Otevřít hlavní menu
Gamla

Gamla je přírodní rezervace a národní park v Izraeli, nacházející se v centru Golanských výšin, 20 km jižně od Kacrinu, vedle silnice č. 808.

Gamla
Gamla

Obsah

Součásti rezervaceEditovat

Gamla (také Gamala)Editovat

Gamla (hebrejsky גמלא), město osídlené od rané doby bronzové, zničené Římany roku 67. Nachází se v nadmořské výšce 300 m n. m.

Bitva o Gamlu
konflikt: První židovská válka
 
Místo prolomení hradeb
trvání: 67
místo: Gamla
výsledek: vítězství Římanů
strany
židovští zélóti, civilisté Římská říše
velitelé
Charét[1], Josef[2] Vespasianus,Titus

síla
asi 9 000 30 000
ztráty
asi 9 000 neznámé

HistorieEditovat

Z rané doby bronzové (3300 - 2700 př. n. l.) se nedochovalo mnoho kvůli druhotnému použití stavebních kamenů v pozdějších dobách. Některé zdi byly zakomponovány do staveb doby herodiánské. Poznají se od novější výstavby svou masivností. Také část hradeb z povstání je postavena na zbytcích hradeb z této doby.
Proč město poté na 2600 let zpustlo, není jasné.

Z archeologických vykopávek vyplývá, že Gamla byla obnovena ve 2. století př. n. l. jako seleukovská pevnost. Postupně se však změnila v civilní židovskou vesnici, jejíž základ byl na hřebeni kopce, odkud se rozšířila na jižní úpatí.
V letech 80 - 81 př. n. l. obsadil Golany hasmonejský král Alexandr Jannaios a udělal z nich součást své říše. V této době začíná rozkvět Gamly a ta se stala hlavním městem celé oblasti. Ve městě žili zřejmě jen Židé.
O době mezi Alexandrem Jannaiem a začátkem povstání nejsou žádná přímá historická svědectví, ale archeologické nálezy svědčí o prosperitě města. Prosperita města byla založena na vývozu olivového oleje do židovských obcí v Babylonii a Sýrii a v Evropě (přes přístav Týros).

Město bylo jedno z mnoha, která Josef Flavius opevnil po svém jmenování velitelem Galileje[3] (Golany spadaly pod Galileu). Obležení a dobytí města popisuje Josef ve čtvrté knize Války.[4] Bitvy se zúčastnily tři legieLegio V Macedonica, X Fretensis a XV Apollinaris. Část z X. legie byli vojáci naverbovaní v Sýrii.[5]

ArcheologieEditovat

Jelikož stála Gamla na špatně přístupném místě a nebyla už nikdy obnovena, mají archeologové jedinečný doklad židovského osídlení na přelomu letopočtu a také dobře zachovalé římské bojiště.
Archeologický výzkum vedl v letech 1976 - 1989 Šmarja Gutman, v letech 1997 - 2000 Cvi Javor a Dani Si'on z Izraelského památkového úřadu. Nálezy jsou vystaveny v Muzeu památek Golan v Kacrinu.

  • Bojiště

Našlo se okolo dvou tisíc kamenů, jimiž se střílelo z balist a asi 1600 železných hrotů šípů (a to většina šípů byla posbírána po bojích).

  • Synagoga

Je to nejstarší objevená synagoga v Izraeli. Podle mincí nalezených pod podlahou pochází nejpozději z doby Heroda. Její rozměry jsou 16 x 20 m. Nedaleko od ní se nachází mikve, kterých bylo v Gamle objeveno několik.

  • Bazilika

Jde o obecní budovu, objevenou v západní čtvrti při obnovených vykopávkách. Bylo to zřejmě sídlo soudu či samosprávy. Možná byla využívána také jako synagoga. Její rozměry jsou 15 x 16 m a byla postavena asi v 1. polovině 1. století př. n. l.

Gamelský vodopádEditovat

 
Gamelský vodopád

Je to největší vodopád v Izraeli, vysoký 51 m. Asi o 300 m níže je další, vysoký 21 m.

Hnízdiště supa bělohlavéhoEditovat

V Izraeli hnízdívalo pravidelně zhruba 60 párů, z toho v Gamle téměř 40. V posledních letech však dochází k velkému úhynu ptáků. V roce 2009 zahnízdilo v Gamle jen 18 párů.[6]

 
Gamla - vyhlídka na hnízdiště supů
 
Sup bělohlavý

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. FLAVIUS, Iosephus, Válka židovská II., Praha 2004, IV 18, 68; dále jen Válka.
  2. Válka IV 18, 66.
  3. Židovské starožitnosti 13:394.
  4. Válka IV, 1-83.
  5. Válka IV, 37-38.
  6. Archivovaná kopie. www.parks.org.il [online]. [cit. 2010-02-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-18. 

Související článkyEditovat

LiteraturaEditovat

  • FLAVIUS, Iosephus, Válka židovská II., Praha : Academia, 2004, 270 s. ISBN 80-205-0210-6
  • JOSEPHUS, The Jewish War., Tel Aviv : Zondervan, 1982. 526 s. ISBN 0-310-39210-1 (podrobný komentář, archeologie)
  • GUTMAN, Šmarja. Gamla - ha-ir ba-mered. Tel Aviv, 1994. 196 s. ISBN 965-05-0740-X.
  • SI'ON, Dany, JAVOR, Cvi. Gamla - jašan ve-chadaš. in Kadmonijot 121, Jeruzalém, 2001. s 2-33.
  • SYON, Danny. Gamla - Portrait of a Rebellion. in Biblical Archaeology Review 1, Washington, 1992. s. 20-37, 72.
  • SYON, Danni.City of Refuge. The Archaelogical Evidence of the Revolt at Gamla, in Proceedings of the First International Conference on the Great Revolt. Minneapolis 2001.

Externí odkazyEditovat