Otevřít hlavní menu

Fridrich Vilém I. (14. srpen 1688, Berlín31. květen 1740, Potsdam) byl od roku 1713 do roku 1740 pruským králem, braniborským kurfiřtem (jako Fridrich Vilém II.) a neuchâtelským knížetem. Byl také významným reformátorem státní moci a armády. Povahou byl absolutista, spořivý, náladový, hrubý, přesný a vychovaný v kalvinistickém a merkantilistickém duchu a se silným smyslem pro povinnost. Tento monarcha, současníky nazýván „kaprál na trůně“, chodil celý život v modré uniformě a založil tak tradici pruských králů-militaristů.

Fridrich Vilém I.
Fridrich Vilém I.
Fridrich Vilém I.
Doba vlády 17131740
Korunovace 1713
Narození 14. srpna 1688
Berlín
Úmrtí 31. května 1740
Postupim
Pohřben
Předchůdce Fridrich I.
Nástupce Fridrich II. Veliký
Královna Žofie Dorotea Hannoverská
Potomci Filipína Šarlota Pruská, Žofie Dorota Pruská, Luisa Ulrika Pruská, August Vilém Pruský, Anna Amálie Pruská, Jindřich Pruský, August Ferdinand Pruský, Frederika Luisa Pruská, Fridrich II. Veliký, Vilemína Pruská a Frederick Louis, Crown Prince of Prussia
Rod Hohenzollernové
Otec Fridrich I.
Matka Žofie Šarlota Hannoverská
Podpis Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Byl vzděláním a intelektem velmi prostý. Již v mládí si vyzkoušel na svém statku ve Wusterhausenu (kde bydlel a odkud vládl), jak by fungovala jeho koncepce vojenského státu. Záhy po svém nástupu zavedl přísný systém úspor a reforem (školství, nucená kolonizace, zpřísnění trestů, atd.). Drastické omezení státních výdajů a zrušení přebytečných byrokratických funkcí přineslo obdivuhodný výsledek – dostatek peněz ve státní pokladně (na úkor měst a vesnic). Více než 80 procent státních příjmů věnoval své jediné opravdové lásce – armádě. Její stav se během jeho vlády zdvojnásobil a dosáhl počtu 80 000 mužů (při 2,5 milionu obyvatel Pruska). Pruská armáda patřila početně na čtvrté místo v Evropě, byla však nejlépe vycvičená a nejdisciplinovanější.

Právě v době vlády Friedricha Viléma I. můžeme najít kořeny později proslulé militarizace pruské společnosti. Pruský král však nebyl králem války. Naopak se válečným konfliktům vyhýbal. Jedinou výjimkou byla severní válka. Spojencem Ruska se však stal teprve roku 1715, když už byla porážka Švédska takřka neodvratná. Odměnou mu byl zisk další části Pomořanska včetně ústí řeky Odry. Chtěl nechat za dezerci z armády (za něj velmi častá) popravit vlastního syna Fridricha, ale nakonec byl přemluven a syn dostal milost. Od roku 1734 byl Fridrich Vilém I. na vozíčku (140 cm v pase, 130 kg). Po jeho smrti se stal králem jeho syn Fridrich, který vstoupil do dějin jako Fridrich II. Veliký.

Manželství a potomciEditovat

28. listopadu roku 1706 se oženil se svou sestřenicí, hannoverskou princeznou Žofií Doroteou, dcerou budoucího britského krále Jiřího Ludvíka Brunšvicko-Lüneburského a Žofie Dorotey z Celle. Sňatek byl dohodnut především s přispěním babičky obou snoubenců, Žofie Hannoverské.

V manželství spolu žili dva zcela rozdílní lidé: intelektuální Žofie Dorotea, milující hudbu, zajímající se o umění, literaturu a módu, a spartánsky založený princ, jehož největší vášní byla armáda a správa země, která se pod jeho panováním stala vysoce prosperujícím státem.

 
Dvě nejstarší děti Fridricha I. - Vilemína a Fridrich na portrétu od Antoina Pesne

Z manželství vzešlo čtrnáct potomků, sedm synů a sedm dcer, čtyři z nich však zemřeli v útlém věku:

Vývod z předkůEditovat

Externí odkazyEditovat

Předchůdce:
Fridrich III.
  Braniborský kurfiřt
Fridrich Vilém II.
17131740
  Nástupce:
Fridrich IV.
Předchůdce:
Fridrich I.
  král v Prusku
17131740
  Nástupce:
Fridrich II.