Otevřít hlavní menu

Friedrich Stein

německý zoolog

Samuel Friedrich Nathanael (rytíř) Stein (3. listopadu 1818 Niemegk, Braniborsko9. ledna 1885 Praha) byl německý zoolog a entomolog, který od roku 1855 žil a působil v Praze. Je jednou ze 72 významných osobností, jejichž jména jsou napsána pod okny Národního muzea v Praze.[1]

Friedrich Stein
Rodné jméno Samuel Friedrich Nathaniel Ritter von Stein
Narození 3. listopadu 1818
Niemegk Pruské království
Úmrtí 9. ledna 1885 (ve věku 66 let)
Praha
Alma mater Univerzita Fridricha Viléma, Berlín
Povolání zoolog, entomolog
Zaměstnavatelé Univerzita Karlova
Royal Saxon Academy of Forestry
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Byl synem doktora teologie a protestantského pastora v Niemegku Karla Wilhelma Steina (1790–1864) a jeho manželky Marie Polsterové (1795–1869).

Kromě školní docházky ho v mládí otec učil starým jazykům, protože měl studovat teologii. Když pak ale Friedrich přišel v roce 1832 na střední školu ve Wittenbergu, zaujaly ho přírodní vědy a stal se vášnivým sběratelem a pozorovatelem hmyzu a rostlin. V letech 1834 až 1837 ještě jako středoškolský student publikoval několik článků o svých pozorováních ve vědeckém časopise „Iris“. Mezi ně patřil mimo jiné popis jednoho druhu ze skupiny malých motýlů (Mikrolepidoptera), který objevil a který byl později uznán jako nový druh Alucita pelidnodaktyla. Otec jej přestal nutit do studia teologie a Friedrich po maturitě odešel v roce 1838 na berlínskou univerzitu, kde studoval přírodní vědy a medicínu. Tam zaujal zejména ředitele Královského zoologického muzea, profesora Martina Lichtensteina a profesora zoologie Wiegmanna, kteří ho ve studiu podporovali. Řadu podnětů mu poskytl i profesor Johannes Müller, jehož přednášky o srovnávací anatomii a fyziologii navštěvoval.

Na konci studia obhájil dizertační práci o stonožkovcích (Myriapoda) s názvem „De Myriapodum partibus genitalibus cum 3 tab. aeneis“. Prof. Lichtenstein ho zaměstnal nejprve v berlínském zoologickém muzeu, kde se od roku 1843 stal kustodem, a ve stejném roce pak získal úvazek pro výuku zoologie a botaniky na odborné škole v Berlíně. Tam napsal učebnici „Základy organické přírodovědy“. V roce 1847 publikoval velkou vědeckou monografii „Srovnávací anatomie a fyziologie hmyzu“ (s 9 mědirytinami) a na základě této práce se na jaře 1848 habilitoval jako privátní docent zoologie na berlínské univerzitě. Od roku 1847 byl také členem ministerské zkušební komise pro nadlesní a stal se tak známým v lesnických kruzích.

V roce 1849 se Stein stal kurátorem Zoologického muzea v Berlíně. Na doporučení prof. Lichtensteina byl v září 1850 jmenován profesorem zoologie a botaniky na Královské saské zemědělské a lesnické akademii v Tharandtu. Zaměřil se tu především na problematiku lesnictví a zemědělství a pořádal speciální semináře věnované entomologii a cizopasníkům. Jeho nejvýznamnější publikací z té doby byla práce „Die Infusionsthiere, auf ihre Entwicklungsgeschichte untersucht“ (Nálevníci zkoumaní z hlediska jejich vývoje). V ní úspěšně polemizoval s tehdejší autoritou v této oblasti Christianem Ehrenbergem.

V roce 1855 ho požádal tehdejší rakouský ministr školství Lev Thun-Hohenstein, aby vstoupil do státní služby a přestěhoval se do Prahy, kde pak Stein až do svého důchodu pracoval na pražské univerzitě. Vyučoval především zoologii a jeho žákem byl i princ Ludvík Salvátor Toskánský, později uznávaný přírodovědec.

Vědecká práce Friedricha Steina byla zaměřena na nižší živočichy – bezobratlé, zejména na dvoukřídlé a také na jednobuněčné organismy, které mohl studovat díky dokonalejším mikroskopům: prvoky, nálevníky a bičíkovce. Především jeho práce o nálevnících se staly základem pro další výzkum v této oblasti.

V roce 1852 byl Stein zvolen členem Německé akademie přírodních věd, Leopoldiny. V roce 1859 byl přijat do Královské saské společnosti věd v Lipsku, od roku 1861 byl členem císařské bavorské akademie věd v Mnichově. Byl také čestným členem akademie věd v Turíně a akademie přírodních věd ve Filadelfii. V roce 1869 byl Stein vyznamenán Rytířským křížem Františka Josefa. V akademickém roce 1875–1876 byl po 200 letech prvním protestantským rektorem pražské univerzity. V roce 1877 obdržel Řád železné koruny III. třídy a v roce 1878 ho ve Vídni císař František Josef I. povýšil do rytířského stavu. Ve své době byl Friedrich Stein považován za tak významného v Čechách působícího vědce, že byl vybrán mezi 72 osobností, jejichž jména jsou uvedena pod okny Národního muzea v Praze.

RodinaEditovat

Stein se oženil v roce 1844 v Berlíně s Johannou roz. Couardovou (1823-1903) a měl s ní devět dětí. Předposlední dcera Adelheid (* 1859) se provdala za českého historika umění Josefa Neuwirtha.

Dílo (výběr)Editovat

  • De Myriapodum partibus genitalibus, nova generationis theoria atque introductione systematica adjectis. Dissertatio inauguralis zoologica quam [...] v Alma Universitate Litteraria Friderica-Guilielma. Berlín: Brandes et Klewert, 1841
  • Die lebenden Schnecken und Muscheln der Umgegend Berlins (Žijící hlemýždi a lastury berlínské oblasti). Berlín: Reimer, 1850
  • Die Infusionsthiere auf ihre Entwicklungsgeschichte untersucht (Nálevníci zkoumaní z hlediska jejich vývoje). Leipzig: Engelmann 1854
  • Der Organismus der Infusionsthiere nach eigenen Forschungen (Organismus nálevníků podle vlastního bádání). Lipsko: Engelmann, část 1: 1859, část 2: 1867, část 3: 1878, část 4: 1863 (Poznámka: toto je Steinovo hlavní dílo)
  • Über die Hauptergebnisse der Infusorienforschungen (O hlavních výsledcích výzkumu nálevníků). Přednáška, Vídeň: 1863

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Friedrich von Stein na německé Wikipedii.

  1. Dvaasedmdesát jmen české historie: Friedrich Stein. Česká televize [online]. [cit. 2019-11-11]. Dostupné online. (česky) 

LiteraturaEditovat

  • Ottův slovník naučný. Díl 24. (Heslo v. Stein Friedrich). 1. vyd. Praha: J. Otto, 1906. 901 s. Dostupné online. S. 79. 
  • Constantin von Wurzbach: Stein, Friedrich Ritter von. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 38. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1879, s. 27–31
  • T. Barchetti: Stein, Samuel Friedrich Nathanael. In: Adler. Zeitschrift für Genealogie und Heraldik 1979, s. 248
  • Herbert von Stein: Skizzen aus dem Leben zweier Vorfahren (Skici ze života dvou předků). In: Prager Nachrichten 3 (10), 1979, s. 1–5

Externí odkazyEditovat