Otevřít hlavní menu

František Ventura (27. října 1895, Cerekvice nad Loučnou[1][2][pozn 1] – 2. prosince 1969, Praha) byl československý sportovec, jezdec na koni.

František Ventura
Narození 27. října 1895
Cerekvice nad Loučnou
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 2. prosince 1969 (ve věku 74 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Přehled medailí
Olympijské hry
zlato LOH 1928 parkurové skákání

Obsah

ŽivotEditovat

Během první světové války sloužil jako hulánský důstojník, po válce absolvoval jezdeckou školu v Saumuru.[3] Poté se věnoval výchově mladé generace jezdců a také sportovní kariéře. Patřil do silné generace armádních jezdců s Rudolfem Poplerem a dalšími. V rámci studií se ještě věnoval i dostihům, ale od vítězství ve Velké ceně v pražské Chuchli v roce 1922 se soustředil na parkur.[4] Uspěl v mnoha mezinárodních závodech v zahraničí (Vídeň, Berlín, Varšava, Nice, Řím).[3]

Na Letních olympijských hrách v roce 1928 vyhrál se svým koněm Eliotem parkur. Při olympijské soutěži se jim jako jediným podařilo bezchybně zdolat obávanou 1,6 m vysokou a 2 m širokou překážku – velký oxer.[5] Všechna kola parkuru dokončili bez chyby a porazili tak Francouze Pierra Bertrana de Balanda a Švýcara Charlese-Gustava Kuhna.

Ještě před olympijskými hrami s Eliotem vytvořili i český rekord ve skoku mohutnosti 183 cm.[2] Eliot byl za druhé světové války okupanty utracen.

Ventura ukončil sportovní jezdeckou kariéru v roce 1930 po úrazu na závodech v Nice,[2] tehdy v hodnosti štábního kapitána, ale v roce 1936 se znovu zúčastnil olympijských her, tentokrát jako rozhodčí na hrách v Berlíně.[3]

Po mnichovském diktátu a znovu po nástupu komunistického režimu byl Ventura penzionován, končil s hodností plukovníka.[3] Po nuceném odchodu z armády těžko hledal místo, vystřídal řadu ne vždy důstojných zaměstnání.[5]

Zemřel v roce 1969.

PamátkaEditovat

Jeho jezdecký portrét vytvořil v roce 1930 František Zuska. V roce 2009 byla na jeho rodném domě v Cerekvici nad Loučnou odkryta pamětní deska,[6] v Pardubicích je po něm pojmenována ulice na sídlišti u Svítkova.[2][7]

V září 2009 proběhl na Pardubickém dostihovém závodišti exhibiční závod kombinující jezdecký parkur a překážkové dostihy, v němž postavy Ventury a Poplera ztvárnili jezdec-olympionik Jaroslav Hatla a několikanásobný vítěz Velké pardubické Josef Váňa.[4]

OdkazyEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku František Ventura na anglické Wikipedii.

  1. Historie [online]. Cerekvice nad Loučnou. Dostupné online. 
  2. a b c d BURDOVÁ, Michaela. František Ventura a ti druzí. Equichannel [online]. 2012-07-14. Dostupné online. 
  3. a b c d KÖSSL, Jiří. Ventura František. In: Kdo byl kdo : Naši olympionici. Praha: Libri, 1999. S. 333–334.
  4. a b KOREL, Dušan. Odveta souboje Ventura versus Popler skončila 1:1. Jezdectví [online]. 2009-09-07. Dostupné online. 
  5. a b HRON, Lukáš. Kavalír Ventura zkrotil divocha, pak i těžký skok. iDNES [online]. 2008-06-26 [cit. 2008-06-26]. Dostupné online. 
  6. KŘEPELKA, Jiří; MALINOVSKÝ, Josef. Tisíc skoků pro Františka Venturu v Lysé. EquiTV [online]. [2014-03-12]. Dostupné online. 
  7. Ulice Františka Ventury [online]. Parpedie: Pardubická encyklopedie Klubu přátel Pardubicka, [2014]. Dostupné online. 

PoznámkyEditovat

  1. Často uváděno nepřesné místo narození Vysoké Mýto. Např. Kössl: Ventura František. Viz též: Křepelka, Malinovský: Tisíc skoků pro Františka Venturu v Lysé.

Externí odkazyEditovat