František Xaver Partsch

český hudební skladatel a varhaník

František Xaver Partsch, také Parč nebo Bartsch (30. ledna 1760 Duchcov[1]6. dubna 1822 Praha) byl český hudební skladatel.

František Xaver Partsch
František Xaver Partsch
František Xaver Partsch
Základní informace
Narození30. ledna 1760
Duchcov
České královstvíČeské království České království
Úmrtí6. dubna 1822 (ve věku 62 let)
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Žánryklasická hudba, opera a duchovní hudba
Povoláníhudební skladatel, varhaník, hudební pedagog, zpěvák a kapelník
Nástrojevarhany a hlas
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska Františka Xavera Parče na rodném domě v Duchcově

ŽivotEditovat

Pocházel z kantorské a muzikantské rodiny. Otec byl v Duchcově učitelem, varhaníkem a ředitelem kůru. Zastával řadu let i úřad školního rektora. František byl již v dětství vynikajícím zpěvákem a klavíristou. Talentu si povšiml hrabě Emanuel Filibert z Valdštejna a doporučil jej ke studiu na jezuitském gymnáziu v Jihlavě. Ve studiích pokračoval v Praze. Studoval filosofii a práva, ale vynikl spíše jako zpěvák, hudebník a skladatel. Od roku 1790 byl učitelem hudby u hraběte Auersperga.

Stal se členem české vlastenecké společnosti. Byl úspěšný i jako skladatel. V sezóně 17931794 byla na repertoáru Nosticova divadla jeho opera „Viktor a Heloise či Soud čarodějnic“. Roku 1795 se oženil s vlastenkou Annou Košťálovou a od téhož roku řídil operu ve Špenglerově Malostranském divadle. Od roku 1795 se po Václavu Praupnerovi stal ředitelem kůru v kostele Matky Boží před Týnem.

DíloEditovat

Jeho skladby jsou na přechodu od klasicismu k romantismu a zejména jeho vokální tvorba má již značně romantický charakter. I chrámové skladby se vyznačují lidovou melodikou a tanečními prvky.

Kromě čtyř velkých mší zkomponoval řadu offertorií, kantát, gradualií a latinských motet. V pražské společnosti slavil úspěchy svými písněmi a čtverozpěvy. Úspěšné byly i klavírní variace na kozáckou píseň nebo hudební vyjádření bitvy u Lovosic. Kromě opery Victor und Heloise, oder Das Hexengericht zkomponoval ještě singspiel Die Feldflashe, ze kterého se však dochoval pouze jeden zpěv s průvodem klavíru. Tiskem vydal vlastní školu hry na klavír.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

LiteraturaEditovat

  • Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
  • Josef Srb Debrnov: Slovník hudebních umělců slovanských
  • The New Grove Dictionary of Music and Musicians. Second Edition.(ed. John Tyrrell) London 2001

Externí odkazyEditovat