Wikipedie

Frederick Ponsonby, 3. hrabě z Bessborough

britský politik

Frederick Ponsonby, 3. hrabě z Bessborough (Frederick Ponsonby, 3rd Earl of Bessborough, 4th Viscount Duncannon, 4th Baron Ponsonby, 3rd Baron Ponsonby of Sysonby) (24. ledna 1758, Londýn, Anglie – 3. února 1844, Canford House, Anglie) byl britský politik ze šlechtického rodu Ponsonbyů. Patřil ke straně whigů, v mládí byl poslancem Dolní sněmovny a zastával nižší vládní úřady, jako dědic rodových titulů od roku 1793 zasedal ve Sněmovně lordů.

Frederick Ponsonby, 3. hrabě z Bessborough
Narození24. ledna 1758
Londýn
Úmrtí3. února 1844 (ve věku 86 let)
Dorset
Alma materOxfordská univerzita
Povolánípolitik
ChoťHenrietta Ponsonby, hraběnka z Bessborough (od 1780)[1][2]
DětiJohn Ponsonby, 4. hrabě z Bessborough[1]
Frederick Cavendish Ponsonby[1]
Caroline Lambová[3][1]
William Ponsonby, 1st Baron de Mauley
RodičeWilliam Ponsonby, 2. hrabě z Bessborough[1] a Lady Caroline Cavendish[3][1]
PříbuzníLady Charlotte Ponsonby[1] a Catherine Beauclerk, Duchess of St Albans[1] (sourozenci)
Frederick Ponsonby, 6th Earl of Bessborough, Walter Ponsonby, 7th Earl of Bessborough, John Ponsonby, 5th Earl of Bessborough, Lady Maria Ponsonby[3], Lady Kathleen Ponsonby[3], William Ponsonby[3], Lady Georgiana Ponsonby[3], Lady Augusta Ponsonby[3][1], George Ponsonby[3], Spencer Ponsonby-Fane[3][1], Gerald Ponsonby[3] a Emily Ponsonby[4] (vnoučata)
Funkcečlen Sněmovny lordů
poslanec 16. parlamentu Velké Británie
poslanec 15. parlamentu Velké Británie
poslanec 17. parlamentu Velké Británie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis editovat

Byl jediným synem 2. hraběte z Bessborough, vystudoval práva v Oxfordu a poté podnikl kavalírskou cestu. V letech 1780-1793 byl členem Dolní sněmovny za stranu whigů, ve vládě byl krátce lordem admirality (1782 a 1783). Po otci zdědil rodové tituly a vstoupil do Sněmovny lordů (1793; jako otcův dědic do té doby vystupoval pod jménem vikomt Duncannon, v Horní sněmovně zasedal jako baron Sysonby, protože vyšší hraběcí titul platil pouze pro Irsko). Vynikl jako řečník strany whigů, ve společnosti byl oblíben pro svou přátelskou povahu, z pozice člena Sněmovny lordů patřil k předním odpůrcům sloučení Anglie a Irska.

Jeho manželkou byla od roku 1780 Henrietta Spencer (1761-1821), dcera 1. hraběte Spencera. Měli spolu čtyři děti. Nejstarší syn John (1781-1847) byl dědicem rodových titulů, druhorozený Frederick (1783-1837) byl generálem a guvernérem na Maltě, třetí William (1787-1855) byl členem Dolní sněmovny a v roce 1837 získal titul barona z Mauley.

Reference editovat

  1. ↑ a b c d e f g h i j Kindred Britain.
  2. ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  3. ↑ a b c d e f g h i j Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  4. ↑ Elizabeth Lee: Ponsonby, Emily Charlotte Mary (DNB00). In: Dictionary of National Biography (1885–1900).

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Frederick_Ponsonby,_3._hrabě_z_Bessborough&oldid=21329622“