Franz Herrmann
Franz Herrmann, plným jménem Franz Josef Herrmann (5. dubna 1811 Kunratice[1] – 16. února 1892 Liberec[2][3][4]), byl rakouský a český pedagog a politik německé národnosti, v 60. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.
| Franz Herrmann | |
|---|---|
| Poslanec Českého zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1861 – 1869 | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1861 – 1865 | |
| Ve funkci: 1867 – 1869 | |
| Narození | 5. dubna 1811 Kunratice  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 16. února 1892 Liberec  Rakousko-Uhersko |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Biografie editovat
Narodil se v Kunraticích u Frýdlantu (Kunnersdorf), kde jeho rodičům patřil velký statek. V roce 1827 dokončil učitelský kurz pro učitele obecných škol. Působil následně po jeden rok na farní škole v Jindřichovicích pod Smrkem a potom po dobu sedmnácti let na hlavní škole v Liberci. Od roku 1845 vyučoval na škole ve Varnsdorfu. Angažoval se v zavádění moderních vyučovacích metod. V roce 1848 vydal spis o stavu rakouského základního školství. V letech 1849–1850 vydával s přítelem Schwabem časopis Bote für Haus und Schule. Od roku 1850 až do roku 1861 zasedal v obecním zastupitelstvu Varnsdorfu.[4] Uvádí se jako ředitel školy.[3]
Po obnovení ústavního života v Rakouském císařství počátkem 60. let 19. století se zapojil i do zemské a celostátní politiky. V zemských volbách v Čechách v roce 1861 byl zvolen v kurii venkovských obcí (obvod Frýdlant) do Českého zemského sněmu.[3][5] Navržen byl spontánně, aniž by sám chtěl kandidovat.[4] Zvolen byl jako nezávislý německý kandidát.[6] Mandát za svůj okrsek v severních Čechách obhájil i v zemských volbách v lednu 1867[7] a v krátce poté konaných volbách v březnu 1867.[8] V roce rezignoval na zemský poslanecký mandát.[4][3]
V téže době také zasedal i v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kam ho vyslal zemský sněm poprvé roku 1861 (tehdy ještě Říšská rada nevolena přímo, ale tvořena delegáty jednotlivých zemských sněmů).[9] Ve vídeňském parlamentu se přiklonil k frakci Unionisten. V listopadu 1863 přednesl na Říšské radě návrh na reformu školství a odstartoval tak dlouhou debatu o školských zákonech.[4] Opětovně byl do Říšské rady delegován zemským sněmem roku 1867.[9] Setrval zde do své rezignace na poslanecký post v zemském sněmu (a tudíž i v Říšské radě) roku 1869.[4]
Stáhl se z politického života a stal se okresním školním inspektorem v Rumburku, od roku 1875 v Karlových Varech. V roce 1881 odešel do penze.[4]
Reference editovat
- ↑ SOA Litoměřice, Matrika narozených L37/43 • Kunratice, s. 44. Dostupné online[nedostupný zdroj]
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu[nedostupný zdroj]
- ↑ a b c d Obce Raspenava, Luh a Lužec: Popis a dějiny těchto míst, 1. DÍL. Podle nejspolehlivějších pramenů sepsal Anton Fr. Ressel [online]. raspenava.cz [cit. 2013-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24.
- ↑ a b c d e f g Reichenberg. Bohemia. Únor 1892, roč. 65, čís. 49, s. 8. Dostupné online.
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1861skc/stenprot/002schuz/s002007.htm
- ↑ Národní listy 20. 3. 1861, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6086911&picp=&it=&s=djvu
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1867skc/1/stenprot/002schuz/s002003.htm
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/1/stenprot/001schuz/s001001.htm
- ↑ a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
Externí odkazy editovat
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Franz Herrmann
- Nekrolog v deníku Bohemia (uvádí datum narození 6. dubna, v rozporu s matrikou; toho dne byl pokřtěn)
- Nekrolog v deníku Reichenberger Zeitung
