Otevřít hlavní menu

Galileiho princip relativity

Galileiho princip relativity (též klasický princip relativity) je fyzikální princip, který říká, že zákony mechaniky mají stejný tvar ve všech inerciálních vztažných soustavách.

Na základě tohoto principu se v klasické mechanice při transformaci souřadnic (poloha a čas) mezi různými inerciálními vztažnými soustavami zachová tvar fyzikálních zákonů.

V rámci klasické mechaniky vychází Galileiho princip relativity z těchto postulátů:

Galileiho transformaceEditovat

Transformace (Galileiho transformace) z jedné vztažné soustavy  do druhé soustavy  , která se vzhledem k první pohybuje konstantní rychlostí  je dána vztahy

 
 

OdvozeníEditovat

Uvažujme hmotný bod o hmotnosti  , pak jeho pohybové rovnice můžeme psát jako

 .

Pro rozdíl těchto sil dostáváme

 .

Uvážíme-li, že je hmotnost nenulová, pak předchozí výraz bude nulový jen za předpokladu, že

 ,

z čehož vyplývá, že síly jsou si rovny jen v případě, že se obě souřadnicové soustavy vůči sobě pohybují konstantní rychlostí a stejným směrem. Předpokládáme-li, že je první soustava inerciální, pak musí být za těchto podmínek inerciální i soustava druhá, odkud plyne Galileiho princip relativity.

DůsledkyEditovat

Galileiho princip relativity vyhovuje pohybům s rychlostí velmi nízkou v porovnání s rychlostí světla, tj. dějům klasické mechaniky.

Důsledky tohoto principu, např. možnost neomezeného růstu rychlosti, však odporují experimentům s pohyby, jejichž rychlost se blíží rychlosti světla. Pro takové děje je nutno použít Einsteinův princip relativity.

Související článkyEditovat