Franz Thomé
Franz Thomé (21. listopadu 1807 ve Vídni – 22. května 1872 v Praze) byl rakouský herec, režisér a divadelní ředitel.
| Franz Thomé | |
|---|---|
 | |
| Narození | 24. listopadu 1807 nebo 21. listopadu 1807 Vídeň |
| Úmrtí | 22. května 1872 (ve věku 64 let), 23. května 1872 (ve věku 64 let) nebo 22. března 1872 (ve věku 64 let) Praha |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Povolání | herec, divadelní herec, režisér a divadelní ředitel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis editovat
Franz Thomé byl syn ruského diplomata ve Vídni, knížete Andreje Kirilloviče Razumovského. Po smrti otce se s matkou přestěhovali do Drážďan, kde vystudoval gymnázium. Když se jeho matka podruhé provdala, vrátila se rodina zpět do Vídně. Tam jako 17letý nastoupil svou divadelní dráhu. První herecké angažmá jako "mladý milovník" dostal u Schumannovy společnosti ve Vídni, další v Mohuči a v Paříži, kde ale společnost, do které patřil, zkrachovala. Od roku 1837 hrál nejprve v Pešti a pak v Norimberku. Krátce nato převzal ředitelství divadla v Lublani, které bylo tehdy spojeno s divadlem v Terstu.[1] V roce 1847 jej hrabě Skarbek angažoval jako uměleckého ředitele nového divadla ve Lvově, avšak již roku 1848 se vrátil do spojených divadel Lublaň, Terst a Klagenfurt. Roku 1850 převzal vedení zemského stavovského divadla ve Štyrském Hradci. Okřídlená věta tohoto času - založená na jím požadovaném vynikajícím jevištním obrazu - zněla:
| „ | „Člověk může proroka[2]ve Vídni slyšet, ale v (Štýrském) Hradci jej uvidí.“ („Man muß den ‚Propheten‘ in Wien hören und in Gratz sehen"). | “ |
Od 22. března 1853 až do roku 1858 byl ředitelem divadla v Rize. Od roku 1859 řídil - nejdříve společně s Johannem Augustem Stögerem – pražské Stavovské divadlo. Když se s ním ale 1860 v důsledku finančních neshod znepřátelil, řídil divadlo až do roku 1864 sám. Do svého souboru přizval z vídeňského Burgtheatru slavné umělce, jako byl Konrad Adolf Hallenstein, Franz Innozenz Nachbaur či Eduard Bachmann. Po krátkém přerušení pak divadlo řídil v letech 1865 až 1866, předtím, než bylo uzavřeno kvůli vpádu Prusů. Jeho zásluhou a na jeho náklady bylo roku 1859 postaveno Novoměstské divadlo. V něm uváděl kromě německého repertoáru také české kusy, přátelil se s Václavem Klimentem Klicperou, pro českou činohru angažoval herce a ředitele Pavla Švandu st. ze Semčic a jako kapelníka od roku 1861 Jana Nepomuka Maýra. Od roku 1868 k tomu navíc řídil divadlo v Linci.
Byl dvakrát ženatý, od roku 1837 v Pešti se zpěvačkou a sboristkou Dlle.[3] M. Baumgärtnerovou a po přestěhování do Prahy se zpěvačkou Dlle. A. Güntherovou. Z druhého manželství se narodila dcera.
V pobytové přihlášce pražského policejního ředitelství z roku 1856 ovšem ženu neuvedl, jen dvě osvojené děti: dceru Olgu Steinerovou, narozenou roku 1855 v Rize a syna Franze Spenglera, rodáka z Terstu z roku 1844 [4].
Dne 10. října 1859 založil v Praze společně s některými herci a zpěváky mužskou zábavní a uměleckou společnost Schlaraffia.
V roce 1870 utrpěl mozkovou mrtvici, zrušil smlouvu v Linci a vrátil se do Prahy, kde roku 1872 po druhém záchvatu mrtvice zemřel. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech[5].
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Franz Thomé na německé Wikipedii.
- ↑ ROSENTHAL, Samuel. Der Spiegel, für Kunst, Eleganz und Mode. Red. von Samuel Rosenthal. [s.l.]: Fr. Wiesen's Wtw. 872 s. Dostupné online. (německy) Google-Books-ID: PMZeAAAAcAAJ.
- ↑ Myšlena je opera Le Prophéte od Giacomo Meyerbeer
- ↑ Dlle. je zkratka pro Demoiselle (= slečna), svého času obvyklé označení neprovdané dámy ze souboru; provdané herečky byly titulovány jako Mad. (Madame).
- ↑ [1]
- ↑ Naučná stezka Olšanské hřbitovy. stezky.info [online]. 2012-05-12 [cit. 2021-01-08]. Dostupné online.
Literatura editovat
- TEUBER Oscar: Geschichte des Prager Theaters' III. Theil, (1817-1887), Prag 1888, s. 485-584
- TAUTRMANOVÁ, Markéta Bartos. Eine Arena deutsch-tschechischer Kultur : das Prager Ständetheater 1846 - 1862. Berlin: Lit, 2012. ISBN 978-3-643-11715-1. S. 226.
- ERZHERZOG, Kronprinzen Rudolf. Die österreichisch-ungarische Monarchie in Wort und Bild. [s.l.]: k.k. Hof- und Staatsdruckerei, 1988. Dostupné online. S. 177. (německy)
Externí odkazy editovat
- MEYERBEER, Giacomo. Briefwechsel und Tagebücher 1860-1864. Berlin: de Gruyter, 2006. 993 s. Dostupné online. ISBN 9783110192315. S. 177. (německy)
- Nachlassverzeichnis - F. Thomé. data.onb.ac.at [online]. Literaturarchiv der Österreichischen Nationalbibliothek, prosinec 2009 [cit. 2018-06-01]. Dostupné online. (německy)
- Česká divadelní encyklopedie
