Otevřít hlavní menu

Gótské písmo je písmo určené k zápisu gótštiny. Ve čtvrtém století jej vytvořil misionář Wulfila (či též Ulfilas) pro překlad Bible. Jedná se o derivát řecké alfabety, doplněný o několik dalších znaků: F, R a S z latinky, runové jera: ᛃ /j/ a uruz: ᚢ /u/ a 𐍈 (čti ƕair) /ƕ, hw/ kvůli přesnějšímu fonetickému rozlišení.

Gótské písmo
Gutisk.svg
Typ Abeceda
Mluvené jazyky Gótština
Časové období ~350 n.l. – 6. stol.
Předchůdce
Řecká abeceda s vlivy abecedy latinské a run
  • Gótské písmo
Rozsah unicode U+10B00–U+10B3F
ISO 15924 Goth
Poznámka: Tato stránka může obsahovat fonetické symboly IPA v kódování Unicode.
Historie písma
Egyptské hieroglyfy 32 stol. př.n.l.
Sumerské hieroglyfy 34. stol. př.n.l.?
  • Sumerské klínové písmo 31. stol. př.n.l.
    • Semitská klínová písma ~2500 př.n.l.
      • Staroperský klínopis (pouze podoba) 525 př.n.l.
Věštebné kosti 5.tis. př.n.l.?
Mezoamerická písma doba různá
Tento článek pojednává o písmu užívaném k zápisu gótštiny. Možná hledáte: gotické písmo - vývojovou etapu latinky.

Wulfila se záměrně vyhnul použití runového zápisu, ačkoli se v té době pro zápis germánských jazyků běžně používal germánský futhark prostý. Obával se totiž spojování futharku s tehdejším germánským pohanstvím. Alfabeta se jevila jako lepší volba, a to i z důvodu toho, že usnadňovala komunikaci se zbytkem východní Evropy, které dominovala řecko-římská kultura.

Gótské písmo je známo především díky dílu Codex Argenteus („Stříbrná Bible“, 6. století), manuskriptové kopie výše zmíněného Wulfilova překladu Bible.

Tabulka písmenEditovat

Písmeno Přepis Srovnání Gótský název Příbuzná runa IPA Číslo XML
  𐌰 a Α alfa aza < ans („bůh“) nebo asks („prach“) ansuz /a, aː/ 1 &#x10330;
  𐌱 b Β beta bercna < bairka („bříza“) berkana /b, β/ 2 &#x10331;
  𐌲 g Γ gama geuua < giba („dar“) gebo /ɡ, ŋ/ 3 &#x10332;
  𐌳 d Δ delta daaz < dags („den“) dagaz /d, ð/ 4 &#x10333;
  𐌴 e Ε epsilon eyz < aiƕs („kůň“) nebo („tis“) eihwaz /e, eː/ 5 &#x10334;
  𐌵 q Π pí quetra < qairþra (?) nebo quairna („mlýnský kámen“) pertho /kʷ/ 6 &#x10335;
  𐌶 z Ζ zéta ezec < ezec (?) algiz /z/ 7 &#x10336;
  𐌷 h Η éta haal < hagal or hagls (pozdrav) hagalaz /h, x/ 8 &#x10337;
  𐌸 þ, th Θ théta thyth < þiuþ („dobrý“) nebo þaurnus („trn“) thurisaz /θ/ 9 &#x10338;
  𐌹 i Ι ióta iiz < eis („led“) isa /i, iː/ 10 &#x10339;
  𐌺 k Κ kappa chozma < kusma nebo kōnja („míza“) kaunaz /k/ 20 &#x1033A;
  𐌻 l Λ lambda laaz < lagus („moře“, „jezero“) laguz /l/ 30 &#x1033B;
  𐌼 m Μ mí manna < manna („muž“) mannaz /m/ 40 &#x1033C;
  𐌽 n Ν ný noicz < nauþs („potřeba“) nauthiz /n/ 50 &#x1033D;
  𐌾 j ᛃ jera gaar < jēr („rok“) jera /j/ 60 &#x1033E;
  𐌿 u ᚢ uruz uraz < ūrus („pratur“) uruz /u, uː/ 70 &#x1033F;
  𐍀 p Π pí pertra < pairþa (?) pertho /p/ 80 &#x10340;
  𐍁 Ϙ koppa 90 &#x10341;
  𐍂 r R, ᚱ raido reda < raida („vůz“) raido /r/ 100 &#x10342;
  𐍃 s S, ᛊ sowulo sugil < sauïl nebo sōjil („slunce“) sowulo /s/ 200 &#x10343;
  𐍄 t Τ tau tyz < tius („Týr“) teiwaz /t/ 300 &#x10344;
  𐍅 w Υ ypsilon uuinne < vinja („pastvina“) nebo vinna („bol“) wunjo /w, u, y/ 400 &#x10345;
  𐍆 f F, ᚠ Fehu fe < faihu („skot“, „hojnost“) fehu /f/ 500 &#x10346;
  𐍇 x Χ chí enguz < iggus nebo iggvs („Yngvi“) inguz /x, h/ 600 &#x10347;
  𐍈 ƕ, hw - uuaer < ƕair („hrnec“) /hʷ, xʷ, ʍ/ 700 &#x10348;
  𐍉 o Ω omega, ᛟ othila utal < ōþal („rodová půda“) othila /o, oː/ 800 &#x10349;
  𐍊 Ϡ sampí 900 &#x1034a;

