Frederick Ponsonby, 3. hrabě z Bessborough

britský politik

Frederick Ponsonby, 3. hrabě z Bessborough (Frederick Ponsonby, 3rd Earl of Bessborough, 4th Viscount Duncannon, 4th Baron Ponsonby, 3rd Baron Ponsonby of Sysonby) (24. ledna 1758, Londýn, Anglie3. února 1844, Canford House, Anglie) byl britský politik ze šlechtického rodu Ponsonbyů. Patřil ke straně whigů, v mládí byl poslancem Dolní sněmovny a zastával nižší vládní úřady, jako dědic rodových titulů od roku 1793 zasedal ve Sněmovně lordů.

Frederick Ponsonby, 3. hrabě z Bessborough
Frederick Ponsonby, 3rd Earl of Bessborough after Sir Joshua Reynolds.jpg
Narození24. ledna 1758
Londýn
Úmrtí3. února 1844 (ve věku 86 let)
Dorset
Alma materOxfordská univerzita
Povolánípolitik
ChoťHenrietta Ponsonby, hraběnka z Bessborough (od 1780)[1][2]
DětiJohn Ponsonby, 4. hrabě z Bessborough[1]
Frederick Cavendish Ponsonby[1]
Caroline Lambová[3][1]
William Ponsonby, 1st Baron de Mauley
RodičeWilliam Ponsonby, 2. hrabě z Bessborough[1] a Lady Caroline Cavendish[3][1]
PříbuzníLady Charlotte Ponsonby[1] a Catherine Beauclerk, Duchess of St Albans[1] (sourozenci)
Frederick Ponsonby, 6th Earl of Bessborough, Walter Ponsonby, 7th Earl of Bessborough, John Ponsonby, 5th Earl of Bessborough, Lady Maria Ponsonby[3], Lady Kathleen Ponsonby[3], William Ponsonby[3], Lady Georgiana Ponsonby[3], Lady Augusta Ponsonby[3][1], George Ponsonby[3], Spencer Ponsonby-Fane[3][1] a Gerald Ponsonby[3] (vnoučata)
Funkcečlen Sněmovny lordů
Member of the 16th Parliament of Great Britain
Member of the 15th Parliament of Great Britain
Member of the 17th Parliament of Great Britain
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

Byl jediným synem 2. hraběte z Bessborough, vystudoval práva v Oxfordu a poté podnikl kavalírskou cestu. V letech 1780-1793 byl členem Dolní sněmovny za stranu whigů, ve vládě byl krátce lordem admirality (1782 a 1783). Po otci zdědil rodové tituly a vstoupil do Sněmovny lordů (1793; jako otcův dědic do té doby vystupoval pod jménem vikomt Duncannon, v Horní sněmovně zasedal jako baron Sysonby, protože vyšší hraběcí titul platil pouze pro Irsko). Vynikl jako řečník strany whigů, ve společnosti byl oblíben pro svou přátelskou povahu, z pozice člena Sněmovny lordů patřil k předním odpůrcům sloučení Anglie a Irska.

Jeho manželkou byla od roku 1780 Henrietta Spencer (1761-1821), dcera 1. hraběte Spencera. Měli spolu čtyři děti. Nejstarší syn John (1781-1847) byl dědicem rodových titulů, druhorozený Frederick (1783-1837) byl generálem a guvernérem na Maltě, třetí William (1787-1855) byl členem Dolní sněmovny a v roce 1837 získal titul barona z Mauley.

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g h i j Kindred Britain.
  2. Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  3. a b c d e f g h i j Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat