije, 17 km na východ od Klaipėdy. Gargždai jsou hlavním městem Klaipėdského okresu (je to jediný případ mezi 60 okresy v Litvě, kdy název okresu (lit. savivaldybė) není shodný s jeho hlavním městem). Severní okraj Gargždů je podél dálnice A1VilniusKaunasKlaipėda. PSČ Gargždajské pošty je LT-96001. Na východním okraji města je hezký městský park, jeho část je ve velkém svahu minijského kaňonu, vzdáleného od řeky mnoho desítek metrů, v horní části parku je také hřbitov rudoarmějců (pohraničníků), padlých za úporných bojů na počátku II. svět. války. Radnice, městská nemocnice a poliklinika, katolický kostel Sv. archanděla Mykola (roku 1990 postavený na místě několikrát shořelého (naposledy úplně shořel 22. června 1941)) a okresní soud jsou také na východním okraji města, nedaleko parku, blízko mostu přes řeku Minija (silnice č. 228 do Vėžaičiů).

Gargždai
Gargždai
Náměstí před okresním úřadem
Náměstí před okresním úřadem
Gargždai – znak
znak
Gargždai – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 9 m n. m.
Stát LitvaLitva Litva
kraj (sritis) Klaipėdský (Klaipėdos)
okres Klaipėdský (Hl. m. = Gargždai)
Gargždai na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 1,735 km²
Počet obyvatel 16 164 (2008)
Hustota zalidnění 9 316,4 obyv./km²
Správa
Starosta Vaclovas Dačkauskas
Oficiální web www.klaipedos-r.lt?lt=1090255372
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
kostel Sv. archanděla Mykola

Obsah

PodnikyEditovat

  • AB „Geonafta“ (a.s.) – těžba ropy
  • AB „Gargždų statyba“ (a.s.) – stavební podnik
  • UAB „Gargždų mida“ (s. s r. o.) – jediný podnik v Pobaltských státech, vyrábějící střešní krytiny z polymerních živic. Název „mida“ je akronym z „minkštos dangos“ – měkké (plastické) krytiny[2].
  • UAB „Masterfoods“ (s. s r. o.), nyní „Mars Lietuva“ – krmivo pro malá domácí zvířata[3].
  • UAB „Hidrostatyba“ (s. s r. o.)[4].
  • a další...
  • Na jihovýchodě města je pískovna a další vodní plochy. Také zahrádkářské kolonie.

SportEditovat

Doprava, komunikaceEditovat

V centru města je poměrně velké autobusové nádraží, odtud jezdí pravidelné meziměstské linky. Na všech jsou Gargždai jako mezistanice.
Linky:

Příměstská linka mikroautobus/taxi Gargždai-Klaipėda (cena: 4,50 Lt.).

Hlavní silniční směry:

  • směrem severním silnice č. 216 Gargždai – Kretinga.
  • směrem západo-východním město protíná silnice č. 228 Dauparai – Vėžaičiai
  • na tuto silnici se napojuje u vsi Laugalai silnice č. 227, mířící zprvu na jih a v obci Dovilai se prudce stáčí na západ přes Jakai na kruhový objezd dálnice A1.

Blízké obceEditovat

Na sever:

  • Šakiniai, Sėlenėliai, Eglynai, Smilgynai, Gribųniai, Antkalnis, Kvietiniai, Žvelsėnai Lapiai, Rudaičiai

Na východ:

  • Gerduvėnai, Kavaliauskai, Vėžaičiai, Kalniškė, Macuičiai, Ežaičiai, Lyveriai,

Na jih:

  • Grikšai, Baičiai, Šnaukštai, Kuliai, Dovilai, Galčiai

Na západ:

  • Birbinčiai, Grambaviškiai, Lėbartai (je ještě jedna obec stejného názvu nedaleko, 4 km na JZ od Dovilů, podle které dostal název i jeden z největších Klaipėdských hřbitovů), Laugaliai, Šlapšilė, Dauparai, Gobergiškė

Minulost městaEditovat

 
Německo-litevská hranice procházela v těsné blízkosti západního okraje Gargždů

V análech jsou Gargždai poprvé zmiňovány v roce 1253 jako Garisdahradiště Gargždų piliakalnis, jinak také Kalniškės piliakalnis, Gargždės pilalė, Anielinas. Zde stál roku 1253 zmiňovaný hrad Kuršů Gargždai, ale lidé zde sídlili již od doby bronzové. V 15. století se obec přestěhovala na opačný – pravý břeh Minije. Gargždajský dvůr zmiňovaný v 16. století náležel žemaitským pánům Kęsgailům a obec až do 18. století patřila dvoru. V letech 15341540 zde byl postaven první dřevěný katolický kostel Sv. archanděla Mykola. Městem byly Gargždai poprvé nazvány roku 1597.
8. ledna roku 1600 král Zikmund III. Vasa udělil kupecká a jarmareční privilegia. Gargždai se staly nejdůležitějším obchodním bodem Klaipėdy. V roce 1639 král Vladislav IV. Vasa v Gargždajích (stejně jako také v Palanze) dovolil zabydlet se Židům. To podpořilo růst města, což potvrzují i nalezené Gargždajské poklady.
17. – 18. století pro války a mor – těžké období. Roku 1786 vyhořelo skoro celé město. (nedokončeno)
Celých sedm století, až do roku 1923 a později opět za II. světové války (v letech 19391945) byly Gargždai pohraničním městem: v těsné blízkosti západního okraje Gargždů procházela Prusko/Německo-litevská hranice.
V roce 1997 byl schválen gargždajský městský znak.

Původ názvu městaEditovat

Název je odvozován od slova „gargždas“ – štěrk. Podobného původu je i příbuzné slovo „girgždėti“ – skřípat (zvuk slyšený při chůzi po štěrku).

Partnerské městoEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gargždai na litevské Wikipedii.

  1. mapa Západní Rusko a přilehlé části říše Německé a Rakouska-Uherska
  2. Informace o podniku „Gargždų mida“ (litevsky)
  3. Informace o podniku „Mars Lietuva“ (litevsky). www.mars.com [online]. [cit. 2009-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-21. 
  4. Informace o podniku „Hidrostatyba“

Externí odkazyEditovat