Z této tabulky je jasně vidět, že vzorem gótskému písmo byla alfabeta. Znaky 𐍂 (R), 𐍃 (S) a 𐍆 (F) však zřejmě byly odvozeny z latinky, i když je možné, že byly převzaty z futharku, obdobně jako znaky 𐌿 a 𐌾 a možná i 𐍉.[1]

Po vzoru alfabety jsou písmena této abecedy užívána též jako číslice. Při tomto užití byla písmena buďto uzavřena mezi tečkami (•𐌹𐌱• = 12), nebo nad nimi byla vodorovná čárka (𐌹𐌱 = 12). Znaky 𐍁 (=90) a 𐍊 (=900) byly užívány pouze jako číslice, a přestože jsou považovány za součást gótského písma, nevyslovovaly se.

Stejně jako tehdejší alfabeta i latinka bylo i gótské písmo unciální, nerozlišovalo tedy velikost písmen, dalo by se říci, že používalo pouze majuskule.

 
Přední strana Codexu Argetea

Interpunkce a diakritikaEditovat

Jediným známým diakritickým znaménkem je přehláska nad znakem 𐌹 /i/. V přepisu tedy ï.

Z interpunkčních znamének se užívala tečka, dvojtečka a vodorovná čárka. Ta se však neužívala k vyznačení délky samohlásky, ale k označení číslic (viz výše) a zkratek (např. xius místo xristaus, česky Kristus).

Drobnou zvláštností gótského písma je, že nepoužívalo mezery mezi slovy.

Kódování písmaEditovat

Gótské písmo je obsaženo v tabulce znaků Unicode, a to v rozsahu U+10330 až U+1034F.

  0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 A B C D E F
U+1033x 𐌰 𐌱 𐌲 𐌳 𐌴 𐌵 𐌶 𐌷 𐌸 𐌹 𐌺 𐌻 𐌼 𐌽 𐌾 𐌿
U+1034x 𐍀 𐍁 𐍂 𐍃 𐍄 𐍅 𐍆 𐍇 𐍈 𐍉 𐍊          

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gothic alphabet na anglické Wikipedii.

  1. CERCIGNANI, Fausto. The Elaboration of the Gothic Alphabet and Orthography ... in Indogermanische Forschungen [online]. De Gruyter, 1988 [cit. 2018-03-18]. S. 168-185. Dostupné online. (anglicky)