Otevřít hlavní menu

František Ventura (27. října 1895, Cerekvice nad Loučnou[1][2][pozn 1] – 2. prosince 1969, Praha) byl československý sportovec, jezdec na koni.

František Ventura
Narození 27. října 1895
Cerekvice nad Loučnou
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 2. prosince 1969 (ve věku 74 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Jezdectví na LOH
zlato LOH 1928 parkurové skákání

ŽivotEditovat

Během první světové války sloužil jako hulánský důstojník, po válce absolvoval jezdeckou školu v Saumuru.[3] Poté se věnoval výchově mladé generace jezdců a také sportovní kariéře. Patřil do silné generace armádních jezdců s Rudolfem Poplerem a dalšími. V rámci studií se ještě věnoval i dostihům, ale od vítězství ve Velké ceně v pražské Chuchli v roce 1922 se soustředil na parkur.[4] Uspěl v mnoha mezinárodních závodech v zahraničí (Vídeň, Berlín, Varšava, Nice, Řím).[3]

Na Letních olympijských hrách v roce 1928 vyhrál se svým koněm Eliotem parkur. Při olympijské soutěži se jim jako jediným podařilo bezchybně zdolat obávanou 1,6 m vysokou a 2 m širokou překážku – velký oxer.[5] Všechna kola parkuru dokončili bez chyby a porazili tak Francouze Pierra Bertrana de Balanda a Švýcara Charlese-Gustava Kuhna.

Ještě před olympijskými hrami s Eliotem vytvořili i český rekord ve skoku mohutnosti 183 cm.[2] Eliot byl za druhé světové války okupanty utracen.

Ventura ukončil sportovní jezdeckou kariéru v roce 1930 po úrazu na závodech v Nice,[2] tehdy v hodnosti štábního kapitána, ale v roce 1936 se znovu zúčastnil olympijských her, tentokrát jako rozhodčí na hrách v Berlíně.[3]

Po mnichovském diktátu a znovu po nástupu komunistického režimu byl Ventura penzionován, končil s hodností plukovníka.[3] Po nuceném odchodu z armády těžko hledal místo, vystřídal řadu ne vždy důstojných zaměstnání.[5]

Zemřel v roce 1969.

PamátkaEditovat

Jeho jezdecký portrét vytvořil v roce 1930 František Zuska. V roce 2009 byla na jeho rodném domě v Cerekvici nad Loučnou odkryta pamětní deska,[6] v Pardubicích je po něm pojmenována ulice na sídlišti u Svítkova.[2][7]

V září 2009 proběhl na Pardubickém dostihovém závodišti exhibiční závod kombinující jezdecký parkur a překážkové dostihy, v němž postavy Ventury a Poplera ztvárnili jezdec-olympionik Jaroslav Hatla a několikanásobný vítěz Velké pardubické Josef Váňa.[4]

OdkazyEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku František Ventura na anglické Wikipedii.

  1. Historie [online]. Cerekvice nad Loučnou. Dostupné online. 
  2. a b c d BURDOVÁ, Michaela. František Ventura a ti druzí. Equichannel [online]. 2012-07-14. Dostupné online. 
  3. a b c d KÖSSL, Jiří. Ventura František. In: Kdo byl kdo : Naši olympionici. Praha: Libri, 1999. S. 333–334.
  4. a b KOREL, Dušan. Odveta souboje Ventura versus Popler skončila 1:1. Jezdectví [online]. 2009-09-07. Dostupné online. 
  5. a b HRON, Lukáš. Kavalír Ventura zkrotil divocha, pak i těžký skok. iDNES [online]. 2008-06-26 [cit. 2008-06-26]. Dostupné online. 
  6. KŘEPELKA, Jiří; MALINOVSKÝ, Josef. Tisíc skoků pro Františka Venturu v Lysé. EquiTV [online]. [2014-03-12]. Dostupné online. 
  7. Ulice Františka Ventury [online]. Parpedie: Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka, [2014]. Dostupné online. 

PoznámkyEditovat

  1. Často uváděno nepřesné místo narození Vysoké Mýto. Např. Kössl: Ventura František. Viz též: Křepelka, Malinovský: Tisíc skoků pro Františka Venturu v Lysé.

Externí odkazyEditovat