Friedrich Adler
Friedrich Adler (13. února 1857, Kosova Hora[1] – 2. února 1938, Praha[1]) byl pražský německy píšící židovský básník, překladatel (zejména libret) a právník.
| Doc. JUDr. Friedrich Adler | |
|---|---|
.jpg) Friedrich Adler | |
| Narození | 13. února 1857 Kosova Hora  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 2. února 1938 (ve věku 80 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Nový židovský hřbitov na Smíchově |
| Povolání | překladatel, spisovatel, básník-právník, básník, advokát, zástupce a sekretář |
| Alma mater | Právnická fakulta Německé univerzity v Praze Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
| Manžel(ka) | Regine Adler-Wessely |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život a činnost
editovatPo pražském novoměstském gymnáziu a pražské právnické fakultě, na které byl v roce 1883 promován,[1] se stal advokátem a tlumočníkem poslanecké sněmovny. Zajímal se také o hudbu. Jako člověk, který mimořádně vynikal lingvistickými schopnostmi a citem pro jazyk, přeložil do němčiny několik libret a hudebních textů:
- Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta
- Vilém Blodek: opera V studni
- Leoš Janáček: sbor Potulný šílenec
- Ladislav Vycpálek: Kantáta o posledních věcech člověka (původně moravské lidové texty)
Z českých básníků překládal Jaroslava Vrchlického a řadu starších autorů, ale i např. Fráňu Šrámka (báseň Raport). V roce 1912 získal prestižní ocenění – Cenu A. Bauernfelda za překladatelskou činnost.
Pohřben je na Novém židovském hřbitově na Smíchově. Jeho manželka Regina (1870–1943) zemřela během holocaustu v terezínském ghettu, dcery Marie Elisa (1896–1942) a Gertrude (1897–1942) zahynuli v Zámostí.[2][3][4]
Dílo
editovat- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Friedrich Adler
Divadelní hry
editovat- Don Gil na náměty Tirsa de Molina, překlad: František Serafínský Procházka, hrálo Divadlo na Vinohradech
- Dvě želízka v ohni (Zwei Eisen im Feuer), překlad: Antonín Klášterský, hrálo Švandovo divadlo
Ukázka z díla
editovatBáseň „So bin ich immer unter euch gestanden“ publikovaná v časopise Witiko, roč. 2, str. 138.
So bin ich immer unter euch gestanden
So bin ich immer unter euch gestanden,
Ihr, meine lieben, guten Zeitgenossen,
Die, wohlbewußt zu engem Kreis geschlossen,
In gleichem Denken sich zusammenfanden.
Ich fühlte stets mich wie aus fernen Landen,
Den Lauten fremd, die euerm Mund entflossen,
Fremd euerm Winken und versteckten Glossen
Und ward so leicht mit meinem Tun zu schanden.
Fürwahr, ich möchte niemals müßig schweifen
Und unermüdlich waren Kopf und Hände,
Doch wollte nie die rechte Ernte reifen.
Sei's, wie es sei, wie immer es sich wende,
Ich glaub, wir werden niemals uns begreifen,
Und ich bleib dumm bis an mein selig Ende.F. Adler, So bin ich immer unter euch gestanden, 1929
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c MAKARIUSOVÁ, Marie. Friedrich Adler (*1857 – † 1938). In: Encyklopedie českých právních dějin. Plzeň: Aleš Čeněk, 2022. ISBN 978-80-7380-913-3. Sv. XXIII. S. 62.
- ↑ Regina Adlerová | Database of victims | Holocaust. www.holocaust.cz [online]. [cit. 2024-10-05]. Dostupné online.
- ↑ Marie El. Adlerová | Database of victims | Holocaust. www.holocaust.cz [online]. [cit. 2024-10-05]. Dostupné online.
- ↑ Gertruda Adlerová | Database of victims | Holocaust. www.holocaust.cz [online]. [cit. 2024-10-05]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Friedrich Adler v Biografický slovník českých zemí
Obrázky, zvuky či videa k tématu Friedrich Adler na Wikimedia Commons
Literatura
editovat- PICK, Otto. Friedrich Adler. Rozpravy Aventina. 19, roč. 1926-1927, čís. 11, s. 125–126. Dostupné online.
