Friedrich von Tersch
Friedrich von Tersch (30. března 1836 Šumperk[1][2] – 14. prosince 1915 Šumperk[2][3][4]) byl rakouský politik německé národnosti z Moravy; poslanec Moravského zemského sněmu a dlouholetý starosta Šumperka.[5]
| Friedrich von Tersch | |
|---|---|
| Poslanec Moravského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1878 – 1906 | |
| Starosta Šumperka | |
| Ve funkci: 1882 – 1907 | |
| Předchůdce | Anton Hanel |
| Nástupce | Viktor Woelhelm |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Ústavní strana |
| Narození | 30. března 1836 Šumperk  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 14. prosince 1915 Šumperk Rakousko-Uhersko |
| Choť | Anna von Tersch |
| Děti | Fritz von Tersch Guido von Tersch |
| Příbuzní | Franz von Tersch (otec) Anton von Tersch (strýc) Franz Xaver Tersch (dědeček) Emil Tersch (bratr) |
| Ocenění | Řád Františka Josefa |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Biografie editovat
Pocházel z významného rodu Terschů z Šumperka, v regionu severní Moravy usazeného od 30. let 18. století (předtím v Rakousku). Franz Xaver Tersch (1764–1819) podnikal v tabákovém průmyslu, později v obchodě s plátnem. Zřídil nákladnický textilní podnik, do kterého byly zapojeny stovky lidí. V roce 1802 zakoupil panství Chudobín a v roce 1806 byl povýšen do rytířského stavu. V další generaci rodinu reprezentovali synové Franze Xavera, starší Anton von Tersch a mladší Franz von Tersch (1801–1884). Anton vlastnil zámek v Chudobíně, který nechal roku 1847 rozšířit. Franz od roku 1841 vedl šumperskou soukromou poštu a později i poštovní přepřahovací stanici. Rozšířil otcův statek v Šumperku a od roku 1857 prováděl rekonstrukci zámku v Třemešku. Anton zemřel bez potomků, Franz měl syna Friedricha[2] a Emila von Tersche (1834–1923), který byl stejně jako Friedrich politicky aktivní, byl poslancem Moravského zemského sněmu i vídeňské Říšské rady.[6]
Friedrich v mládí prodělal vojenskou službu a během tažení do Itálie byl důstojníkem u 54. pěšího regimentu. Dosáhl hodnosti nadporučíka.[4] Navzdory rodinné tradici se následně výrazněji nezabýval podnikáním. Byl zejména činný politicky a veřejně.[2] Od roku 1876 zasedal v obecním výboru od roku 1879 v obecní radě a od 6. prosince 1882[4] až do roku 1907 byl starostou Šumperka. Byl mu udělen Řád Františka Josefa, podle některých zdrojů roku 1894,[2] v jiných uváděn rok 1904. Do jeho dlouhého působení ve funkci starosty města spadá výstavba městské nemocnice, lázní, gymnázia, měšťanské školy Františka Josefa, odborné tkalcovské školy, mateřské školy a kasáren. Za jeho éry také proběhlo zavedení telefonní sítě a vznikl Schillerův park.[4] Město Šumperk mu roku 1906[4] udělilo čestné občanství.[3]
Friedrich měl s manželkou Annou dva syny a dceru. Syn Fritz von Tersch byl majorem u dělostřelectva, další syn Guido von Tersch byl radou ve vedení Severní dráhy císaře Ferdinanda.[3]
V 70. letech se zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách v roce 1878 byl zvolen poslancem Moravského zemského sněmu, za kurii městskou, obvod Šumperk, Staré Město, Zábřeh, Šilperk. Mandát zde obhájil i v zemských volbách v roce 1884, zemských volbách v roce 1890, zemských volbách v roce 1896 a zemských volbách v roce 1902.[7] V roce 1878 se uvádí jako kandidát tzv. Ústavní strany, liberálně a centralisticky orientované. Ve volbách tehdy po hořkém volebním boji porazil relativně nevelkým rozdílem jiného ústavověrného kandidáta.[8]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ a b c d e Dynastie Terschů: od bělidla po radnici [online]. euro.cz [cit. 2016-07-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Mährisch-Schönberg. Deutsches Nordmährerblatt. Prosinec 1915, čís. 350, s. 5. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Mährisch-Schönberg. Mährisch-Schlesische Presse. Prosinec 1915, čís. 101, s. 5. Dostupné online.
- ↑ Za vlády vlivné dynastie Terschů se Šumperk proměnil v moderní město. iDNES.cz [online]. 2020-11-22 [cit. 2020-11-22]. Dostupné online.
- ↑ Emil Tersch [online]. osobnosti-moravy.eu [cit. 2015-06-04]. Dostupné online.
- ↑ MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4.
- ↑ Das Vaterland, 13. 9. 1878, s. 3.