Fryšava pod Žákovou horou

obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina
(přesměrováno z Fryšava)

Fryšava pod Žákovou horou (německy Frischau) je obec v okrese Žďár nad SázavouKraji Vysočina. Rozkládá se v délce skoro 2 km po obou stranách říčky Fryšávky. Žije zde 326[1] obyvatel.

Fryšava pod Žákovou horou
Hlavní ulice a kostel svatého Matouše
Hlavní ulice a kostel svatého Matouše
Znak obce Fryšava pod Žákovou horouVlajka obce Fryšava pod Žákovou horou
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecNové Město na Moravě
Obec s rozšířenou působnostíNové Město na Moravě
(správní obvod)
OkresŽďár nad Sázavou
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel326 (2024)[1]
Rozloha12,53 km²[2]
Katastrální územíFryšava pod Žákovou horou
Nadmořská výška708 m n. m.
PSČ592 04
Počet domů183 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduFryšava pod Žákovou horou 80
59204 Fryšava pod Žákovou horou
posta.frysava@nmnm.cz
StarostaMojmír Humlíček
Oficiální web: www.frysava.cz
Fryšava pod Žákovou horou
Fryšava pod Žákovou horou
Další údaje
Kód obce595578
Kód části obce35327
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Na tento článek je přesměrováno heslo Fryšava. Tento článek je o obci v okrese Žďár nad Sázavou. O obci v okrese Znojmo, dříve zvané Fryšava, pojednává článek Břežany (okres Znojmo).

Jméno vsi bylo pravděpodobně přeneseno ze jména Břežan v době, kdy se jmenovaly Fryšava.[4]

Historie

editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1560 a její vznik souvisí se sklárnou. Podle zápisu v novoměstské knize svatebních smluv provdával tehdy sklářský mistr Mates z Fryšavy svou dceru Apolenu. Fryšava byla součástí novoměstského panství, v roce 1749 dostala pečeť, ve znaku je rádlo a nad ním hvězda. Ve 2. polovině 17. století se u obce začala těžit železná ruda pro železárnu v Kadově. Jednalo se o mohutné ložisko, dolovalo se do 50. let 19. století. V letech 1944–1945 působily v okolí obce partyzánské skupiny, 9. 5. 1945 zde došlo k boji partyzánské skupiny Záře s ustupujícími Němci, padlo 12 partyzánů a 5 místních občanů.

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel Fryšavy pod Žákovou horou[5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2006 2013
Počet obyvatel 1016 1048 927 895 898 776 881 544 531 481 450 379 338 351 343

Obecní správa

editovat

Mezi lety 1850–1880 a od roku 1964 do 31. prosince 1991 k obci patřily Tři Studně.[6]

Školství

editovat
  • Základní škola a mateřská škola Fryšava pod Žákovou horou

Sklárna

editovat

Fryšavská sklárna patřila mezi nejstarší na Novoměstsku. V polovině 17. století zde byla zavedena výroba benátského skla, v roce 1718 sklárna vyhořela. Provoz byl sice znovu obnoven, ale nejspíše kolem roku 1729 byla její činnost ukončena. Ukázky výrobků jsou v Horáckém muzeu v Novém Městě na Moravě.

Pamětihodnosti

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Fryšavě pod Žákovou horou.
  • Kostel svatého Matouše – klasicistní kostel z roku 1788
  • soubor dvanácti litinových křížů vedle kostela, vyrobených během 19. století v kadovské huti
  • lidová architektura – venkovské domy čp. 10, 22, 90
  • pomník padlým v první světové válce z roku 1928

Významné osobnosti

editovat
  • Rudolf Gabessam (1852–1912), lesník, průkopník lyžování na Novoměstsku
  • Václav Jícha (1874–1950), malíř, žil zde od roku 1929
  • Otakar Šín (1881–1943), hudební skladatel a pedagog

V zimním období jsou pole jižně a jihovýchodně od obce využívány pro snowkiting. Jedná se o jeden z nejlepších revírů v České republice. Jeho poloha, situovaná v nadmořské výšce 769 m n. m. (vrchol) zaručuje dostatek sněhu po celé zimní období s velkým počtem větrných dní.

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 224.
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 596–597. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 584.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat