Franz Isidor Proschko

rakouský spisovatel

Franz Isidor Proschko, pseudonym: Franz von Hohenfurth, (2. duben 1816 Vyšší Brod – 6. únor 1891 Vídeň) byl spisovatel a právník.

JUDr. et PhDr. Franz Isidor Proschko
Narození2. dubna 1816
Vyšší Brod
Úmrtí6. února 1891 (ve věku 74 let)
Vídeň
Místo pohřbeníVídeňský ústřední hřbitov
Povoláníspisovatel, básník, právník a publicista
DětiHermine Proschko
Emilie Proschko
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život editovat

Od roku 1828 navštěvoval střední školu v Českých Budějovicích a poté studoval občanské a trestní právo na pražské univerzitě. Přijal místo stážisty na policejním ředitelství v Linci, kde se oženil. Koncem července 1851 se mu tam narodila dcera Hermine Camilla, která později působila i jako spisovatelka. V roce 1852 získal v Gießen titul doktora filosofie a magistra svobodných umění. Dne 22. října 1853 byl jmenován tajemníkem muzea Francisco Carolinum v Linci. V roce 1857 získal na univerzitě ve Vídni diplom doktora obojího práva. V roce 1861 byl jmenován vrchním policejním komisařem.[1], Od roku 1865 sloužil ve Štýrském Hradci a od roku 1867 ve Vídni. V roce 1878 mu byl udělen titul policejního rady. V roce 1883 odešel do penze. Franz Isidor Proschko zemřel ve Vídni 6. února 1891 ve věku 75 let. Místo posledního odpočinku našel v čestném hrobě na vídeňském ústředním hřbitově (skupina 0, řada 1, číslo 37) mezi skladateli Josephem Maysederem a Johannesem Baptistem Moserem.[1]

Výběr z díla editovat

Celkem Proschko napsal kolem 75 děl – především básní, povídek a románů.

  • Streifzüge im Gebiete der Geschichte und Sage des Landes Oesterreich ob der Enns
  • Die Höllenmaschine (Historický román z francouzského konzulárního a císařského období), vydáno v roce 1854
  • Der Jesuit (Historický román z třicetileté války o Jiřím Plachém),[1] vydáno v roce 1857
  • Ein böhmischer Student (1861)
  • Der Letzte der Rosenberger (historický román ze 17. století), vydáno v roce 1861
  • Ein Hexenprozess (ze života astronoma Johannese Keplera), vydáno v roce 1866.
  • Die Nadel, 2,svazky (historický román z francouzských dějin), vydáno v roce 1858
  • Der schwarze Mann (1863)
  • Deutschland und Ungarn, 3 svazky (1867)
  • Geschichte und Sage aus Mähren (1878)
  • Maria Theresia (1876)
  • Erasmus Tattenbach (historický román ze 17. století)
  • Recht und Gewalt (divadelní hra o Čertově stěně)[1]
  • Libussa (román, jehož děj je mj. položen i do okolí Loučovic)[1]

Uznání editovat

Získal četná vyznamenání mj. Zlatý záslužný kříž s korunou. Od velkovévody Ludvíka Hesenského obdržel Řád Filipa Statečného. Od papeže obdržel rytířský kříž Řádu svatého Řehoře Velikého. Velkou zlatou medaili za umění a vědu mu udělili císař František Josef I.[1]

Ve Vídni a Vyšším Brodě jej připomínají pamětní desky. V Linci je po něm pojmenována ulice (německy Proschkogang).

Odkazy editovat

Externí odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Franz Isidor Proschko na německé Wikipedii.

  1. a b c d e f MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Kohoutí kříž: Franz Isidor Proschko. kohoutikriz.org [online]. 2001-01-01 [cit. 2023-01-14]. Dostupné online.